Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], advokáta se sídlem [adresa], a to podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala toho, aby byla žalovaná uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu, na základě které jí poskytla bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala k úhradě úvěru spolu s následujícími poplatky: za poskytnutí úvěru ve výši [částka], za expres výplatu ve výši [částka], za tzv. bezpečnou splátku ve výši [částka] a za SMS servis ve výši [částka]. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byla žalobkyní informována o výši dluhu a vyzývána prostřednictvím SMS a e-mailu k jeho úhradě. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem pouze [částka], přičemž žalobkyně v žalobě požadovala zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], účelně vynaložených nákladů ve výši [částka], smluvních pokut ve výši [částka], úroků ve výši [částka] a poplatků v celkové výši [částka]. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že při uzavření smlouvy o úvěru hodnotila schopnost žalované úvěr splácet, a to nahlédnutím do registru NRKI, BRKI a SOLUS, a zároveň nahlédnutím do centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Dále byly zkoumány příjmy a výdaje žalované, zohledněn její věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Z ústního jednání se žalobkyně omluvila.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila.
3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: Výpisem žalobkyně z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je podnikatelkou s předmětem podnikání mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Úvěrovou smlouvou, předsmluvními informacemi, sazebníkem poplatků a kopií dokladů bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] uzavřela se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit ve 24 měsíčních splátkách celkovou částkou [částka]. Z výpisu z účtu žalobkyně (proplacení smlouvy) a výpisem přijatého ověřovacího poplatku vyplynulo, že rovněž dne [datum] žalobkyně splnila svou povinnost a částku [částka] zaslala žalované na bankovní účet. Výpisem čerpání a splátek (splátkovým kalendářem) bylo prokázáno, že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku [částka]. Z předžalobní výzvy a výzev ke splacení včetně podacích archů bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzývala opakovaně k úhradě dluhu, když naposledy prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne [datum]. Z metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta a z potvrzení o prověření bonity klienta (karty klienta) vyplynulo, že žalobkyně pracovala v době poskytnutí úvěru žalované s tvrzením, že tato nemá žádné děti a nemá žádné splátky vůči jiným společnostem a má měsíční příjem [částka]. Žalovaná byla lustrována v databázích NRKI, BRKI, SOLUS, centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvádí, že úvěruschopnost žalované prověřila, nicméně ke svému tvrzení nedokládá žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, jestli a případně jak zkoumala její příjmy a výdaje. Pouhé nekonkrétní tvrzení, že žalobkyně schopnost žalované úvěr splácet hodnotila, není dostačující. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k nařízenému jednání před soudem, nemohl jí soud poskytnout poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tedy v jakém směru má případně doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované jako spotřebitelky v souladu se zákonem.
14. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro absenci zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši [částka]. Jelikož žalovaná na tento dluh dosud uhradila částku v souhrnné výši [částka], má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky [částka], a to ode dne následujícího po posledním dni lhůty stanovené pro zaplacení dluhu v předžalobní upomínce. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku [částka]. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka [částka]. [adresa] 048 Kč by se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], dále z odměny advokáta ve výši [částka] za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon by činila [částka], a nakonec z náhrady hotových výdajů za tyto 3 úkony ve výši [částka] za každý úkon podle § 13 odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. celkem [částka]. K odměně a náhradě by dále náležela náhrada ve výši 21 % za DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem, a to ve výši [částka]. Žalobkyni přitom náleží 34 % z částky [částka], tj. [částka] odpovídajících poměrnému úspěchu, jelikož byla úspěšná ohledně částky představující 67 % ([částka]) a neúspěšná ohledně částky představující 33 % ([částka]).