Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s 12,00 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zákonných úroků z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum].
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], advokáta, se sídlem [adresa] to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby byla žalovaná uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení, a to z titulu smlouvy k službě [Anonymizováno], kterou žalovaná uzavřela za použití prostředků komunikace na dálku, a to s právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]., IČO: [IČO]) dne [datum]. Zároveň si žalovaná objednala prostřednictvím [Anonymizováno], která sloužila jako platební prostředek pro čerpání finančních prostředků z [Anonymizováno]. Žalovaná dále s právním předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o splátkovém limitu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované prostřednictvím odložené platby úvěr ve výši [částka]. Žalovaná čerpala v období od [datum] do [datum] finanční prostředky v celkové výši [částka], přičemž částku ve výši [částka] čerpala prostřednictvím karty a částku ve výši [částka] prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu. Žalovaná však uhradila pouze částku ve výši [částka]. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala. Žalobkyně byla přítomna na jednání před soudem dne [datum]. Z účasti na jednání dne [datum] se již omluvila.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústním jednáním se bez omluvy nedostavila.3. [jméno FO] základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] prostřednictvím elektronických prostředků sjednána smlouva označená jako smlouva k službě [Anonymizováno], na jejímž základě byl žalované zpřístupněn finanční limit ve výši [částka]. Žalovaná byla oprávněna platit za zboží a služby prostřednictvím [Anonymizováno] do výše shora uvedeného finančního limitu a současně byla povinna řádně a včas splácet dlužná vyúčtování. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Následně dne [datum] právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o splátkovém limitu, na jejímž základě byla žalovaná oprávněna disponovat s limitem ve výši [částka]. Součástí smlouvy o splátkovém limitu byly též obchodní podmínky. Při prodlení zákazníka měla žalobkyně nárok na další smluvní sankce (z registračního procesu, ze smlouvy k službě [Anonymizováno], ze všeobecných obchodních podmínek, z ceníku, ze smlouvy o splátkovém limitu včetně příloh a všeobecných obchodních podmínek). Žalobkyně vyúčtovala žalované za provedené platby v období od [datum] do [datum] celkovou částku ve výši [částka] (z vyúčtování za červenec [Anonymizováno], srpen [Anonymizováno] a září [Anonymizováno]). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni dne [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávky). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou (z výzvy k plnění a dokladu o odeslání).4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).5. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že předmětná smlouva k službě [Anonymizováno] ze dne [datum] včetně následně uzavřené smlouvy o splátkovém limitu ze dne [datum] uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě ohledně zkoumání úvěruschopnosti ničeho neuvedla a k žalobě nepřiložila žádné důkazní prostředky, ze kterých by vyplývalo, že by její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované vůbec prověřovala, natož pak řádně. Soud tedy žalobkyni na jednání dne [datum] poučil podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v jakém směru má doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazní prostředky k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele v souladu se zákonem. Žalobkyně následně ve svém písemném vyjádření ze dne [datum] uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila platební morálku žalované dle veřejně dostupných databází, kde nezjistila, že by proti žalované bylo zahájeno insolvenční ani exekuční řízení, současně žalovaná nebyla evidována v registru dlužníků [Anonymizováno], v jejichž důsledku by byla ztížena schopnost žalované splácet své závazky. Zároveň žalobkyně uvedla, že žalovaná před uzavřením výše uvedených smluv sdělila právní předchůdkyni žalobkyně, že její příjem je ve výši [částka], výdaje jsou výši [částka], nemá žádné splátky, je zaměstnaná, svobodná a bezdětná. Žalobkyně však již nedoložila žádné listiny, které by prokazovaly tvrzené skutečnosti jako například výpisy z účtu žalované, nicméně ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované vůbec prověřovala, natož pak řádně.14. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši [částka], na kterou žalovaná uhradila pouze [částka], a proto je povinna částku ve výši [částka] žalobkyni vydat jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně plnila jinak, případně, aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a o. s. ř., a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalované došlo. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky při úrokové sazbě 12,00 % ročně, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalované. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že náleží žalobkyni v plném rozsahu, neboť byla ve věci neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části. Náklady řízení představují odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, výzva, žaloba) po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do [datum] (dále jen „advokátní tarif do [datum] “), paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu do [datum], a nakonec soudní poplatek ve výši [částka]. Dále žalobkyni náleží částka ve výši [částka] za účast na jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1, § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od [datum] (dále jen „advokátní tarif od [datum] “), a nakonec náhrada hotových výdajů za jeden úkon ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu od [datum]. Odměna a paušální náhrada je zvýšena o DPH (při sazbě 21 %), jejímž je právní zástupce žalobkyně plátcem podle § 137 odst. 3 o. s. ř., tj. o částku [částka]. Celkem je tak žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka].