4 C 93/2026

Odůvodnění

Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s 12,75 %. ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 12,75 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s 14,75 %. úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 14,75 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení a nahradit jí náklady řízení. Uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit společně s kapitalizovaným úrokem za poskytnutí úvěru v pevné výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně, částkou za zpracování úvěru ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka], a to ve 78 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však porušil svou povinnost úvěr splácet, když sjednané splátky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Následně nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Dlužná jistina se skládá z částky [částka] a dlužného poplatku [částka], dlužné smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Na dlužnou částku žalovaný přes zaslanou výzvu ničeho neuhradil. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně doplnila, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena před uzavřením smlouvy o úvěru, což vyplývá z písemné žádosti o úvěr.

1. Dále uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit společně s kapitalizovaným úrokem za poskytnutí úvěru v pevné výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně, částkou za zpracování úvěru ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka], a to v 52 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však porušil svou povinnost úvěr splácet, když sjednané splátky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Dlužná jistina tak činí částku [částka] a dlužný poplatek částku [částka], dále žalobkyně požadovala částku dlužné smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Na dlužnou částku žalovaný přes zaslanou výzvu ničeho neuhradil. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně doplnila, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena před uzavřením smlouvy o úvěru, což vyplývá z písemné žádosti o úvěr.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně je subjektem poskytujícím spotřebitelské úvěry (z výpisu z obchodního rejstříku). Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši [částka], a to za poplatek ve výši [částka], který byl tvořen úrokem ve výši [částka], částkou za zpracování úvěru ve výši [částka] a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal splácet v 78 týdenních splátkách po [částka]. V případě prodlení si dále smluvní strany sjednaly zesplatnění celého dluhu (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] včetně smluvních podmínek). Žalovaný na poskytnuté finanční prostředky uhradil částku [částka] (z přehledu plateb). Žalovaný o sobě v žádosti uvedl, že je svobodný, má učňovské vzdělání, bydlí s rodiči a je zaměstnaný jako montážník - pomocník s měsíčním příjmem ve výši [částka], jako další příjmy domácnosti uvedl částku [částka], celkové výdaje vyčíslil na [částka] měsíčně (ze zákaznické karty ke smlouvě č. [hodnota]). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek zde dne [datum] včetně podacího lístku, z výpisu z obchodního rejstříku). Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku).

4. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši [částka], a to za poplatek ve výši [částka], který byl tvořen úrokem ve výši [částka], částkou za zpracování úvěru ve výši [částka] a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal splácet v 52 týdenních splátkách po [částka]. V případě prodlení si dále smluvní strany sjednaly zesplatnění celého dluhu (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] včetně smluvních podmínek). Žalovaný na poskytnuté finanční prostředky uhradil pouze částku ve výši [částka] (z přehledu plateb). Žalovaný o sobě v žádosti uvedl, že je svobodný, má učňovské vzdělání, bydlí s rodiči a je zaměstnaný jako dělník s měsíčním příjmem ve výši [částka], jako další příjmy domácnosti uvedl částku [částka], celkové výdaje vyčíslil na [částka] měsíčně (ze zákaznické karty ke smlouvě č. [hodnota]). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek zde dne [datum] včetně podacího lístku, z výpisu z obchodního rejstříku). Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku).

5. Dále bylo zjištěno, že proti žalovanému byla vedena další řízení o zaplacení pohledávek v různých výších a od různých společností a v této souvislosti bylo proti němu vedeno i exekuční řízení s ohledem na neplnění uložených povinností (z výpisu věcí vedených Okresním soudem v Benešově proti žalovanému).

6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 stejného ustanovení pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 stejného ustanovení platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 stejného ustanovení pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětné smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné, neboť při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit.

18. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], [PR 21/2018 s. 757], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze [právnická osoba]), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

19. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru č. [hodnota], která naplnila znaky spotřebitelského úvěru, a takto ji soud po právní stránce posoudil, absolutně neplatnou, kdy žalobkyně reálně vyplatila žalovanému jistinu [částka], jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení podle citovaného § 2991 o. z., které musí žalobkyni vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud na žalovanou částku uhradil celkem [částka], je povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka]. Ohledně této částky soud žalobě ve výroku I. vyhověl. Současně přiznal žalobkyni zákonné úroky z prodlení [datum], tedy poté, co se do sféry vlivu žalovaného musela dostat předžalobní upomínka ze dne [datum] a zároveň uplynula lhůta k plnění.

20. Soud shledal taktéž smlouvu o úvěru č. [hodnota], která naplnila znaky spotřebitelského úvěru, a takto ji soud po právní stránce posoudil, absolutně neplatnou, kdy žalobkyně reálně vyplatila žalovanému jistinu [částka], jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení podle citovaného § 2991 o. z., které musí žalobkyni vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud na žalovanou částku uhradil pouze částku [částka], je povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka]. Ohledně této částky soud žalobě taktéž ve výroku I. vyhověl. Současně přiznal žalobkyni zákonné úroky z prodlení od [datum], tedy poté, co se do sféry vlivu žalovaného musela dostat předžalobní upomínka ze dne [datum] a zároveň uplynula lhůta k plnění.

21. Celkem tak dlužná částka činí [částka] ([částka] + [částka]).

22. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v části převyšující částku, v níž soud žalobě vyhověl, pak soud žalobu zamítl, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť požadovaná částka neměla oporu v platné smlouvě, popř. zákonný úrok z prodlení byl požadován za období, kdy žalovaný nebyl ještě v prodlení).

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení z procesního hlediska téměř shodný.