Výrok
I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s 12,75 % zákonným ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a nahradit jí náklady řízení, a to z titulu náhrady nákladů spojených s přezkoušením měřicího zařízení (elektroměru výrobního čísla [hodnota] u odběrného místa na adrese [adresa]) a ověřením správnosti měření, jelikož žalovaný vyúčtované náklady řádně a včas neuhradil. Žalobkyně se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila.Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí, jelikož si žádnou z předmětných služeb neobjednal. Podrobně pak popsal, jak žádal pouze o demontáž zařízení za účelem zjištění dat k jednotlivým dnům v době odběru zpětně, neboť předtím obdržel od dodavatele elektřiny „neakceptovatelné“ vyúčtování elektřiny.Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] došlo u žalovaného v odběrném místě na adrese [adresa] k výměně měřicího zařízení (elektroměru), načež následně došlo k přezkoušení původního měřicího zařízení, výrobního čísla [hodnota], kdy bylo zjištěno, že splňuje požadavky stanovené v opatření obecné povahy č. [hodnota] -[Anonymizováno], o čemž žalobkyně žalovaného písemně informovala. Dle objednávky žalovaného však mělo dojít k získání dat z měřicího zařízení o spotřebě k jednotlivým konkrétním datům zpětně, nikoli z důvodu závady na měřícím zařízení. Žalobkyně za provedenou službu v podobě přezkoušení měřicího zařízení vystavila žalovanému fakturu znějící na částku [částka] se splatností dne [datum], kterou žalovaný odmítl zaplatit. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby opakovaně písemně vyzvala k zaplacení dluhu.Soud věc po právní stránce posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazek (právní vztah), který však žalobkyně nesplnila, a proto nemůže po žalovaném nárokovat zaplacení žalované částky za službu – přezkoušení předmětného měřicího zařízení, kterou si žalovaný vůbec neobjednal. Žádost o zjištění dat o stavu spotřeby elektřiny zpětně pak dle soudu nelze považovat za projev vůle žalovaného k uzavření smlouvy jako právního titulu (důvodu) vzniku závazku, jehož obsahem by byla povinnost žalobkyně nechat provést (požádat o) přezkoušení měřicího zařízení ve smyslu § 11a zákona č. 505/1990 Sb. a povinnost žalovaného náklady za přezkoušení uhradit. S ohledem na uvedené proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (včetně příslušenství). Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k ústnímu jednání nedostavila, nemohl ji soud poučit podle § 118 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) o tom, jaká tvrzení je třeba doplnit a prokázat.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšný žalovaný se náhrady nákladů výslovně vzdal.