Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

5 C 219/2024

Soud: Okresní soud v BenešověDatum rozhodnutí: 9. 7. 2024Č. j.: 5 C 219/2024-19Samosoudkyně: Mgr. Petra ŠturcováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 14. 8. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSBN:2024:5.C.219.2024.1
odstoupení od smlouvypojištění úvěrubezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 20. 11. 2026 máme 605 451 z 616 245 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (50) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka],s 15,00 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s 22,99 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně u zdejšího soudu domáhala proti žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru a užívání kreditní karty č. [hodnota], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem až do výše [částka]. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Čerpaný úvěr se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních sestávající ve výši 2 % z vyčerpané částky v předcházejícím měsíci. Peněžní prostředky se zavázal vrátit včetně úroků, poplatků za bankovní služby, poplatku za pojištění úvěru a poplatků za odeslané upomínky. Žalovaný nehradil řádně a včas a dostal se tak do prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky [částka], sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 22,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný k věci uvedl, že v době uzavření smlouvy o úvěru v roce 2016 po něm nikdo nepožadoval prokázání příjmů a výdajů. Je ochoten zaplatit jistinu bez příslušenství.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům stran skutkového stavu: Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný vyhotovili Smlouvu o úvěru, přičemž v rámci úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový bezúčelový úvěr do výše úvěrového rámce [částka] s roční úrokovou sazbou 22,99 %. Součástí byly i úvěrové podmínky (z předmětné smlouvy, z úvěrových podmínek). Na základě této smlouvy žalovaný celkem v době jejího trvání načerpal částku ve výši [částka] (z výpisu). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s jednotlivými úhradami, zesplatnila žalobkyně předmětný revolvingový úvěr a vyzvala ho k úhradě celého úvěru dne [datum] (z odstoupení od smlouvy a podacího archu). Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (z oznámení o postoupení pohledávek). Následně žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanému zaslala předžalobní upomínku ze dne [datum] (z předžalobní upomínky a podacího archu).

4. Ohledně skutkového stavu soud uzavřel, že žalovaný od žalobkyně čerpal finanční prostředky v celkové výši [částka], přičemž žalobkyni neuhradil žádnou částku a na předžalobní výzvu nereagoval.

5. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“). Podle § 9 aplikovatelného ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 1 věta druhá aplikovatelného ZoÚS se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala.

12. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na aktuální rozhodovací praxi vyšších soudů (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], PR 21/2018 s. 757), jakož i na aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absence náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

13. V předmětné věci nebyla majetková situace žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů doložena ani objektivizována, žádné doklady soudu nebyly předloženy; prohlášení žalovaného (dlužníka) je ve shora uvedeném smyslu zcela nedostatečné.

14. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá mimo jiné o výše citovaný nález Ústavního soudu, dle něhož se jedná požadavek, na němž je nutné bez výhrady trvat s tím, že je nerozhodné, zda je stanoven v právním předpise či nikoliv. Tento závěr přitom potvrdil i Soudní dvůr EU ve svém rozhodnutí ve věci C-679/18 ze dne [datum] (řízení o předběžné otázce Okresního soudu v [adresa] ve věci OPR-[právnická osoba].).

15. Jelikož soud uzavřel, že úvěrová smlouva je ve smyslu shora uvedených ustanovení a judikatury absolutně neplatná dle § 9 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. pro absenci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka]. Jelikož žalovaný na tuto částku žalobkyni nezaplatil žádnou částku, jak vyplývá ze samotných tvrzení žalobkyně, zůstala mu povinnost vydat částku ve výši [částka]. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění).

16. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně veškerého příslušenství a smluvní pokuty (vše má oporu v neplatné smlouvě); úroky z prodlení soud zamítl v rozsahu, v němž byly požadovány za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení z procesního hlediska téměř shodný.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací