Výrok
I. Soud zrušuje podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem - pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba: [adresa], č. p. [Anonymizováno], rod. dům a pozemku parc. č. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota], pro k. ú. a obec [adresa], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa].
II. Soud nařizuje prodej nemovitostí – pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba: [adresa], č. p. [Anonymizováno], rod. dům a pozemku parc. č. [Anonymizováno] vše zapsáno na LV č. [hodnota], pro k. ú. a obec [adresa], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude mezi účastníky rozdělen ve výši jedné poloviny žalobkyni a jedné poloviny žalovaným společně a nerozdílně.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s žalovanými. V odůvodnění žaloby uvedla, že účastníci spoluvlastní podíly o velikosti ideální jedné poloviny. Žalobkyně nemá zájem nadále setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanými, a proto navrhla jeho zrušení a vypořádání buď rozdělením na bytové jednotky nebo přikázáním spoluvlastnického podílu za náhradu.
2. Žalovaní souhlasili se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k nemovitostem a výslovně uvedli, že nemají zájem o přikázání spoluvlastnického podílu do svého vlastnictví, ani nesouhlasí s reálným dělením nemovitostí, neboť se nebudou podílet na finančních nákladech spojených s vyčleněním bytových jednotek a reálným dělením. Rovněž žalobkyně uvedla, že nesouhlasí s reálným dělením za situace, kdyby měla nést náklady na vyčlenění bytových jednotek.
3. Soud provedl důkazy, [hodnota], Katastrální pracoviště [adresa] pro k. ú. a obec [adresa], vzal za prokázané, že žalovaní [Jméno žalované A] a [Jméno žalované B] vlastní ve společném jmění manželů spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální jedné poloviny a rovněž žalobkyně společnost malafin s. r. o. vlastní spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální jedné poloviny nemovitostí - pozemku st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, a pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada.
4. Účastníci prohlásili za nesporné, že reálné rozdělení předmětných nemovitostí není možné, nesouhlasí s tím, aby nesli náklady na reálné dělení a žalovaní dále uvedli, že nemají zájem o přikázání nemovitosti za náhradu, neboť nejsou solventní. Za této situace společně navrhli, aby soud podílové spoluvlastnictví zrušil a jako způsob vypořádání nařídil prodej s tím, že si výtěžek prodeje rozdělí.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.). Podle tohoto ustanovení nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat (odst. 1), nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě z některého ze spoluvlastníků (odst. 2 věta druhá).
6. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. V odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
7. V daném případě soud vycházel ze zjištění, že spoluvlastnické podíly žalobkyně a žalovaných jako manželů jsou stejné. Mezi účastníky je nesporné, že předmětné nemovitosti jsou nedělitelné, neboť žádná ze stran nehodlá nést náklady spojené s reálným dělením. Dále soud vzal za prokázané, že žalobkyně ani žalovaní nemají zájem o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví a žalovaní navíc nejsou dle svého tvrzení solventní, tedy nemají finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni. Za této situace nepřichází v úvahu ani reálné dělení předmětných nemovitostí, ani přikázání nemovitostí do vlastnictví účastníků, kteří o přikázání nemají zájem, případně nejsou solventní (s odkazem na judikáty Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Zbývá proto jediná možnost způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to nařízení jejich prodeje ve veřejné dražbě, v níž by se mělo dostát každému ze spoluvlastníků podílu na vydražené ceně podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů, když nebyly tvrzeny důvody pro dražení jen mezi spoluvlastníky.
8. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když platí, že v daném případě nelze hovořit o úspěchu či neúspěchu ani jedné ze stran, navíc přihlédl k povaze a předmětu soudního řízení.