Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s 12,75 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [adresa].
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , a žalovanou probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu nebyla žalobkyně schopna doložit. Po žalované se domáhala zaplacení předmětné částky z titulu bezdůvodného obohacení, jelikož právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne [datum] celkem právě částku [částka], a to bezhotovostně na bankovní účet žalované, ta však na tuto částku nezaplatila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla postoupena nejprve společnosti De Vries [právnická osoba].[IČO] IČO, , a následně žalobkyni. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby k plnění písemně vyzvala, z ústního jednání soudu se omluvila.Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , a žalovanou probíhalo jednání o uzavření smlouvy o úvěru; na smlouvě absentuje podpis žalované jako klientky, jakož i jakékoli datum uzavření. Z potvrzeních o provedených platbách soud zjistil, že dne [datum] zaslala společnost [právnická osoba] žalované na bankovní účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem v podobě rodného čísla žalované celkem částku [částka] ([částka] + [částka]). Ze smluv o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení s dokladem o odeslání soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovanou byla postupně postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalované předžalobní upomínku a vyzvala ji k úhradě částky [částka].Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.V daném případě soud dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] ve dvou platbách celkovou částku [částka]. Žalovaná tuto částku, ani částečně, společnosti [právnická osoba], respektive jejím právním nástupkyním, navzdory výzvám nevydala, a proto se bezdůvodně obohatila (získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu). Na základě uvedeného je povinna celou částku jako bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že předmětnou částku (byť třeba jen částečně) vrátila, případně aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalované došlo, a že stále trvá. Soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, když žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky [částka], a to ode dne [datum] do zaplacení (ode dne následujícího po zřejmém dojití předžalobní upomínky do sféry žalované).O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhrada náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za dva úkony právní služby (příprava a převzetí věci a předžalobní upomínka) po [částka] podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů (dále jen „advokátní tarif“), v účinném znění do [datum], dále odměnu za jeden úkon právní služby (žaloba) ve výši [částka] podle § 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu, v účinném znění od [datum], paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, v účinném znění do [datum], paušální náhradu hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši [částka] podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, v účinném znění od [datum], a nakonec soudní poplatek ve výši [částka]. Odměny a paušální náhrady jsou zvýšeny o DPH (při sazbě 21 %), jejímž je právní zástupce žalobkyně plátcem podle § 137 odst. 3 o. s. ř., tj. o částku [částka]. Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka].