Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], s 12,00 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok 71,44 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky [částka].
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek z návrhu v částce [částka] na účet Okresního soudu v Benešově ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že mezi ní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 71,44 % ročně v 60 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný následně po uzavření smlouvy požádal v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti. Jelikož mu žalobkyně vyhověla, tak po dobu odkladu těchto splátek, tedy od [datum] do [datum] neběžel žalovanému sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaný však neplnil řádně podmínky předmětné smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum] a částka ve výši [částka] ze dne [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. [hodnota] splatné dne [datum], a to souladu s bodem 6.3 smlouvy. Z toho důvodu došlo dne [datum] v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně požadovala uhradit novou dlužnou jistinu ve výši [částka] (odpovídá zbývající dlužné původní jistině ve výši [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]), dále smluvní pokutu ve výši [částka] s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši [částka] s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradu, tj. od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 71,44 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky zasláním předžalobní výzvy. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně pouze obecně uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného a tak dále). Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v NRKI. Na základě výše uvedeného bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústním jednáním se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Návrhem na uzavření smlouvy včetně dodatku, předsmluvním formulářem, oznámením o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru, kopií občanského průkazu, základní informací o klientovi, hodnocení klienta, výpisem z databáze NRKI, kartou klienta, prohlášením klienta, dokladem o vyplacení úvěru, dohodou o konsolidaci, dokladem o podpisu na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru, dokladem o zaslané SMS (Informace o vyplacení), schválením splátkového kalendáře ke smlouvě, žádostí o odklad splátek, potvrzením o uplatnění práva na odložení splátek, upraveným splátkovým kalendářem, potvrzením o provedené platbě, oznámením o zesplatnění úvěru, výzvou k zaplacení včetně dodejky, oznámením o zesplatnění, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl žalovanému dne [datum] poskytnut úvěr ve výši [částka], a to na bankovní účet č. [č. účtu] ve výši [částka] a na bankovní účet č. [Anonymizováno] ve výši [částka]. Oznámením o schválení úvěru a předpisem splátek bylo prokázáno, že se žalovaný zavázal splatit úvěr společně s úrokem ve výši 71,44 % ročně v 60 měsíčních splátkách po [částka]. Kartou klienta bylo prokázáno, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem [částka]. Z potvrzení o provedené platbě na účet žalovaného vyplynulo, že dne [datum] mu byla připsána částka ve výši [částka] a dne [datum] částka ve výši [částka]. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že je zaměstnán s měsíčním čistým příjmem ve výši [částka], celkové měsíční výdaje má ve výši [částka], přičemž z toho tvoří [částka] životní minimum, [částka] splátky [Jméno žalobkyně]. a [částka] náklady na bydlení. V doplňujících údajích má žalovaný uvedeno, že je svobodný, má vystudovanou vysokou školu a bydlení má vlastní. Z výpisu z NRKI bylo zjištěno, že žalovaný má celkem evidováno pět žádostí u finančních institucí. Výzvami, oznámením o zesplatnění a předžalobní výzvou včetně poštovního podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k zaplacení dluhu.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru č. [hodnota] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně nedostatečně ověřila zejména výdaje žalovaného, když v této souvislosti se žalobkyně pravděpodobně spoléhala pouze na tvrzení žalovaného, které následně zanesla do „hodnocení klienta“. Soud má za to, že žalovaným tvrzené měsíční výdaje zřejmě neodpovídají ani realitě. Žalobkyně soudu doložila pouze dvě potvrzení o provedené platbě, které prokazující vždy pouze jednu příchozí platbu, a to v prosinci [Anonymizováno] a následně v lednu [Anonymizováno]. Nicméně žalobkyně již nedoložila, jak prověřovala zejména výdaje žalovaného, eventuálně i jeho případné další příjmy. Soud zde má tedy pochybnosti, zda výdaje žalovaného byly vůbec zkoumány a žalobkyně se tak nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, které nemuselo odpovídat skutečnosti, Anonymizováno15. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro absenci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka]. Jelikož žalovaný na tuto částku žalobkyni uhradil pouze částku ve výši [částka], má povinnost vydat žalobkyni částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení obdobný.17. Dále soud rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Benešově, soudní poplatek ve výši [částka] podle Položky č. [hodnota] odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, neboť žalobkyně neuhradila ničeho. Z tohoto důvodu jí byla uložena povinnost uhradit celý soudní poplatek ve výši [částka], a to do 3 dnů od doručení tohoto rozsudku.