Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], s 12 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s 12 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], se zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 15% ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 15% ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši [částka] a s kapitalizovanými úroky ve výši [částka].
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši [částka] na účet Okresního soudu v Benešově, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V žalobě žalobkyně uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále též „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy (dále též „první úvěr“). Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které jí poskytla peněžité prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy (dále též „druhý úvěr“). V souvislosti s poskytnutým prvním úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za služby komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Celkovou částku na první úvěr se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. V souvislosti s poskytnutým druhým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za služby komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Celkovou částku na druhý úvěr se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná řádně a včas neplnila závazky vyplývající ze smluv. Obě pohledávky za žalovanou postoupila společnost [právnická osoba] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (s účinností ke dni [datum]). Žalovaná na první úvěr uhradila celkem částku ve výši [částka], na druhý úvěr pak uhradila celkem částku ve výši [částka]. Žalobkyně požadovala u prvního úvěru zaplacení dlužné částky ve výši [částka] (dlužnou jistinu ve výši [částka] a dlužná částka poplatku ve výši [částka]), kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] a úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. U druhého úvěru žalobkyně požadovala zaplacení dlužné částky ve výši [částka] (dlužná jistina ve výši [částka] a dlužná částka poplatku ve výši [částka]), kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] a úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla k úhradě dlužných částek vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Smlouvami o spotřebitelském úvěru, přehledy plateb (tabulkami umoření) a kartami zákazníka bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované první úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] (úrok [částka], zpracování spotřebitelského úvěru [částka], doplňková služba komfortního a flexibilního splácení [částka]), přičemž celková dlužná částka byla splatná formou 21 splátek, kdy výše jedné splátky od první do předposlední činila [částka] a poslední splátka činila [částka]. Dne [datum] uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované druhý úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] (úrok [částka], zpracování spotřebitelského úvěru [částka], doplňková služba komfortního a flexibilního splácení [částka]), přičemž celková dlužná částka byla splatná formou 21 splátek, kdy výše jedné splátky od první do předposlední činila [částka] a poslední splátka činila [částka]. Přehledy plateb (tabulkami umoření) bylo dále prokázáno, že žalovaná na první úvěr uhradila celkem částku ve výši [částka] ([částka] + [částka]) a na druhý úvěr uhradila celkem částku ve výši [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka]). Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly obě předmětné pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávek včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávek písemně. Předžalobní upomínkou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení celkové dlužné částky za oba úvěry.
4. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti bylo ze zákaznických karet (žádostí o spotřebitelský úvěr) zjištěno, že žalovaná v žádosti o první úvěr uvedla, že její čistý příjem je ve výši [částka], dále uvedla, že má další čisté příjmy domácnosti ve výši [částka]. Celkové její příjmy tak dosahují částky ve výši [částka]. K výdajům uvedla, že její odhadované měsíční výdaje jsou ve výši [částka], externí splátky nemá žádné a interní splátky PF má ve výši [částka]. Součástí žádosti o první úvěr (dle zaškrtnutých ověřených dokumentů v žádosti) měly být i výplatní pásky za červenec a srpen [Anonymizováno], tyto výplatní pásky však soudu nebyly předloženy. Dále měla žalovaná předložit i pracovní smlouvu na dobu neurčitou, která též nebyla součástí předložené zákaznické karty. V žádosti o druhý úvěr uvedla, že její čistý příjem je ve výši [částka], dále uvedla, že má další čisté příjmy domácnosti ve výši [částka]. Celkové její příjmy tak dosahují částky ve výši [částka]. K výdajům uvedla, že její odhadované měsíční výdaje jsou ve výši [částka], externí splátky ani interní splátky PF nemá žádné. Součástí žádosti o druhý úvěr (dle zaškrtnutých ověřených dokumentů v žádosti) měly být výplatní pásky za duben a květen [Anonymizováno] a pracovní smlouva na dobu neurčitou. Výplatní pásky ani pracovní smlouva však soudu doloženy nebyly. Kromě toho žalovaná v obou zákaznických kartách (žádostech o spotřebitelský úvěr) uvedla, že nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, má bankovní účet na své jméno, ale nemá kreditní kartu. Dále uvedla, že má středoškolské vzdělání, je rozvedená a má jednu vyživovací povinnost.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že obě předmětné smlouvy o úvěru (č. [hodnota] a č. [hodnota]) jsou absolutně neplatné, neboť při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované příslušný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím každého z úvěrů s odbornou péčí schopnost žalované příslušný úvěr splácet, a to zaznamenáním informací získaných od žalované (o jejích rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech) do jejích zákaznických karet, ověřením těchto informací příslušnými doklady (zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce přecházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva), a i samotnými podpisy smluv o spotřebitelských úvěrech. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, nicméně ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazních prostředků, tedy zejména ze žádostí o spotřebitelské úvěry (zákaznických karet) nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované dostatečně prověřovala. Deklarovaná pracovní smlouva na dobu neurčitou a výplatní pásky, které jsou zaškrtnuté v zákaznických kartách o první úvěr i o druhý úvěr, nebyly soudu ani předloženy.
17. Vzhledem k tomu, že soud shledal obě předmětné smlouvy absolutně neplatnými podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na první úvěr částku ve výši [částka]. Jelikož žalovaná na tento dluh dosud uhradila celkem částku ve výši [částka] ([částka] + [částka]), má žalovaná povinnost vydat žalobkyni částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na druhý úvěr částku ve výši [částka]. Jelikož žalovaná na tento dluh dosud uhradila celkem částku ve výši [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka]), má povinnost vydat žalobkyni částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně plnila jinak, případně aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a o. s. ř., a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalované došlo. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z částky [částka] a z částky [částka], a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatných smlouvách.
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť procesně úspěšnější žalované v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení nevznikly, ani je nepožadovala.
19. Výrokem IV. tohoto rozsudku byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit České republice k rukám Okresního soudu v Benešově doplatek soudního poplatku ve výši [částka] podle položky 2 bod 2. ve spojení s položkou 1 bod 1. písm. b) sazebníku poplatků – přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť soud vzhledem k výši úvěru, jeho délce a výši poplatku za poskytnutí úvěru ve věci nevydal platební rozkaz a pokračoval v řízení, přičemž žalobkyně doposud uhradila na soudní poplatek (ve výši [částka]) pouze částku [částka].