Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], s 12,00 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], advokáta, se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatil jí částku [částka] (jistina) s příslušenstvím (smluvní úrok ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení) a nahradit žalobkyni náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaný obdržel úvěr ve výši [částka], přičemž se ho zavázal splatit do [datum], avšak na úvěr neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní upomínku, z ústního jednání soudu se omluvila.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit do [datum], tedy s délkou splatnosti půjčky 30 dnů, přičemž zápůjční úroková sazba byla stanovena na 279,83 % ročně, a to ode dne poskytnutí půjčky do data splatnosti. Částka ve výši [částka] byla žalovanému zaslána na číslo účtu č. [č. účtu] dne [datum], a to z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně. Dne [datum] žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely mezi sebou rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, která upravuje postup pro budoucí dílčí smlouvy o postoupení, tedy i postoupení předmětné pohledávky za žalovaným. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou. Tyto skutečnosti byly prokázány smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], potvrzením o provedené transakci ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
5. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že předmětná smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě neuvedla, jakým způsobem její právní předchůdkyní zkoumala úvěruschopnost žalovaného, ani nedoložila žádné důkazní prostředky, ze kterých by vyplývalo, jestli a případně jak její právní předchůdkyně zkoumala jeho příjmy a výdaje. Nadto lze uvést, že žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, čímž se vzdala práva na poučení soudem podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) o tom, že je povinna prokázat dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.
14. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], na kterou žalovaný dosud neuhradil ničeho, a proto je povinen celou částku [částka] žalobkyni vydat jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně plnil jinak, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř., a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného došlo. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky [částka], a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.
15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce částku [částka]. Tato částka se sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], dále z odměny advokáta ve výši [částka] za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, výzva ze dne [datum]) podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do [datum] (dále jen „advokátní tarif do [datum] “), přičemž odměna za jeden úkon činila [částka], dále z odměny advokáta ve výši [částka] za 1 úkon právní služby (žaloba ze dne [datum]) podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od [datum] (dále jen „advokátní tarif od [datum] “), a dále z náhrady hotových výdajů za 2 úkony ve výši [částka] za každý úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu do [datum] a z náhrady hotových výdajů za 1 úkon ve výši [částka] podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu od [datum], celkem tak náhrada hotových výdajů činí částku ve výši [částka]. K odměně a náhradě dále náleží náhrada ve výši 21 % za DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem, a to ve výši [částka]. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužná pohledávka ze smlouvy o úvěru. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, dlužné částky a několik typů produktů poskytovaných žalobkyní.