Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s 12 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem], advokáta se sídlem [adresa], [Jméno advokáta B] /[Anonymizováno], a to podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat peněžní prostředky opakovaně až do výše [částka]. Žalovaný vyčerpal celkem [částka]. Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal hradit smluvní úrok, poplatky a náklady. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas, proto se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, přičemž úvěr byl ke dni [datum] zesplatněn. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností téhož dne. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka], sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného poplatku ve výši [částka], dlužného úroku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužných částek vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně je osobou oprávněnou k poskytování spotřebitelských úvěrů v souladu s povolením České národní banky (z výpisu ze seznamu subjektů). Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat finanční prostředky opakovaně až do výše [částka], za který se zavázal hradit smluvní úrok ve výši 54 % ročně, poplatky a náklady. Celkem měl žalovaný žalobkyni uhradit částku [částka] (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s osobními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze smluvních podmínek). Žalovaný na poskytnutý úvěr čerpal dne [datum] částku [částka], částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], celkem částku [částka] (z potvrzení o provedení transakce, z přehledu plateb). Žalovaný řádně a včas na dlužnou částku ničeho neuhradil (z tabulky umoření, denní historie), proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěru zesplatnila ke dni [datum], o čemž byl žalovaný informován dopisem (ze zesplatnění úvěru, z oznámení o zesplatnění pohledávky). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný informován dopisem (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh a seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky s doklady o odeslání). Žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum] (z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání).
4. Dále bylo zjištěno, že proti žalovanému byla od roku [Anonymizováno] vedena další čtyři řízení o zaplacení pohledávek v různých výších a od různých společností a v této souvislosti byly proti němu vedena i exekuční řízení s ohledem na neplnění uložených povinností (z výpisu věcí vedených Okresním soudem v Benešově proti žalovanému).
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru č. [hodnota] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného příslušný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím každého z úvěrů s odbornou péčí schopnost žalovaného příslušný úvěr splácet, a to zaznamenáním informací získaných od žalovaného do jeho zákaznické karty, ověřením těchto informací příslušnými doklady, a i samotným podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, nicméně ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazních prostředků, nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného dostatečně prověřovala, zejména tedy, že by ověřovala žalovaným tvrzené výdaje, když ani z dokladů zmíněných v žádostech o příslušný úvěr by výdaje žalovaného ověřit nemohla. Soud poučil žalobkyni podle § 118a o. s. ř. tedy v jakém směru měla doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazní prostředky k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu se zákonem, žalobkyně však žádný návrh na doplnění dokazování nevznesla.
13. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], na kterou žalovaný neuhradil žádnou částku, a proto má povinnost vydat žalobkyni celou částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky [částka], a to ode dne následujícího po posledním dni lhůty stanovené pro zaplacení dluhu v předžalobní upomínce. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.
14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že náleží žalobkyni, a to v rozsahu, v němž měla ve věci úspěch za současného zohlednění úspěchu žalovaného. Soud tak uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku [částka] po zaokrouhlení. Při úplném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka [částka]. Tato částka pak sestává ze soudního poplatku ve výši [částka], a dále z odměny advokáta za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 1 písm. c), bod 1. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) (příprava a převzetí právního zastoupení, žaloba, výzva k plnění) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí částku [částka]. K odměně advokáta dále soud připočetl paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony ve výši [částka] po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. Žalobkyni dále náleží náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty (z odměny, paušální náhrady hotových výdajů) ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o. s. ř., jejímž je advokát žalobkyně plátcem. Žalobkyně byla ve věci úspěšná ohledně částky [částka], což představuje 83 % žalované jistiny. Tento úspěch je pak nutné ponížit o úspěch žalovaného v rozsahu 17 %. Žalobkyni tak náleží 66 % z částky [částka], což činí [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužný úvěr. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, data a dlužné částky.