Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s 11,75 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně [právnická osoba], IČ: [IČO], na základě smlouvy o sdružených službách dodávky [Anonymizováno] dodávala žalovanému [Anonymizováno] [Anonymizováno] a související služby na odběrném místě [adresa], [adresa]. Žalovaný zmíněnou smlouvu porušil, jelikož za období od [datum] do [datum] neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti vyúčtování příslušnou dlužnou částku za spotřebu [Anonymizováno]. Společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni. Na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.
3. V daném případě soud posuzoval svou pravomoc podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis), podle kterého platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Jednalo se o věc s cizím (mezinárodním) prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Afghánistánu, přičemž měl v době podání žaloby bydliště v České republice (podle jeho lustrace v informačním systému základních registrů a doručenky k žalobě včetně předvolání k ústnímu jednání), a to konkrétně na adrese [Adresa žalovaného], která je shodná s adresou, kde mu byla právní předchůdkyní žalobkyně dodávána [Anonymizováno]. Žalovaný má bydliště v obvodu Okresního soudu v Benešově, a proto byl ve věci podle § 84 a § 85 odst. 1 věta první o. s. ř. věcně a místně příslušným Okresní soud v Benešově. Při posuzování pravomoci a příslušnosti českých soudů k projednání a rozhodnutí této věci nebylo postupováno podle jinak přednostní smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Afghánskou demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních ze dne [datum] (publikované pod č. 44/1983 Sb., č. 96/2010 Sb. m. s.), neboť tato bilaterální mezinárodní smlouva se touto problematikou nikterak nezabývá. Co se týče určení rozhodného práva, postupoval soud ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a ve smyslu čl. VIII. odst. 2 všeobecných smluvních podmínek podle zvoleného rozhodného práva, a to práva českého.
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky [Anonymizováno], ceníku a ze všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalovaný jako odběratel uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně jako dodavatelem smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny č. [hodnota]. Předmětem smlouvy byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně dodávat službu na odběrné místo [adresa], [adresa], a závazek žalovaného za tyto poskytnuté služby hradit řádně a včas vystavené faktury.
5. Z faktur za sdružené dodávky [Anonymizováno] vyplynulo, že za období od [datum] do [datum] vznikl žalovanému nedoplatek za poskytované služby v celkové výši [částka].
6. Smlouvou o postoupení pohledávky, protokolem o předání dílčí pohledávky a oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího archu bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným žalobkyni, o tom byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. Předžalobní výzvou s dokladem o odeslání a upomínkami bylo prokázáno, že žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzývala žalovaného k zaplacení dluhu.
7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), a ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
8. Podle § 50 odst. 2 věta první energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
9. Podle § 17 odst. 4 energetického zákona Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích. V působnosti Energetického regulačního úřadu je regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích […]
10. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. V daném případě vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli mezi sebou uzavřenou platnou smlouvu o sdružených dodávkách [Anonymizováno] č. [hodnota], na základě které byla žalovanému dodávána [Anonymizováno], kterou spotřebovával, ale řádně nehradil. Žalovanému tak vznikl vůči právní předchůdkyni dluh v celkové výši [částka] (na vyúčtovaný nedoplatek v celkové částce [částka] žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil pouze částku [částka]), tuto pohledávku právní předchůdkyně následně postoupila žalobkyni, a proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dílčích dlužných částek [částka] a [částka] (počítaného ode dne jejich splatnosti do zaplacení). Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni plnil jinak, případně, aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř.
14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhrada náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu advokáta za tři úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba), celkem [částka], podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů ve znění účinném do [datum] (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a nakonec soudní poplatek ve výši [částka]. Odměna a paušální náhrada je zvýšena o DPH (při sazbě 21 %), jejímž je právní zástupce žalobkyně plátcem podle § 137 odst. 3 o. s. ř., tj. o částku [částka]. Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka].