Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [adresa], a to podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby byl žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru č. [Anonymizováno]. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který se zavázal splácet v 96 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný porušil podmínky smlouvy tím, že neuhradil žádnou splátku za měsíce srpen, září a říjen [Anonymizováno], a proto žalobkyně celý úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně se po žalovaném domáhala úhrady nesplacené jistiny ve výši [částka], dlužného smluvního úroku kapitalizovaného ke dni splatnosti pohledávky ve výši [částka], dlužného úroku z jednotlivých splátek jistiny po splatnosti kapitalizovaného ke dni [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 4,90 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný svůj dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že při schvalování úvěru vycházela z údajů, které jí žalovaný poskytl, dále žalovaného lustrovala v interních a externích databázích, a nakonec porovnávala příjem žalovaného s jeho odhadnutými výdaji dle dat z ČSÚ. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že v době úvěrové žádosti měl žalovaný splácet jiné úvěry s měsíční splátkou [částka], že žalovaným tvrzený čistý příjem ve výši [částka] měsíčně byl zkontrolován na základě příchozích transakcí na bankovní účet žalovaného, a že žalobkyně stanovila výdaje žalovaného částkou odpovídající životnímu minimu, tj. částkou [částka] měsíčně. Při ústním jednání dne [datum] žalobkyně doplnila, že žalovaný na svůj dluh doposud uhradil celkem částku [částka].
2. Žalovaný k žalobě uvedl v podaném odporu ze dne [datum], že dluh již uhradil, nicméně k ústním jednám se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je podnikatelkou s oborem podnikání mj. peněžní zprostředkování. Smlouvou o hotovostním úvěru, SMS potvrzením mPůjčky, sazebníkem, všeobecnými obchodními podmínkami a podmínkami hotovostních úvěrů bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno], kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka], a kterou se žalovaný zavázal tento úvěr splácet v pravidelných 96 měsíčních splátkách po [částka]. Výpisem z úvěrového účtu (výpisem z mPůjčky) bylo prokázáno, že žalobkyně úvěr žalovanému poskytla dne [datum], kdy mu otevřela úvěrový účet. Odstoupením od smlouvy včetně dodejky bylo prokázáno, že žalobkyně předmětný úvěr ke dni [datum] zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem. Předžalobní výzvou s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dluhu.
4. Ze žádosti o půjčku (žádosti o mPůjčku) vyplynulo, že žalovaný v této žádosti uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši [částka] a průměrné měsíční výdaje ve výši [částka]. Ze smlouvy mKonto a výpisů z běžného účtu (mKonta) vyplynulo, že žalovaný před poskytnutím předmětného úvěru již čerpal jiné (nebankovní) úvěry, když kladný zůstatek na běžném účtu v době uzavření smlouvy o úvěru (ve výši [částka]) spočíval právě v tom, že žalovaný předtím načerpal jiné úvěry. Ze zmíněných výpisů nelze rovněž přehlédnout, že žalovaný zasílal platby i společnostem provozujícím sázkové (hazardní) hry. Z registrace a schválení (údajů o závazcích klienta a vyhodnocení klienta) bylo zjištěno, že žalovaný v době uzavírání předmětné smlouvy o úvěru, resp. ke dni [datum], měl disponibilní příjem zatížen měsíční částkou [částka]. Výpisem zapsaných věcí u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému včetně návrhu ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že proti žalovanému jsou vedena i jiná občanskoprávní řízení o zaplacení dluhů, přičemž od žalobkyně čerpal již dříve úvěr na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] č. [Anonymizováno], kterou žalovaný rovněž řádně nesplácel.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), z jejich účinného znění ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru.
6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně totiž nedostatečně prověřila příjmy i výdaje žalovaného, neboť se v této souvislosti spoléhala na jeho tvrzení, resp. na příchozí platby ve vztahu k příjmům, když nijak nezkoumala původ přijímaných peněžních prostředků (příkladem prostřednictvím platebních pásek nebo pracovní smlouvy), resp. na výši životního minima ve vztahu k výdajům. Z předložených výpisů z bankovního účtu žalovaného je zřejmé, že značnou část příchozích plateb tvořily peněžní prostředky z jiných úvěrů, když bez nich by měl žalovaný na bankovním účtu záporný zůstatek. Nadto lze upozornit, že žalovanému byl žalobkyní již dříve poskytnut úvěr (v řádech statisíců Kč), který v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru v této věci rozhodně splacen nebyl, a proto se měla žalobkyně o to více zaměřit na zkoumání příjmů a výdajů žalovaného.
11. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], na kterou žalovaný (dle tvrzení žalobkyně) uhradil celkem částku [částka], a proto je povinen zbylou částku [částka] žalobkyni vydat jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni plnil, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř., a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného došlo. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky [částka], a to ode dne [datum] do zaplacení (ode dne následujícího po uplynutí lhůty sedmi dnů od zřejmého dojití předžalobní upomínky do sféry žalovaného). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich poměrnou náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější, a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku [částka]. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka [částka]. [adresa] 176 Kč by se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], dále z odměny advokáta ve výši [částka] za 6 úkonů právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva, žaloba a účast u ústních jednání dne [datum], [datum] a [datum]) podle § 11 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 bod 6. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon by činila [částka], dále z paušální náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v účinném znění do [datum], dále z paušální náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v účinném znění od [datum], dále z náhrady cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne [datum] z Prahy (místo sídla právního zástupce žalobkyně) do Benešova a zpět ve výši [částka] (celkem cesta 96 km vykonaná osobním automobilem tovární značky MG, RZ: [SPZ], při průměrné spotřebě benzinu 7,6 l na 100 km, ceně benzinu [částka] /l a sazbě [částka] /km) a za totožnou cestu totožným automobilem dne [datum] a dne [datum] v celkové výši [částka] (při ceně benzinu [částka] /l a sazbě [částka] /km), dále z náhrady za promeškaný čas při cestě na jednání soudu dne [datum] v počtu čtyř půlhodin po [částka] (celkem [částka]) podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu v účinném znění do [datum], a nakonec z náhrady za promeškaný čas při cestě na jednání soudu dne [datum] a dne [datum] v počtu celkem osm půlhodin po [částka] (celkem [částka]) podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu v účinném znění od [datum]. K odměně a náhradám by dále náležela náhrada za DPH (při sazbě 21 %), neboť právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem, a to v částce [částka]. Žalobkyni však náleží poměrná náhrada nákladů, jež odpovídá 70,8 % z částky [částka], tj. částka [částka], neboť byla úspěšná ohledně částky představující 85,4 % ([částka]) a neúspěšná ohledně částky představující 14,6 % ([částka]).