Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku [částka], k rukám právního zástupce žalované [Jméno advokáta B], advokáta, se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Dne [datum] podala žalobkyně k Okresnímu soudu v Benešově žalobu proti žalované o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za nadužívání spoluvlastnického podílu na specifikovaných nemovitostech. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně a žalovaná byly v období od [datum] do [datum] podílové spoluvlastnice pozemku st. p. č. [hodnota], jehož součástí je budova č. p. [Anonymizováno], v obci [adresa], k. ú. [adresa], zapsaných na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k zajištění přístupu do nemovitosti formou předání klíčů od vstupní brány a stavby v termínu do [datum], na což žalovaná nějak nereagovala a přístup žalobkyni do nemovitosti nezajistila. Žalobkyně z jednání žalované dovozuje tzv. nadužívání nemovitosti nad spoluvlastnický podíl ideální jedné poloviny k celku. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení žalobkyně vychází z obvyklého nájemného, které by žalovaná musela žalobkyni v daném místě a čase za uvedené nadužívání hradit, a to ve výši [částka] měsíčně. Uvedla, že za období od [datum] do [datum] vznikla žalobkyni pohledávka v celkové výši [částka], o kterou požádala nejpozději do [datum]. Dále uvedla, že za nadužívání nemovitostí za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] požádala žalovanou o úhradu ve lhůtě do [datum]. Žalovaná dluh žalobkyni nezaplatila, byť jí byla zaslána předžalobní výzva, a proto na podané žalobě o zaplacení částky [částka] žalobkyně setrvala.
2. Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne [datum], pod č. j. [spisová značka], platební rozkaz, který byl žalované doručen. Žalovaná podala proti platebnímu rozkazu včasný odpor a písemně se vyjádřila. V odůvodnění odporu uvedla, že nárok žalobkyně považuje za neoprávněný a neuznává jej. Souhlasila s tím, že žalobkyně a žalovaná byly v rozhodné době podílové spoluvlastnice, neboť žalobkyně se stala vlastnicí podílu o velikosti jedné ideální poloviny pozemku st. p. č. [hodnota], jehož součástí je budova č. p. [č.p.] v obci [adresa] na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba]., která koupila tento spoluvlastnický podíl od původního vlastníka [jméno FO] na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Dle žalované si žalobkyně měla zajistit klíče od nemovitosti od předchozího vlastníka, pokud tak neučinila, nemůže jít tato skutečnost k tíži žalované. Dále uvedla, že oproti tvrzení žalobkyně žalovaná reagovala na výzvu ze dne [datum] k předání klíčů i přes to, že takovou povinnost neměla, a to prostřednictvím syna žalované pana [jméno FO]. Účastníci sjednali termín a místo předání – konkrétně na den [datum] před poštou v [adresa], zástupce žalobkyně schůzku tentýž den odvolal, a proto k jejich předání nedošlo. Dále namítla, že žalovaná nemovitosti nenadužívala nad rámec svého spoluvlastnického podílu, neboť je v rozhodném období neužívala vůbec. Jde o skutečnost, kterou žalobkyně od žalované věděla už v průběhu předchozích jednání o způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví v rámci řízení u Okresního soudu v Benešově, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedeného pod sp. zn. [spisová značka]. V rámci tohoto řízení byl vypracován znalecký posudek soudní znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], pod číslem [č. účtu], ze kterého vyplývá, že nemovitosti nebyly od roku [Anonymizováno] trvale obydleny ani pravidelně užívány. Navrhla žalobu zamítnout.
3. Žalobkyně soudu zaslala doplnění vyjádření k odůvodnění odporu žalované v podání ze dne [datum], uvedla, že předmětná nemovitost byla užívána žalovanou, která za pomoci rodinných příslušníků zajišťovala její údržbu, jak vyplývá z vyjádření žalované ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Z tohoto důvodu měla k dispozici klíče. Proto žalobkyně vyzvala žalovanou k jejich předání dopisem ze dne [datum] a k zajištění přístupu do nemovitosti, ale žalovaná přístup žalobkyni nezajistila. Nesouhlasila s tvrzením žalované, že mezi žalobkyní a žalovanou byl domluven termín a místo předání klíčů na den [datum] před poštou v [adresa]. Výslech svědka [jméno FO] považuje žalobkyně za irelevantní, neboť by neprokázal, s kým byla žalovaná údajně domluvena ohledně předání klíčů a jakým způsobem. Setrvala na stanovisku, že nadužívání je naplněno a prokázáno tím, že žalovaná žalobkyni nepředala klíče a není důležité, jestli nemovitosti fakticky užívala, či nikoliv. Odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], podle kterého se bezdůvodně obohacuje spoluvlastník, který má do nemovitosti přístup a má ji pod vlastním uzamčením, má tak možnost tento přístup pro druhého spoluvlastníka sjednat. Dle tvrzení žalobkyně k popsané situaci došlo i v daném případě, kdy žalovaná měla od nemovitostí klíče a měla možnost žalobkyni přístup sjednat, k čemuž nedošlo. Z této skutečnosti žalobkyně dovozuje nadužívání dotčených nemovitostí žalovanou v rozhodném období.
4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. a zjistil následující skutkový stav: Mezi účastnicemi je nesporné, že žalobkyně a žalovaná byly podílovými spoluvlastnicemi pozemku st. p. č. [hodnota], jehož součástí je budova č. p. [Anonymizováno], v obci [adresa], k. ú. [adresa], zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to v rozsahu každá s podílem ideální jedné poloviny k celku. Žalobkyně se stala podílovou spoluvlastnicí na základě kupní smlouvy uzavřené se společností [právnická osoba]. dne [datum], která koupila ideální jednu polovinu nemovitostí od bratra žalované [jméno FO] dne [datum].
5. Z obsahu spisu Okresního soudu v Benešově, sp. zn. [spisová značka], vzal soud za prokázané, že žalobkyně podala proti žalované žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dne [datum]. Řízení probíhalo do [datum], kdy bylo pravomocně zastaveno na základě zpětvzetí žalobkyně ze dne [datum] s odůvodněním, že mezi účastnicemi došlo k mimosoudnímu vyřešení sporu. V průběhu soudního řízení soud nechal vypracovat znalecký posudek z oboru ekonomie, oceňování nemovitostí, který dne [datum] vyhotovila znalkyně ustanovená soudem [tituly před jménem] [jméno FO] pod číslem [č. účtu], za účelem zjištění obvyklé ceny sporných nemovitostí. Z obsahu znaleckého posudku (strana 7) vyplývá, že nemovitosti nebyly pronajímány, stavby byly dlouhou dobu neužívané a objekt není od roku [Anonymizováno] trvale obydlen ani užíván. Ze znaleckého posudku byla zjištěna obvyklá cena nemovitostí ve výši [částka]. Znalkyně popsala rodinný dům jako stavbu o velikosti 2+1 bez příslušenství, na základech bez izolace proti vodě a zimní vlhkosti, stropy původní dřevěné s podbitím místy propadlé, okna dřevěná jednoduchá, částečně pouze rámy bez skel, podlahy obytných místností prkenné, propadlé, elektroinstalace nefunkční, rozvody studené vody v kuchyni odpojené, bez zdroje teplé vody a odkanalizování, bez vnitřního hygienického vybavení.
6. V mailu ze dne [datum], který zaslal právní zástupce žalované žalobkyni k rukám jejího právního zástupce, oznámil, že žalovaná nemovitosti neužívá. Ze vzájemné SMS komunikace mezi právními zástupci účastnic soud zjistil, že právní zástupce žalované navrhl předání klíčů ve čtvrtek ve 13:00 hodin před poštou [adresa] SMS zprávou ze dne [datum] v 9:53 hodin. Osoba jednající za žalobkyni SMS zprávou dne [datum] v 87:45 hodin odpověděla, že je od včerejška na dovolené, a proto tentýž den pro klíče nedorazí. Výslovně uvedla „ohledně předání klíčů kontaktujte prosím pana doktora na číslo [tel. číslo] [jméno FO], děkuji, hezký den“. Dále soud provedl důkaz mailovou korespondencí vedenou mezi právními zástupci účastnic v období od [datum] do [datum], ze které zjistil, že vedli jednání o výši vypořádacího podílu za účelem smírného vyřešení vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně soudu předložila písemné vyjádření žalované, které bylo soudu zasláno ve věci sp. zn. [spisová značka] s odkazem, že ve vyjádření ze dne [datum] uvedla, že by byla nemovitost v budoucnu využívána pro účely bydlení žalované jejího a syna. Právní zástupce žalované doplnil, že vzájemná komunikace o předání klíčů započala mezi právními zástupci účastnic již před datem [datum], konkrétně dne [datum] a probíhala tak, že ihned po koupi spoluvlastnického podílu vyzvala žalobkyně žalovanou k jednání o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a nabídla vypořádací podíl ve výši [částka]. Žalovaná s výší vypořádacího podílu nesouhlasila, po vypracování znaleckého posudku účastnice uzavřely mimosoudní dohodu s vypořádacím podílem kolem [částka]. Vzájemná komunikace probíhala z telefonního čísla [hodnota] (právní zástupce žalované) a z telefonního čísla [hodnota] (statutární zástupce žalobkyně [Anonymizováno]). Ještě předtím probíhala komunikace mezi zástupcem žalobkyně a žalovanou, případně jejím synem.
7. Soud vyslechl svědka [jméno FO] a z jeho výpovědi zjistil, že je syn žalované. Předmětné nemovitosti vlastnila žalovaná společně se svým bratrem [jméno FO], který svůj spoluvlastnický podíl prodal právní předchůdkyni žalobkyně. O prodeji spoluvlastnického podílu se svědek dozvěděl telefonem od nějakého muže mluvícího s ruským nebo ukrajinským přízvukem. Po smrti babičky v domě nikdo nebydlel, s žalovanou jezdil provádět pouze nejnutnější údržbu. [jméno FO] měl od nemovitostí klíč. Svědek věděl o probíhajícím řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, jehož výsledkem byla dohoda, na základě které žalovaná koupila podíl žalobkyně. Na výzvu právního zástupce žalované a i přesto, že právní předchůdce žalobkyně měl klíče, tedy v rámci dobrých vztahů, nechal udělat klíč a dohodl se s jednatelem žalobkyně na datu, času a místu předání (loni v létě v [adresa] před poštou). V den, kdy mělo k předání klíčů dojít, zástupce žalobkyně schůzku zrušil s tím, že jede na dovolenou. Později se nikdo neozval a o předání klíčů nepožádal. Právního zástupce žalobkyně viděl při ohledání nemovitostí znalkyní, při této příležitosti ho právní zástupce k předání klíčů nepožádal, sám klíč nenabídl. Pokud ohledně předání klíče telefonoval s nějakým mužem, jednalo se o stejnou osobu, která musela být v kontaktu i s právním zástupcem žalované.
8. Návrh na doplnění dokazování účastnickou výpovědí jednatele žalobkyně [Anonymizováno] a znaleckým posudkem z oboru ekonomie, ke zjištění výše bezdůvodného obohacení, soud považoval za nadbytečné s ohledem na zjištěný skutkový stav již provedenými důkazy.
9. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), podle kterého, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2 téhož ustanovení).
10. Podstata podílového spoluvlastnictví spočívá v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech, vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, přičemž v daném případě jde o tzv. ideální spoluvlastnické podíly v rozsahu jedné poloviny pro každou z účastnic. Žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] jako obvyklého nájemného, které odvozuje od výše nájemného [částka] měsíčně. Nadužívání žalovanou spatřuje žalobkyně ve skutečnosti, že žalovaná žalobkyni na její výzvu ze dne [datum], v termínu do [datum], nepředala klíče od nemovitostí, čímž jí fakticky bránila ve spoluužívání, bez ohledu na to, zda sama nemovitosti v rozhodné době fakticky užívala či nikoliv.
11. Soud v prvé řadě uzavřel, že žalobkyně a žalovaná mají ve věci dánu aktivní a pasivní věcnou legitimaci jako účastnice právního vztahu v rozhodné době. Pro posouzení, zda v konkrétní věci žalovaná jako spoluvlastnice užívala nemovitosti v rámci svého spoluvlastnického podílu, nebo nadužívala svůj spoluvlastnický podíl na úkor žalobkyně, soud provedl dokazování a zjistil následující skutkový stav: žalobkyně a žalovaná byly v rozhodné době podílové spoluvlastnice k pozemku st. p. č. [hodnota], jehož součástí je budova č. p. [Anonymizováno], zapsané na LV č. [hodnota], pro obec [adresa], k. ú. [adresa], přičemž původními spoluvlastníkem s žalovanou byl její bratr, který svůj spoluvlastnický podíl prodal společnosti [právnická osoba]., na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] a žalobkyně se pak stala podílovou spoluvlastnicí na základě kupní smlouvy uzavřené již dne [datum]. Dne [datum] (za 25 dnů po vzniku spoluvlastnictví) podala žalobkyně žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a žádala o přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví za přiměřený vypořádací podíl (dle žalované ve výši [částka]). Žalovaná souhlasila s vypořádáním, žádala však nemovitosti přikázat do svého vlastnictví, na výši vypořádacího podílu se strany sporu nedohodly, a proto byl zadán znalecký posudek z oboru ekonomie. Soudní řízení tedy probíhalo v období od [datum] do [datum], kdy bylo pravomocně skončeno vydáním usnesení o zastavení řízení proto, že účastnice uzavřely ve věci mimosoudní dohodu, nemovitosti nabyla za vypořádací podíl žalovaná. Soud z provedeného dokazování považuje za prokázané, že v rozhodném období fakticky ani jedna z účastnic předmětné nemovitosti neužívala, neboť z obsahu znaleckého posudku, který byl vypracován pro účely řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, jednoznačně vyplývá, že nemovitosti byly ve velmi špatném stavebně technickém stavu - neuživatelné. Listinný důkaz je ve shodě s výpovědí svědka. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že žalovaná bránila žalobkyni jako spoluvlastnici v užívání nemovitosti tím, že jí nepředala na výzvu klíče, soud uzavřel, že ohledně tohoto tvrzení žalobkyně neunesla důkazní břemeno, konkrétně, že žalovaná žalobkyni zabránila v užívání společné věci uzamčením stavby, případně oplocení předmětných nemovitostí, a to v rozhodné době. Naopak bylo prokázáno tvrzení žalované v rámci obrany, že se prostřednictvím svého syna a na radu svého právního zástupce snažila aktivně předat od nemovitostí klíče, a to po vzájemné SMSkové, případně telefonické dohodě s osobou jednající za žalobkyni, se kterou syn dohodl konkrétní termín předání klíčů na den [datum], včetně přesného místa a času. Soud nemá pochybnosti o tom, že za žalobkyni jednala pověřená osoba, a to jak s právním zástupcem žalované, tak s žalovanou a s jejím synem [jméno FO], který byl vyslechnut jako svědek a jehož svědeckou výpověď soud vyhodnotil jako věrohodnou. Tím, kdo schůzku zrušil, byla osoba jednající za žalobkyni, čímž se žalovaná dostala do prodlení pro neposkytnutí součinnosti (žalobkyně měla možnost požádat jinou osobu, např. svého právního zástupce, nebo mohla přímo navrhnout jiný termín schůzky). Existence pověření jednajícího s žalovanou jednoznačně vyplývá z kontextu i další SMS komunikace mezi právním zástupcem žalované a žalobkyní, případně ze znalosti všech souvislostí případu. Dále soud považuje za prokázané, že se žalobkyně buď prostřednictvím pověřené osoby, nebo svého právního zástupce nedomáhala a následně nežádala o umožnění přístupu do nemovitostí (možnost měla například při ohledání nemovitostí znalkyní v průběhu předchozího soudního řízení).
12. Vzhledem ke shora uvedenému a z konkrétních okolností případu soud uzavřel, že žalobkyně nikdy neměla zájem nemovitosti fakticky užívat, žalovaná jí v užívání nijak nebránila, a proto se nemohla na úkor žalobkyně bez právem aprobovaného titulu bezdůvodně obohacovat a nevnikla jí povinnost vydat žalobkyni tvrzený majetkový prospěch. Navíc soud dospěl k závěru, že kromě prokázané snahy žalované o předání klíčů, neměla nemovitosti pod vlastním uzamčením, tedy nebylo prokázáno, že by ona jediná měla od nemovitostí klíče, ale naopak soud považuje za prokázané, a to rovněž svědeckou výpovědí, že klíče od nemovitostí měl i její původní spoluvlastník, od kterého si měla a mohla již právní předchůdkyně klíče vyžádat a rovněž žalobkyně tak měla získat od své právní předchůdkyně (k převodu spoluvlastnického podílu došlo téměř okamžitě - po dvou dnech). Ve vztahu k tvrzení žalobkyně o povinnosti žalované předat jí klíče, soud uvádí, že občanský zákoník nestanoví přímou povinnost jednoho ze spoluvlastníků předat klíče druhému spoluvlastníku. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatila, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že náleží žalované, která měla ve věci plný úspěch, proti neúspěšné žalobkyni. Náklady řízení spočívají v odměně za 4 úkony právní služby podle vyhlášky 177/1996 Sb. advokátního tarifu, konkrétně jde o přípravu a převzetí věci, sepis vyjádření, účast při ústním jednání u Okresního soudu v Benešově dne [datum] a dne [datum], tedy z tarifní hodnoty [částka] podle § 7 bod 5. sazebníku čtyřikrát [částka], celkem [částka], dále jde o náhradu hotových výdajů, a to čtyř režijních paušálů po [částka], celkem [částka], podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, to vše zvýšeno o 21 % DPH, jehož je právní zástupce žalované plátcem, celkem [částka], které je žalobkyně povinna zaplatit žalované ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalované.