Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], s 12,00 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 12,00 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovanými úroky ve výši [částka], s 14,75 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s 14,75 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum].
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby byla žalovaná uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uváděla, že mezi [právnická osoba] jako právní předchůdkyní žalobkyně, společností [Anonymizováno] [právnická osoba], a.s., IČO: [Anonymizováno] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo též „právní předchůdkyně“), a žalovanou byla dne [datum] smlouva o revolvingovém úvěru (dále jen „první úvěr“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši [částka], a žalovaná se tento úvěr zavázala splácet splátkami v minimální výši 5 % z dlužné částky ke každému 17. dni v měsíci, nejméně však částkou ve výši [částka], a to od měsíce srpna [Anonymizováno]. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru (dále jen „druhý úvěr“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrových rámcem ve výši [částka], a žalovaná se tento úvěr zavázala splácet splátkami v minimální výši 5 % z dlužné částky ke každému 17. dni v měsíci, nejméně však částkou ve výši [částka], a to od měsíce září [Anonymizováno] Obě pohledávky za žalovanou postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná po dni zesplatnění žalobkyni ničeho neuhradila a na zaslané výzvy nereagovala. K úvěruschopnosti žalobkyně u obou úvěru shodně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřil úvěruschopnost žalované. Žalobkyně požadovala u prvního úvěru zaplacení dlužné částky ve výši [částka] (jistina [částka] + poplatky [částka]), úrok ve výši 14, 75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % a kapitalizovaný úrok ve výši [částka] od [datum] do [datum]. Dále žalobkyně požadovala u druhého úvěru po žalované zaplacení dlužné částky ve výši [částka], úrok ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % a kapitalizovaný úrok ve výši [částka] od [datum] do [datum]. Žalovaná byla k úhradě dlužných částek vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala. Žalobkyně se dne [datum] z ústního jednání omluvila a zároveň soudu doručila doplnění žaloby, a to zejména ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila při ústním jednání soudu dne [datum], kdy uvedla, že předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřela v roce [Anonymizováno] a v roce [Anonymizováno] z důvodu, že se s manželem stěhovali do Prahy a neměli na nájem. V té době byla již v pracovní neschopnosti a léčila se s psychickými problémy. V roce [Anonymizováno] byla i hospitalizovaná v [adresa] na psychiatrii a byla osm měsíců v kómatu. O děti se v té době starala její příbuzná, neboť ona toho nebyla schopna. Dlouhodobě má nárok na invalidní důchod ve výši [částka]. Užívá antidepresiva. V době, kdy uzavírala předmětné smlouvy se nikdo na její osobní a majetkové poměry, a to včetně příjmů a výdajů, neptal. Zároveň uvedla, že na úvěr nějaké částky hradila, ale jejich výše jí není známa.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Smlouvou o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], smlouvou o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], produktovými podmínkami pro revolvingové úvěry, informacemi ke smlouvám bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec až do [částka], přičemž se žalovaná zavázala k výši minimální měsíční splátky ve výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhleně na celé desetitisíce nahoru, nejméně však [částka]. Datum splatnosti byl stanoven k 17. dni v měsíci a způsob splácení byl stanoven prostřednictvím složenky. Základní roční úroková sazba byla sjednána pohyblivá a ke dni podpisu smlouvy činila 22,68 %. Za stejných podmínek pak právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela i dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, respektive opět právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěrovým rámec až do částky ve výši [částka]. Zde pak pouze základní roční úroková sazba (pohyblivá) byla ke dni podpisu smlouvy 23,76 %. Z výzev k úhradě dlužných částek, transakční historií žalobkyně a výpisy z účtu bylo prokázáno, že žalovaná úvěry řádně a včas nesplácela, a proto žalobkyně předmětné úvěry ke dni [datum] zesplatnila, přičemž žalovanou o této skutečnosti písemně informovala. Výzvami k úhradě včetně posledních výzev k úhradě dlužné částky a předžalobní výzvou bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k uhrazení dluhu.
4. Ohledně úvěruschopnosti žalované bylo žádostí/smlouvou o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] prokázáno, že žalovaná zde uvedla, že je vdaná, nemá povinnost vůči žádným vyživovaným dětem, žije v nájmu, je invalidní důchodkyně s čistým příjem ve výši [částka], přičemž celkový příjem domácnosti činí částku ve výši [částka] a další ostatní příjmy nemá žádné. U nákladů na bydlení uvedla, že činí [částka], přičemž nemá žádné finanční závazky ani ostatní pravidelné výdaje jako například výživné, faktury za telefon, internet, životní pojištění a podobně. V žádosti/smlouvě o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] žalovaná uvedla, že je vdaná, nemá povinnost vůči žádným vyživovaným dětem a je již majitelka domu/bytu. Dále uvedla, že je invalidní důchodkyně, a to s příjmem ve výši [částka], přičemž celkový příjem domácnosti uvedla, že je ve výši [částka] a celkové náklady domácnosti pak činí částku ve výši [částka]. Zároveň uvedla, že má finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet a podobně) ve výši [částka].
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že obě předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru (smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum] a smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum]), které byly uzavřeny mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, jsou absolutně neplatné, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované dané úvěry splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované. V doplnění žaloby ze dne [datum] uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované zejména z údajů, které žalovaná uvedla v žádostech, včetně jejich příjmů a výdajů. Zároveň uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované z veškerých dostupných informací, a to jak z registru vedených exekucí, tak i z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR týkající se platnosti dokladů, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně nenalezla vůči žalované žádný negativní záznam. Žalobkyně sice uvedla, jakým způsobem její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, ale z předložených listin nevyplynulo, že by úvěruschopnost žalované před poskytnutím každého předmětného úvěru opravdu zkoumala, natož pak řádně, neboť jen z vyplněných údajů žalované (invalidní důchodkyně s čistým příjmem ve výši [částka] a čistým příjmem ve výši [částka], a dále s celkovými náklady na domácnost výši [částka] a následně s celkovými náklady na domácnost ve výši pouhých [částka]), které žalovaná uvedla v žádostech o předmětné úvěry je patrné, že právních předchůdkyně žalobkyně nemohla dospět k závěru, že žalovaná byla v době uzavření předmětných smluv o úvěru schopna tyto úvěry splácet (a splatit). Současně i žalovaná při jednání před soudem dne [datum] uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně její osobní či majetkové poměry nezkoumala. Soud žalobkyni nepoučil podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v jakém směru má doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazní prostředky k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele v souladu se zákonem, neboť se žalobkyně z ústního jednání omluvila.
16. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatné z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná dluží na jistině prvního úvěru částku ve výši [částka] a na jistinu druhého úvěru částku ve výši [částka], a proto má povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku ve výši [částka] jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z částky [částka] a zákonný úrok z částky [částka], a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatných smlouvách.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že náleží žalobkyni v plném rozsahu, neboť byla ve věci neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části. Náklady řízení byly přiznány v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 254/2015 Sb.“), a představují režijní paušál za dva úkony právní služby (výzva k plnění a žaloba) po [částka], celkem [částka], podle § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Přičemž, i když se jednalo o zaslání výzev k úhradě dlužné částky, a to pro každý úvěr zvlášť, tak se jednalo o výzvy, které byly zaslány v tentýž den a došlo tedy u nich pouze k formální úpravě v podobně částek, čísel smlouvy a podobně. Z toho důvodu soud přiznal pouze úhradu za jednu zaslanou výzvu. Náhrada nákladů řízení však dále zahrnuje náhradu za soudní poplatek z návrhu ve výši [částka]. Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], kterou je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle § 160 odstavce 1 o.s.ř.