Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s 14,75 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení) a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že žalovanému dne [datum] poskytla úvěr (vyplacený na bankovní účet č. [č. účtu]) na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným téhož dne. Společně s jistinou úvěru se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni i smluvní úrok při úrokové sazbě ve výši 40 % měsíčně z jistiny, přičemž jistinu mohl žalovaný splatit kdykoli. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, a proto žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum], přičemž byl vyzván k úhradě dluhu. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala zaplatit nesplacenou část jistiny ve výši [částka], kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši [částka] (ta byla sjednána ve smlouvě o úvěru pro případ, že by žalovaný byl v prodlení se splácením úvěru, přičemž byla kapitalizována za období od [datum] do [datum] při sazbě 0,1 % denně z dlužné části jistiny), kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že ji zkoumala prostřednictvím výpisů z bankovního účtu, případně výplatními páskami žalovaného a jeho lustrací v příslušných registrech. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, na kterou nijak nereagoval. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil při ústním jednání, kdy uvedl, že si je svého závazku vědom. V době, kdy si úvěr od žalobkyně vzal žil v nájemním bydlení spolu se svými dvěma zletilými syny, kteří mu však žádným způsobem nepřispívali, měl dluhy v celkové výši [částka] a přibližně 10 aktivních půjček, tzv. „vytloukal klín klínem“. Žalobkyni při uzavírání smlouvy o úvěru doložil výši svého příjmu v částce [částka] měsíčně, o výdaje se žalobkyně nezajímala. Žalovaný měl a má vyživovací povinnost k nezletilé dceři v částce [částka] měsíčně, dále platí nájemné v částce [částka] měsíčně, elektřinu v částce [částka] měsíčně a dodávku vody a čištění odpadních vod v částce [částka] ročně.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Osobními doklady a smlouvou o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že dne [datum] žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky na dobu neurčitou až do výše [částka], a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet tak, že každý měsíc byl povinen uhradit úrok při úrokové sazbě 40 % měsíčně z jistiny, přičemž jistinu mohl žalovaný splatit kdykoli. Výpisem z účtu bylo prokázáno, že dne [datum] žalobkyně zaslala částku [částka] na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Dopisem o zesplatnění bylo prokázáno, že žalovaný splátky řádně a včas nehradil, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila, což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum], přičemž ho vyzvala k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzvou s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby vyzvala.
4. Výplatními páskami bylo prokázáno, že žalovaný měl v období od července [Anonymizováno] do září [Anonymizováno] čistý příjem ze zaměstnání v částce mezi [částka] až [částka] měsíčně. V období od června 2023 do srpna 2023 pak měl tento příjem v částce mezi [částka] až [částka] měsíčně.
5. Výpisem zapsaných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému bylo prokázáno, že nadepsaný soud eviduje vůči žalovanému několik dalších žalob na zaplacení od jiných nebankovních společností.
6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
7. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. V řízení bylo nesporné, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena předmětná smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota]. Po provedeném dokazování však soud dospěl k závěru, že tato smlouva je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Ačkoli žalobkyně v žalobě ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že jí k ověření příjmu poskytl žalovaný výpisy z bankovního účtu nebo výplatní pásky (soudu byly předloženy výplatní pásky žalovaného za období od července [Anonymizováno] do září [Anonymizováno] a od června [Anonymizováno] do srpna [Anonymizováno]), přičemž že žalovaného dále lustrovala ve veřejně dostupných databázích, nijak už ale netvrdila, že zkoumala výdaje žalovaného, když ani ze soudem provedených důkazních prostředků nevyplynulo, že by tak činila. Sám žalovaný tvrdil, že se žalobkyně o jeho výdaje nezajímala, a že v době poskytnutí úvěru již měl splácet jiné nebankovní úvěry. Nadto lze uvést, že žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, čímž se vzdala práva na poučení soudem podle § 118a o. s. ř. o tom, že je povinna prokázat dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.
13. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], a jelikož žalovaný na tento dluh dosud uhradil (dle tvrzení žalobkyně i žalovaného) pouze částku [částka], má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky [částka], a to ode dne [datum] (ode dne následujícího po zřejmém dojití předžalobní upomínky do sféry žalovaného) do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť měla oporu v absolutně neplatné smlouvě.
14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť oba účastníci měli v řízení úspěch jen částečný.