Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s 9 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala toho, aby byl žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby a doplňujících podáních uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně finanční hotovost ve výši [částka], kterou se zavázal splatit spolu s příslušenstvím ve výši [částka] (smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, úhrada za administrativní činnost a úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště). Celkovou částku [částka] byl žalovaný povinen právní předchůdkyni žalobkyně splatit ve 14 měsíčních splátkách po [částka], žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž na tento úvěr uhradil celkem částku [částka]. Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba]. a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kdy na základě této smlouvy došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným žalobkyni. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to s odkazem na od něho získané informace před uzavřením předmětné smlouvy a jejich ověření doklady (pracovní smlouvou a výplatními páskami) a nahlédnutím do příslušných registrů. Žalobkyně se z ústních jednání omluvila.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústním jednáním se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Výpisem žalobkyně z obchodního rejstříku (veřejného rejstříku) bylo prokázáno, že žalobkyně je podnikatelkou s předmětem podnikání mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze smlouvy o úvěru včetně předpisu splátek bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]. a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které se společnost [právnická osoba]. zavázala poskytnout žalovanému částku [částka] a žalovaný se ji zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po [částka], žalovaný se tedy vedle jistiny zavázal zaplatit úrok ve výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady na vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a inkasní poplatek ve výši [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy se seznamem postoupených pohledávek bylo prokázáno, že žalobkyně a společnost [právnická osoba]. uzavřely mezi sebou smlouvu o postoupení předmětné pohledávky za žalovaným žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba]. zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni ze dne [datum]. Z předžalobní výzvy s dokladem o odeslání vyplývá, že žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného ke splacení dluhu před podáním žaloby. Z transakční historie vyplývá, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil několik splátek v souhrnné výši [částka].
4. Ze žádosti o úvěr vyplynulo, že žalovaný v této žádosti uvedl, že je zaměstnaný na dobu neurčitou s měsíčním příjmem ve výši [částka]. Kromě toho uvedl, že má celkové měsíční výdaje ve výši [částka] (z toho [částka] na bydlení a energie a [částka] na dopravu, jídlo a osobní náklady). Pracovní smlouvou a výplatními páskami za měsíce květen, červen a srpen [Anonymizováno] bylo prokázáno, že žalovaný byl zaměstnán od [datum] na dobu neurčitou na pracovní pozici číšník u [jméno FO] ([Anonymizováno] – [Anonymizováno], IČO: [IČO]), a že měl v těchto měsících čistou mzdu ve výši [částka].
5. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému bylo zrušeno schválené oddlužení, jelikož ten dlouhodobě neplnil své povinnosti schváleného způsobu oddlužení.
6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Přestože právní předchůdkyně žalobkyně správně zjistila, že žalovaný má měsíční příjem ve výši [částka], nedostatečně však prověřila výdaje žalovaného, neboť se v této souvislosti spoléhala pouze na jeho tvrzení, přičemž už jen tvrzené měsíční výdaje na bydlení oceněné částkou [částka] se jeví na první pohled jako nereálné. Nakonec je vhodné uvést, že dílčí částky měsíčních výdajů příslušného žadatele o úvěr, se v případě úvěrů poskytovaných právní předchůdkyní žalobkyně, v soudních řízeních často opakují.
17. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka]. Jelikož žalovaný na tento dluh dosud uhradil celkem částku [částka], má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky [částka], a to ode dne následujícího po posledním dni lhůty stanovené pro zaplacení dluhu v předžalobní upomínce. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.
18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť oba účastníci měli v řízení úspěch jen částečný.