Výrok
I. Návrh na schválení smíru uzavřeného účastníky dne [datum] se zamítá.
II. Řízení se zastavuje co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a s 14,75 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s 12,00 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy do 15 dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] (dlužná původní jistina, smluvní pokuty a sankční poplatek označený jako náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného) s příslušenstvím (smluvní úroky a úroky z prodlení) a nahradit jí náklady řízení. Uváděla, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem za poskytnutí úvěru při výši úrokové sazby 58,37 % ročně ve 42 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný porušil svou povinnost úvěr splácet, když se ocitl v prodlení s úhradou několika splátek, přičemž do zesplatnění úvěru uhradil na svůj dluh celkem pouze [částka]. Žalobkyně požadovala uhradit novou dlužnou jistinu ve výši [částka] (odpovídá zbývající dlužné původní jistině v částce [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru v částce [částka]), dále smluvní pokutu ve výši [částka] a ve výši [částka], náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši [částka], dále kapitalizovaný smluvní úrok při úrokové sazbě 58,37 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] v částce [částka], dále smluvní úrok při úrokové sazbě 14,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a nakonec zákonný úrok z prodlení za období od [datum] při příslušné úrokové sazbě z částky [částka]. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky zasláním předžalobní výzvy. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně pouze obecně uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od něho, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích [Anonymizováno] a [Anonymizováno], bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Před prvním jednáním ve věci doručila soudu návrh na schválení smíru, uzavřeného mezi ní a žalovaným dne [datum], ohledně pohledávky vyplývající právě ze smlouvy o úvěru č. [hodnota]. Následně ještě rovněž před zahájením prvního jednání vzala žalobu, co do částky [částka] s příslušným příslušenstvím, zpět (s tímto zpětvzetím výslovně souhlasil i žalovaný).
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil při ústním jednání, přičemž uvedl, že se žalobou po částečném zpětvzetí souhlasí. Úvěr si vzal kvůli opravě kochleárního implantátu, bez něhož by byl zcela hluchý. Dluh se snažil řádně splácet, leč měl dluh i na nákladech spojených s bydlením. Závěrem požádal o možnost splátkového kalendáře při splátce v částce [částka] měsíčně, neboť má příjem z invalidního důchodu v částce [částka] měsíčně a výdaje za nájem a služby v částce [částka] měsíčně.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobkyně je zde uvedena mimo jiné jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů.
4. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], základními informacemi o klientovi, prohlášením klienta, předsmluvním formulářem, kopií OP, dodatkem č. [hodnota], zaslanou SMS a dokladem o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný dne [datum] podepsali listinu s názvem „návrh na uzavření smlouvy o úvěru“ č. [hodnota], přičemž téhož dne žalobkyně zaslala žalovanému na bankovní účet částku [částka]. Oznámením o schválení úvěru pak bylo prokázáno, že dne [datum] žalobkyně vyslovila souhlas s obsahem výše uvedené listiny, tedy listiny, kterou se žalovaný zavázal splácet poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem a poplatky ve 42 měsíčních splátkách po [částka].
5. Sdělením ze dne [datum], splátkovým kalendářem a upraveným splátkovým kalendářem bylo prokázáno, že výše splátek placených žalovaným na poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni byla následně měněna.
6. Oznámením o zesplatnění bylo prokázáno, že žalobkyně písemně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] k zaplacení celkové částky [částka] z důvodu nehrazení splátek. Výzvami k zaplacení bylo prokázáno, že před zmíněnou písemnou výzvou k úhradě celkové částky žalobkyně žalovaného k úhradě dílčích splátek vyzývala.
7. Kartou klienta alias transakční historií bylo prokázáno, že žalovaný na úvěr uhradil celkem částku [částka]. Předžalobní výzvou včetně podacího archu bylo prokázáno, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky [částka] s příslušenstvím.
8. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný ve formuláři zaškrtl, že je starobním důchodcem s celkovým příjmem ve výši [částka] měsíčně, přičemž uvedl, že má celkové výdaje v částce [částka] měsíčně, když z toho tvořila částka [částka] životní minimum a [částka] bydlení. Žalovaný dále uvedl, že má střední vzdělání s maturitou, a že má vlastní bydlení. Z úhrad neboli výpisů z bankovního účtu bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od ČSSZ v srpnu [Anonymizováno] částku [částka] a v září [Anonymizováno] částku [částka]; obě platby byly označené jako starobní důchod. Z výpisu z registru SOLUS vyplynulo, že žalovaný byl v tomto registru lustrován s negativním výsledkem.
9. Z důkazního prostředku označeného jako dodejka soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí v této věci.
10. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 věty první tohoto ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.
17. Podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o [částka], bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.
18. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota]. Tuto smlouvu však soud shledal absolutně neplatnou, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně sice dostatečně ověřila příjmy žalovaného, avšak nedostatečně ověřila výdaje žalovaného, když se v této souvislosti spoléhala pouze na jeho tvrzení, přičemž ze žádných provedených důkazních prostředků nevyplynul důkaz o jejich zkoumání.
19. Návrh na schválení smíru ze dne [datum], podepsaný oběma účastníky řízení, soud neschválil (výrok I.) z důvodu, že jde o jednání v rozporu se zákonem, resp. se v daném případě jedná o obcházení zákona. Soud totiž vyhodnotil, že jde o záměrné použití smíru, jakožto prostředku, který sám o sobě není zákonem zakázaný, aby došlo k vyloučení závazného pravidla, tj. v tomto případě pravidla ohledně již zmíněné povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat klientovu schopnost úvěr splácet podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
20. Jelikož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a toto zpětvzetí žaloby učinila ještě před prvním jednáním ve věci, soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení částečně, v rozsahu učiněného zpětvzetí, zastavil (výrok II.).
21. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. Žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka]. Jelikož žalovaný na tuto částku žalobkyni uhradil pouze část, má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku [částka] jako bezdůvodné obohacení (výrok III.). Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení při příslušné úrokové míře 12,00 % ročně z uvedené částky [částka], a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění) do zaplacení.
22. Soud umožnil žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. bezdůvodné obohacení hradit ve splátkách po [částka] měsíčně, neboť v průběhu řízení bylo prokázáno, že s ohledem na jeho příjmy a výdaje je tuto částku schopen splácet.
23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok IV.), neboť procesně úspěšnější žalovaný (vzhledem k § 146 odst. 2 o. s. ř.) se náhrady nákladů výslovně vzdal.
24. Soud rovněž podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích rozhodl o vrácení poměrné části soudního poplatku (výrok V.) ve výši [částka] žalobkyni, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] snížený o [částka].