Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], s 12,00 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO], advokát, se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, když dne [datum] tato právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka], následně dne [datum] ve výši [částka]. Pohledávka za žalovanou byla nejprve postoupena společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, , a až následně žalobkyni. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že společnost [právnická osoba] zaslala dne [datum] žalované na bankovní účet finanční prostředky ve výši [částka] a dne [datum] částku ve výši [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že předmětnou pohledávku za žalovanou nabyla nejprve společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]., a poté žalobkyně, což bylo žalované písemně oznámeno. Z předžalobní výzvy s dokladem o odeslání soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby písemně vyzvána k úhradě dluhu.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).V daném případě soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] a žalovanou nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, a protože bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne [datum] částku ve výši [částka], a následně dne [datum] částku ve výši [částka], a protože dle tvrzení žalobkyně žalovaná ničeho z těchto částek navzdory výzvě nevrátila, došlo na její straně k prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1, § 1958 odst. 2 a § 1968 odst. 1 o. z. Soud tudíž žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z celkové částky ve výši [částka], a to ode dne [datum] do zaplacení (ode dne následujícího po zřejmém dojití předžalobní upomínky do sféry žalované). Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že žalobkyni, respektive právní předchůdkyni žalobkyně bezdůvodné obohacení vydala, případně aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a o. s. ř.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci plně procesně úspěšná, a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku [částka]. [adresa] 174 Kč se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], dále z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí právního zastoupení a kvalifikovaná výzva) podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do [datum] (dále jen „advokátní tarif do [datum] “), a za 1 úkon právní služby – žaloba v částce [částka] podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od [datum] (dále jen „advokátní tarif od [datum] “), dále z paušální náhrady hotových výdajů za 2 úkony po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu do [datum], a nakonec z paušální náhrady hotových výdajů za 1 úkon ve výši [částka] podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu od [datum]. K odměně a uvedeným náhradám dále náležela náhrada za DPH (při sazbě 21 %), neboť právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem, a to v částce [částka].