Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], s 12,00 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s 14,75 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně do částky [částka], se zákonným ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že mezi ní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 69,15 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný však neplnil řádně podmínky předmětné smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum] a částka ve výši [částka] ze dne [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. [hodnota] splatné dne [datum], a to souladu s bodem 6.3 smlouvy. Z toho důvodu došlo dne [datum] v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně požadovala uhradit novou dlužnou jistinu ve výši [částka] (odpovídá zbývající dlužné původní jistině ve výši [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]), dále smluvní pokutu ve výši [částka] s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši [částka] s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradu, tj. od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 69,15 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky zasláním předžalobní výzvy. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně pouze obecně uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného a tak dále). Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústním jednáním se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Návrhem na uzavření smlouvy, předsmluvním formulářem, oznámením o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru, kopií občanského průkazu, informacemi pro klienta, výpisem z databáze SOLUS, kartou klienta, dokladem o vyplacení úvěru, výpisem z účtu, oznámením o zesplatnění úvěru, výzvou k zaplacení včetně dodejky, oznámením o zesplatnění, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl žalovanému dne [datum] poskytnut úvěr ve výši [částka], a to na bankovní účet č. [č. účtu]. Oznámením o schválení úvěru a předpisem splátek bylo prokázáno, že se žalovaný zavázal splatit úvěr společně s úrokem ve výši 69,15 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po [částka]. Kartou klienta bylo prokázáno, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem [částka]. Z výpisů z bankovního účtu bylo zjištěno, že v prosinci [Anonymizováno] činil počáteční zůstatek na bankovním účtu žalovaného částku ve výši [částka] a konečný zůstatek částku ve výši [částka], v lednu [Anonymizováno] činil počáteční zůstatek na bankovním účtu žalovaného částku ve výši [částka] a konečný zůstatek částku ve výši [částka], v únoru [Anonymizováno] činil počáteční zůstatek na bankovním účtu žalovaného částku ve výši [částka] a konečný zůstatek částku ve výši [částka], v březnu [Anonymizováno] činil počáteční zůstatek na bankovním účtu žalovaného částku ve výši [částka] a konečný zůstatek částku ve výši [částka]. Z výpisu záznamů z registru SOLUS vyplývá, že žalovaný byl v tomto registru lustrován s negativním výsledkem. Výzvami, oznámením o zesplatnění a předžalobní výzvou včetně poštovního podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k zaplacení dluhu.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru č. [hodnota] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvádí, že ji posoudila na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného a tak dále). Dále žalobkyně uvedla, že úvěrová historie žalovaného byla ověřena i v databázích SOLUS, NRKI a žalovaný zároveň nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, ani zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Nicméně toto nelze považovat za řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně nepřiložila k žalobě tvrzené doklady o příjmech ani prohlášení žalovaného, přičemž z výpisu z bankovního účtu žalovaného vyplývá, že nebyl schopen úvěr splácet, a to zejména s ohledem na jeho nulové zůstatky na bankovním účtu. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného lze sice vyčíst, že jeho příjmy se, za období dle doložených výpisů z jeho bankovního účtu, pohybovaly od [částka] do [částka], ale jak již bylo uvedeno, jeho výdaje byly natolik rozsáhlé, že k poslednímu dni v měsíci byl vždy konečný zůstatek na daném bankovním účtu vždy nulový nebo téměř nulový. Soud má tak za to, že žalobkyně sice ověřila příjmy žalovaného, ale již nedostatečně posoudila schopnost žalovaného daný úvěr splatit.
15. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro absenci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka]. Jelikož žalovaný na tuto částku žalobkyni uhradil pouze částku ve výši [částka], má povinnost vydat žalobkyni částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení nevznikly, ani je nepožadoval.