5 C 19/2025

Odůvodnění

Dne [datum] podala žalobkyně žalobu proti žalovanému o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že je poskytovatelem telekomunikačních služeb (službami elektronických komunikací) a vedle toho prodává koncová zařízení na splátky, nebo umožňuje využívání služeb s telekomunikačními službami souvisejícími, či souvisejícími s užíváním koncových telekomunikačních zařízení. Žalovaný je zákazníkem, který poptal a následně užíval jak telekomunikační služby žalobkyně, tak poptal a využil služby a případně jiná plnění. Konkrétně dlužné částky za koncové zařízení [Anonymizováno], a to za tři měsíční splátky kupní ceny částku [částka], doúčtování kupní ceny ve výši [částka], celkem [částka]. Celkem žalovaný dluží žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Žalovaný na upomínky žalobkyně nereagoval a svůj dluh neuhradil.Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem [Anonymizováno], jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje Nařízení evropského parlamentu a rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne [datum], podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky podle článku 17 a 18. Místně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval dle českého procesního předpisu (o.s.ř.).Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne [datum] pod č.j. EPR [č. účtu] -8 platební rozkaz, který se žalovanému nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne [datum], č.j. EPR [č. účtu] -11, zrušen a soud ve věci pokračoval vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobkyně již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Mezi účastníky byl uzavřen dodatek k již existující smlouvě ze dne [datum], na základě které uzavřel kupní smlouvu na zařízení [Anonymizováno]. Část kupní ceny uhradil, zbytek měl uhradit v 60 měsíčních splátkách po [částka]. Protože žalovaný řádně a včas nehradil vystavená vyúčtování, byly mu neuhrazené splátky a zbývající kupní cena zařízení vyúčtovány. Žalovaný žalobkyni neuhradil zaslaná vyúčtování a na zaslané upomínky včetně předžalobní nereagoval. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z uzavřeného dodatku ke smlouvě, z jednotlivých vyúčtování – faktur, zrušení poskytování služeb, pokusu o smír a předžalobní upomínce.Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) o kupní smlouvě – podle § 2079 odst. 1 se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a prodávající se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Soud přihlédl k ustanovení § 548 o možnosti vázat vznik, změnu nebo zánik práv na splnění podmínky. Dále, podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Soud dospěl k závěru, že žalovaný řádně neplnil své závazky z uzavřené smlouvy, neboť žalobkyni řádně neuhradil předepsaná plnění, ač k tomu byl nejméně na základě vyúčtování žalobkyně povinen. Žalobkyně se tohoto svého nároku oprávněně domáhá, neboť žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení.O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že je přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a paušální náhradu za dva úkony po [částka], celkem [částka], podle § 151 odst. 3 o.s.ř., § 1 odst. 1 a 3, § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.