Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], s 12,00 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále od [datum] z částky [částka] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] s 14,75 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovaná uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uváděla, že mezi ní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši úrokové sazby 76,05 % ročně v 48 měsíčních splátkách po [částka]. Vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru byla sjednána i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši [částka]. Žalovaná neplnila řádně podmínky předmětné smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyní uhrazena pouze částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum] a částka ve výši [částka] ze dne [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. [hodnota] splatné dne [datum], a to souladu s bodem 6.3 smlouvy. Z toho důvodu došlo dne [datum] v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně požadovala uhradit novou dlužnou jistinu ve výši [částka] (odpovídá zbývající dlužné původní jistině ve výši [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]), dále smluvní pokutu ve výši [částka], náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradu, tj. od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 76,05 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši [částka]. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky zasláním předžalobní výzvy. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně pouze obecně uvedla, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI, bylo zjištěno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústním jednáním se bez omluvy nedostavila.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Návrhem na uzavření smlouvy včetně dodatku, předsmluvním formulářem, informací o pojištění a pojistných podmínkách, kopií občanského průkazu, informací o klientovi, hodnocení klienta, výpisy z databázích SOLUS a NRKI, kartou klienta, oznámením o schválení úvěru, schválením splátkového kalendáře ke smlouvě, potvrzením o provedené platbě, výzvou k zaplacení včetně dodejky, oznámením o zesplatnění, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl žalované dne [datum] poskytnut úvěr ve výši [částka], a to na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. Oznámením o schválení úvěru a předpisem splátek bylo prokázáno, že se žalovaná zavázala splatit úvěr společně s úrokem ve výši 76,05 % ročně v 48 měsíčních splátkách po [částka]. Kartou klienta bylo prokázáno, že žalovaná na předmětný úvěr uhradila celkem [částka]. Z dokladů o příjmu žalované vyplynulo, že měsíční příjem v červenci 2023 činil částku ve výši [částka] a srpnu 2023 částku ve výši [částka], přičemž jeho měsíční výdaje, popřípadě jiné měsíční příjmy nejsou z daných dokladů patrné. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že je zaměstnána s měsíčním příjmem ve výši [částka], celkové měsíční výdaje má ve výši [částka], přičemž z toho tvoří [částka] životní minimum a [částka] náklady na bydlení. V doplňujících údajích má žalovaná uvedeno, že je svobodná, má maturitu a bydlení má vlastní. Z výpisu záznamů z registru SOLUS vyplývá, že žalovaná byla v tomto registru lustrována s negativním výsledkem. Z výpisu z NRKI bylo zjištěno, že žalovaná má celkem evidovány čtyři žádosti u finančních institucí. Výzvami, oznámením o zesplatnění a předžalobní výzvou včetně poštovního podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k zaplacení dluhu.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru č. [hodnota] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně nedostatečně ověřila zejména výdaje žalované, když v této souvislosti se žalobkyně spoléhala pouze na tvrzení žalované, které následně zanesla do „hodnocení klienta“. Soud má za to, že žalované tvrzené měsíční výdaje zřejmě neodpovídají realitě, neboť z bankovních výpisů jsou patrné pouze příjmy žalované za dva měsíce (červenec 2023 a srpen 2023), nicméně z daných výpisů již nejsou patrné její výdaje za dané (ani jiné) období. Žalobkyní byl doložen pouze jeden bankovní výpis prokazující odchozí platbu ve výši [částka], přičemž datum této realizace je [datum]. Soud zde má tedy pochybnosti, zda výdaje žalované byly vůbec zkoumány a žalobkyně se tak nespoléhala pouze na tvrzení žalované, které nemuselo odpovídat skutečnosti.
15. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro absenci zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku [částka]. Jelikož žalovaná na tuto částku žalobkyni uhradila pouze částku ve výši [částka], má povinnost vydat žalobkyni částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť procesně úspěšnější žalované v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení nevznikly, ani je nepožadovala.