Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízeníIII. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek z návrhu ve výši [částka] na účet Okresního soudu v Benešově do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), která byla uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], IČO: [IČO]) a žalovanou, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžité prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši [částka], která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvaní smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 15,00 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala hradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (s účinností od [datum]) postoupila právní předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což žalované oznámila doporučeným dopisem. Do data podpisu předmětné smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovanou uhrazeno celkem [částka]. Po datu podpisu smlouvy o postoupení pohledávek již nebylo žalovanou uhrazeno ničeho. Na zaslanou předžalobní upomínku žalovaná nereagovala. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru včetně smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] (úrok [částka], zpracování spotřebitelského úvěru [částka], doplňková služba komfortního a flexibilního splácení [částka]), přičemž celková dlužná částka byla splatná formou 78 splátek, kdy výše jedné splátky od první do předposlední činila [částka] a poslední splátka činila [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětné pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávek včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávek písemně. Předžalobní upomínkou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení dlužné částky za předmětný úvěr.
4. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti bylo ze zákaznické karty (žádosti o spotřebitelský úvěr) zjištěno, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že její čistý příjem je ve výši [částka], dále uvedla, že další čisté příjmy domácnosti jsou ve výši [částka]. Celkové příjmy tak dosahují částky ve výši [částka]. K výdajům uvedla, že její odhadované měsíční výdaje jsou ve výši [částka], externí splátky ani interní splátky PF nemá žádné. Součástí žádosti o úvěr (dle zaškrtnutých ověřených dokumentů v žádosti) mělo být potvrzení o příjmu ze dne [datum], které však soudu nebylo předloženo. Kromě toho žalovaná v zákaznické kartě (žádosti o spotřebitelský úvěr) uvedla, že nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, nemá bankovní účet na své jméno, ani nemá kreditní kartu. Dále uvedla, že má základní vzdělání, je svobodná a bydlí na ubytovně.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě pouze uvedla, že provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy, přičemž žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byla ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalované. Zároveň žalobkyně uvedla, že poskytnuté informace byly následně zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny byly doklady uvedené v části zákaznické karty nazvané „ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Z deklarované zákaznické karty však nevyplynulo, zda a případně jak žalobkyně zkoumala příjmy a výdaje žalované. Z dané listiny je patrný pouze příjem žalované, který uvedla v žádosti, a to ve výši [částka] a náklady na bydlení ve výši [částka]. Jiné její příjmy, natož výdaje žalované nebyly v žádosti uvedeny. Žalovaná v žádosti dále uvedla, že další čisté příjmy domácnosti činí částku ve výši [částka], ale současně uvedla, že bydlí na ubytovně. Zároveň ani nebyly žalobkyní předloženy uvedené ověřené dokumenty. V zákaznické kartě je pouze uvedeno, že čistý příjem žalované byl ověřen na základě potvrzení o příjmu ze dne [datum], nicméně ani toto potvrzení o příjmu nebylo soudu předloženo. V souzeném případě je zřejmá úplná absence ověření příjmů a výdajů žalované ze strany žalobkyně, která tak vede k závěru, že provedené hodnocení klienta bylo pouze formální a účelové, vedené snahou uvést údaje, které postačí k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Soud žalobkyni nepoučil podle § 118a o.s.ř., v jakém směru má doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazní prostředky k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované jako spotřebitelky v souladu se zákonem, neboť se z ústního jednání omluvila.
14. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou, podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. Žalobkyně v žalobě sice uvedla, že žalovaná od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek neuhradila na předmětnou pohledávku ničeho, avšak zároveň uvedla, že do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila na předmětnou pohledávku celkem částku ve výši [částka]. S ohledem na to, že ze žaloby, respektive z předložených listin od žalobkyně nebylo jasné, v jaké výši byly žalovanou finanční prostředky skutečně vráceny, přestože ze žaloby jednoznačně vyplývalo, že nějaké platby mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou probíhaly, resp. že žalovaná na daný úvěr plnila (dle tvrzení žalobkyně dokonce ve výši [částka]), nemohl soud rozhodnout o vydání případného bezdůvodného obohacení žalobkyni podle § 2991 o. z. Soud tudíž žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť procesně úspěšnější žalované v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení nevznikly, ani je nepožadovala.
16. Výrokem III. tohoto rozsudku byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit České republice k rukám Okresního soudu v Benešově doplatek soudního poplatku ve výši [částka] podle položky 2 bod 2. ve spojení s položkou 1 bod 1. písm. a) sazebníku poplatků – přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť soud vzhledem k výši úvěru, jeho délce a výši poplatku za poskytnutí úvěru ve věci nevydal platební rozkaz a pokračoval v řízení, přičemž žalobkyně doposud uhradila na soudní poplatek (ve výši [částka]) pouze částku [částka].