Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku, jejíž výše bude specifikována v písemném vyhotovení rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem], advokáta se sídlem [adresa], [Jméno advokáta B] /[Anonymizováno], a to podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala toho, aby byla žalovaná uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „[právnická osoba] “) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i smluvní úrok, poplatky a náklady. Úvěr se žalovaná zavázal splácet v měsíčních splátkách, alespoň v minimální výši, a to do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Žalovaná neplnila smluvní podmínky a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky, následně právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaná řádně neplnila závazky vyplývající ze smlouvy, neboť na pohledávku uhradila pouze částku v celkové výši [částka]. Pohledávku za žalovanou postoupila společnost [právnická osoba] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované písemně oznámeno dopisem. Žalobkyně tedy požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného poplatku ve výši [částka], dlužného úroku z jistiny do zesplatnění [datum] ve výši [částka], kapitalizovaných úroků od [datum] do [datum] ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroků ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka], od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši [částka], sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného poplatku ve výši [částka], od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala. Žalobkyně v žalobě ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to s odkazem na informace získaného od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a jejich ověření doklady od žalované a nahlédnutím do příslušných registrů.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Výpisem žalobkyně z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je podnikatelkou s předmětem podnikání mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Smlouvou o spotřebitelském úvěru, dokladem totožnosti žalované s fotografií, smluvními podmínkami ke smlouvě o spotřebitelském úvěru a dokladem o čerpání úvěru bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na dobu neurčitou, na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se úvěr zavázala splatit spolu se zápůjční roční pevnou úrokovou sazbou 48 % (roční procentní sazby nákladů 61,13 %) v měsících, alespoň minimálních splátkách, nicméně konkrétní způsob výpočtu minimální měsíční splátky nelze jednoznačně z provedených důkazů zjistit. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávky písemně. Předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání a výzvami k úhradě bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k uhrazení dluhu. Seznam věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalované bylo prokázáno, že žalovaná nesplácí rovněž i jiné nebankovní úvěry.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
5. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 5. 12 2022 je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splácet, a to nahlédnutím do příslušných databází a doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupnění náhledu do bankovního účtu žalované. Žalobkyně však žádné výpisy z účtu k žalobě nepřiložila, nicméně ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované vůbec prověřovala, natož pak řádně.
16. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši [částka]. Jelikož žalovaná na tento dluh dosud uhradila částku v souhrnné výši [částka], má povinnost vydat žalobkyni částku ve výši [částka] jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky [částka] při úrokové míře 15 % ročně, a to od [datum] (ode dne po posledním dni lhůty stanovené pro zaplacení dluhu v předžalobní upomínce) do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Žalobkyně byla úspěšná co do 62 %, žalovaná co do 38 %, žalobkyně má proto právo na 24 % náhradu nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení sestávající z odměny za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „AT“) za 3 úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí, předžalobní výzva, žaloba) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 ve spojení s § 11 odst. 1 AT, 3 x režijního paušálu po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, náhrady za zaplacený soudní poplatek z návrhu ve výši [částka]. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce [částka]. Celkem tedy žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši [částka], z toho 24 % činí [částka]. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.