Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka],s 11,75 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení,s 15,00 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení,s 14,75 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], advokáta, se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se na žalovaném žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k soudu dne [datum] domáhala zaplacení žalované částky – celkem [částka] s příslušenstvím - s odůvodněním, že žalovaný se na lince hromadné dopravy provozované žalobkyní nemohl ve třech případech prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem a naplnil podmínky pro to, aby na něm žalobkyně požadovala úhradu žalované částky – přirážky a jízdného.Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. soud dospěl k závěru, že žalobkyně předloženými listinami prokázala svá tvrzení, uvedená v žalobě. Soud takto vzal za prokázané, že žalovaný dne [datum] ve [Anonymizováno] hodin (tramvajová linka č. [hodnota]), dne [datum] v [Anonymizováno] hodin (tramvajová linka č. [hodnota]) a dne [datum] v [Anonymizováno] hodin (metro linka B) cestoval dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovanou [Anonymizováno] (dále jen DP) a uzavřel tak s ním smlouvu o přepravě osob. Ze strany DP byla v každém z uvedených případů provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem (žádným, neoznačeným, propadlým, případně se prokázal jízdním dokladem nižší ceny, než jakou stanoví platný Tarif PID) a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovaný byl kontrolorem na místě vyzván k zaplacení přirážky k jízdnému (smluvní pokuty). Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona (§ 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (v případě použití autobusové linky) nebo z § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (v případě použití metra, tramvajové nebo trolejbusové linky), a dále z vyhl. Min. DaS č. 175/2000 Sb., Přepravního řádu, a Smluvních přepravních podmínek PID (dále jen „SPP“). Žalovanému vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) ve výši [částka]. Oprávněnost požadavku a výše přirážky k jízdnému vyplývá ze shora uvedené právní úpravy a dále i z Čl. 8 odst. 4 SPP. Vždy dnem následujícím po takové jízdě se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou těchto částek. Přes předžalobní výzvu žalobce žalovaný dosud ničeho neuhradil.Přirážka k jízdnému je svojí právní povahou smluvní pokutou, tedy samostatnou, byť akcesoricky vznikající, pohledávkou (nárokem vyplývajícím z uzavřené smlouvy o přepravě a porušením SPP). Právní povaha přirážky k jízdnému jako smluvní pokuty byla vyslovena např. v nálezu Ústavního soudu ČR pod č. 78/2001 Sb. Skutečnost, že SPP poskytují cestujícímu možnost (bonus) uhradit přirážku ve snížené výši ([částka]), pokud ji uhradí na místě nebo v doplatkové pokladně DP nejdříve následující pracovní den od 12:30, nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky, nemění (neprodlužuje) jakkoliv datum splatnosti přirážky, který nastává již okamžikem (dnem) provedení přepravní kontroly.Při právním zhodnocení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., kdy postupoval podle § 2550 o přepravě osob ve spojení s přepravními podmínkami žalobce, dále podle § 1879 a násl. o postoupení pohledávky, a pokud jde o prodlení žalovaného, podle § 1968 a násl. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V daném případě žalobce prokázal, že jím provozovaným dopravním prostředkem se žalovaný ve třech případech přepravoval bez platného jízdního dokladu; je tak povinen zaplatit jízdné za tyto jízdy a přirážku k jízdnému (tedy 3x jízdné po [částka] – [částka] a přirážku 3x [částka] – [částka], celkem [částka]). S úhradami – celkově částky [částka] - je žalovaný v prodlení, je proto ode dne následujícího po vzniku dluhu (den jízdy bez platného jízdního dokladu) povinen platit i úrok z prodlení z dlužných částek v zákonné výši. Přesto dosud, přes výzvu žalobkyně, svůj dluh neuhradil, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná. Náklady řízení žalobkyně ve výši [částka] představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], a náklady právního zastoupení [částka]. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum]. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna [částka] za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po [datum], a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do [částka] a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do [částka] předmětu řízení jde o [částka]). Právní zástupce žalobkyně přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x [částka] – [částka] za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x [částka] – [částka], a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy [částka].Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.