Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby byl žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku [částka], kterou se zavázal splatit spolu s úrokem a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Společnost [právnická osoba]. následně předmětnou pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši [částka], kapitalizovaného smluvního úroku z nesplacené jistiny ve výši [částka], smluvních poplatků a smluvní pokuty v celkové výši [částka] a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka]. Žalobkyně žalovanému před podáním žaloby zaslala předžalobní upomínku, avšak žalovaný přesto svůj dluh neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústním jednáním se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Výpisem žalobkyně z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je podnikatelkou s předmětem podnikání poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a dále výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.
4. Smlouvou o úvěru, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, sazebníkem, produktovými podmínkami bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]. a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. [hodnota], na základě které se společnost [právnická osoba]. zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se ho zavázal splatit v 72 měsíčních splátkách po [částka] s tím, že výše poslední měsíční splátky byla [částka]. Kromě uvedeného byl žalovaný povinen platit 72 měsíců sjednané pojistné, a to ve výši [částka] měsíčně.
5. Platební historií žalovaného bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr vyplatila dne [datum] na bankovní účet č. [č. účtu], přičemž žalovaný na předmětný úvěr uhradil za celou dobu jeho trvání celkem částku [částka].
6. Výpisem z úvěrového účtu a oznámením o zesplatnění úvěru bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně předmětný úvěr ke dni [datum] zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne [datum].
7. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla dne [datum] postoupena žalobkyni.
8. Předžalobní výzvou s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.
9. Z listiny označené jako „[Anonymizováno] “ a z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku, a rovněž v bankovním a nebankovním registru klientských informací. Následně spočítala prostřednictvím matematického modelu výpočtu úvěruschopnosti maximální možnou výši měsíční splátky ve výši [částka], přičemž do výpočtu zahrnula mj. čistý měsíční příjem žalovaného ve výši [částka] a interní splátky žalovaného ve výši [částka]. Žalovaný deklaroval bydlení u rodičů a čistý měsíční příjem domácnosti ve výši [částka].
10. Výpisem zapsaných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému včetně rozsudku ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že žalovaný v době poskytnutí předmětného úvěru splácel (měl splácet) již dříve mu poskytnutý revolvingový úvěr sjednaný dne [datum] s totožnou společností ([právnická osoba].).
11. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
12. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
19. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
20. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. [hodnota] uzavřená mezi společností [právnická osoba]. a žalovaným dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v průběhu řízení uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela při schvalování úvěru žalovaného z údajů poskytnutých jí žalovaným, když následně žalovaného lustrovala v příslušných databázích, a nakonec vyhodnotila částku disponibilních zdrojů žalovaného za pomoci porovnání jeho příjmu a odhadnutých výdajů. Soud však upozorňuje, že takový způsob zkoumání úvěruschopnosti nemůže v žádném případě obstát, neboť se nelze při zkoumání úvěruschopnosti spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr a odhadování jeho možných výdajů, ba naopak je totiž nezbytné podrobně zkoumat příjmy i výdaje žalovaného, tím spíše, pokud žalovaný již čerpal od konkrétní společnosti jiný úvěr.
21. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka]. Jelikož žalovaný na tento dluh dosud uhradil částku v souhrnné výši [částka], má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky [částka], a to ode dne následujícího po posledním dni lhůty stanovené pro zaplacení dluhu v předžalobní upomínce. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.
22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť oba účastníci měli v řízení úspěch jen částečný.