Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

5 C 289/2021

Soud: Okresní soud v BenešověDatum rozhodnutí: 3. 10. 2024Č. j.: 5 C 289/2021-434Samosoudkyně: Mgr. Petra ŠturcováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 8. 7. 2025Předmět řízení: o určení vlastnictví k nemovitostiECLI:CZ:OSBN:2024:5.C.289.2021.1
neplatnost právního jednánípodvodinsolvencespoluvlastnictvíuznání dluhudražbazástavní právosmlouva darovacísmlouva kupní
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (352) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba na určení, že je žalovaná [Jméno advokátky B], narozena [Datum narození advokátky B] vlastnicí ideální jedné poloviny pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinný dům – budova č. p. [Anonymizováno] [adresa] a vlastnicí ideální jedné poloviny pozemku parc. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. a obec [adresa], u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit 1. žalovanému a 2. žalované na náhradu nákladů řízení částku [částka], k rukám právní zástupkyně [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky, se sídlem [Adresa advokátky A], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a třetím žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice 100 % náhradu nákladů řízení čtvrtého žalovaného ve výši, která bude vyčíslena v samostatném usnesení, na účet Okresního soudu v Benešově, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice 100 % náhradu nákladů řízení pátého žalovaného ve výši, která bude vyčíslena v samostatném usnesení, na účet Okresního soudu v Benešově, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Dne [datum] podal žalobce [Jméno žalobce] u Okresního soudu v Benešově žalobu proti žalovaným č. [hodnota] a 2 - manželům [Jméno žalované A] a [Jméno žalované B], původní třetí žalované [Jméno advokátky B], nyní dlužnici, na jejíž místo ze zákona vstoupil insolvenční správce, proti čtvrtému žalovanému [Anonymizováno], t.č. neznámého pobytu, zastoupenému pro řízení opatrovnicí [Jméno advokátky C], a proti pátému žalovanému [Jméno advokátky D], t. č. ve vazební věznici, zastoupenému zástupcem pro řízení [Jméno advokáta B]. Čtvrtý žalovaný je bývalým manželem třetí žalované, pátý žalovaný je její syn, první a druhý žalovaní jsou kupující sporných nemovitostí, které jsou v rozsahu ideální jedné poloviny předmětem sporu. Podanou žalobou se žalobce domáhá určení, že je původní třetí žalovaná, proti které je nyní vedeno insolvenční řízení, vlastnicí jedné ideální poloviny pozemku st. p. č. [hodnota], jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno] a pozemku p. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. a obci [adresa]. Žalobu odůvodnil tak, že má dán naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva třetí žalované, neboť existuje vykonatelný rozsudek cizozemského soudu, uznaný na území České republiky, kterým byla původní třetí žalované uložena povinnost zaplatit žalobci jako věřiteli celkem částku [Anonymizováno] rublů s příslušenstvím. Postupným převodem spoluvlastnického podílu předmětných nemovitostí na další žalované bylo právo žalobce domáhat se úhrady dluhu proti původní třetí žalované jako dlužnici zmařeno a nemožným se stalo provedení soudního výkonu rozhodnutí. sporné nemovitosti nejprve vlastnili jako manželé původní třetí žalovaná a čtvrtý žalovaný, každý jednou polovinu. Původní třetí žalovaná majetek odklonila s úmyslem neplnit své závazky a zcizila podíl na nemovitostech i přes vydané rozhodnutí [Anonymizováno] obvodního soudu v [Anonymizováno], když dne [datum] uzavřela darovací smlouvu, na základě které darovala svůj podíl na pozemku pátému žalovanému – synovi, čímž se snažila znemožnit vykonatelnost eventuálního rozhodnutí o uznání dluhu. Darovací smlouva je proto dle žalobce absolutně neplatná, neboť její právní jednání je v rozporu s vydaným rozhodnutím soudu o zákazu zcizení a zjevně narušuje veřejný pořádek. Pro větší znemožnění případného výkonu rozhodnutí ruských soudů uzavřeli čtvrtý žalovaný a pátý žalovaný dne [datum] kupní smlouvu, na základě, které pátý žalovaný prodal podíl čtvrtému žalovanému, čímž se stal čtvrtý žalovaný s účinností od [datum] vlastníkem celých pozemků i se stavbou. Dle žalobce je předmětná kupní smlouva absolutně neplatná ze stejného důvodu – pro rozpor s dobrými mravy, odporuje zákonu a zjevně porušuje veřejný pořádek. Čtvrtý žalovaný při podání vysvětlení ruským soudům podepsal před notářkou Jaroslavou Votclovou dne [datum] dokument o tom, že o dluhu z půjčky třetí žalované věděl již v roce [Anonymizováno]. Následně uzavřel čtvrtý žalovaný s první a druhým žalovanými prostřednictvím zmocněnce, na základě plné moci dne [datum], kupní smlouvu o převodu svého vlastnického práva, a proto jsou tito žalovaní zapsáni jako vlastníci sporných nemovitostí v katastru nemovitostí. I tato kupní smlouva je dle žalobce absolutně neplatná, a to ze stejných důvodů. Čtvrtý žalovaný pak na základě plné moci od třetí žalované prodal v srpnu [Anonymizováno] i další nemovitosti, které nejsou předmětem sporu. Obvodní soud pro [adresa] rozhodl rozsudkem č. j. [spisová značka] ze dne [datum] tak, že rozhodnutí ruských soudů uznal včetně vykonatelnosti dluhu z půjčky a zákazu dispozic s majetkem kvůli insolvenčnímu řízení. V době, kdy rozhodnutí ještě nebylo pravomocné, původní třetí žalovaná bezúplatně převedla na čtvrtého žalovaného vlastnické právo k další nemovitosti v k. ú. [adresa]. Žalobce proto podal na třetího a čtvrtého žalovaného trestní oznámení pro spáchání zločinu poškození věřitele. O tom, že původní třetí žalované bylo zakázáno zcizovat podíl na předmětném pozemku všichni žalovaní věděli, první a druhý žalovaní nenabyli vlastnické právo k předmětným nemovitostem v dobré víře v zapsaný stav ve veřejném seznamu, neboť jsou vlastníci sousedního pozemku v obci a neuplatní se zde princip materiální publicity, neboť fiktivní jednání nepožívá právní ochrany. Žalobce je dle svého názoru očividně zkrácený věřitel a nabývání od neoprávněného nepřichází v úvahu pro neplatnost uzavřené smlouvy z důvodu generálního inhibitoria v důsledku vykonatelného usnesení o nařízení předběžného opatření, ke kterému by měl soud přihlédnout i bez návrhu. Materiální publicita se neuplatní také z důvodu chybějící dobré víry prvního a druhého žalovaného, kterou je třeba zkoumat nejen ve vztahu ke správnosti zápisu v katastru nemovitostí ale v závislosti na dalších skutečnostech, jako je stav na místě samém i dalších okolností. Po zvážení všech relevantních skutečností lze rozhodnout, ve prospěch, kterého z konkurujících práv svědčí obecná idea spravedlnosti, a kterému právu je na místě dát přednost. Dle žalobce žalovaní, byť za pomoci advokáta neprojevili rozumnou míru opatrnosti, neodhalili násobné převody práva v krátkých časových intervalech, což by je mělo vést k závěru, že s vlastnictvím nemovitostí není vše v pořádku. Proto uzavřeli absolutně neplatnou smlouvu, nesvědčila jim dobrá víra a žalobce se jako zkrácený věřitel domáhá určení vlastnického práva původní třetí žalované po právu.

2. V daném případě jde o věc s cizím prvkem, neboť čtvrtý žalovaný je občanem [Anonymizováno] republiky, žalobce, původní třetí žalovaná a pátý žalovaný jsou občané [Anonymizováno]. Soud proto zjišťoval, zda má ve věci dánu mezinárodní příslušnost jednat a rozhodnout, případně podle jakého řádu je třeba postupovat. Na danou věc se vztahuje vyhláška č. 95/1983 Sb. upravující Smlouvu mezi bývalou Československou socialistickou republikou a [adresa] sovětských socialistických republik, o právní pomoci a právních vztazích ve věcích občanských, rodinných a trestních, neboť účastníci jsou občané nástupnických států po bývalém [Anonymizováno]. Podle článku 37, který upravuje majetkové věci, se vlastnické právo k nemovitostem řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území nemovitost leží. K rozhodování o věcech týkajících se nemovitostí je dána pravomoc justičních orgánů této smluvní strany. Soud na základě tohoto článku uzavřel, že má ve věci dánu mezinárodní pravomoc jednat a rozhodnout s tím, že bude postupovat podle českého právního řádu.

3. První a druhý žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že s ní nesouhlasí, neboť rodinný dům na adrese [adresa] i s pozemky zakoupili standardně, řádně, prostřednictvím realitní kanceláře [právnická osoba], a to na základě inzerce v [Anonymizováno], kde byla nemovitost inzerována několik měsíců, jednatel realitní kanceláře zprostředkoval žalovaným prohlídku nabízené nemovitosti za přítomnosti tehdejšího majitele – čtvrtého žalovaného, původem z [Anonymizováno]. Makléřem byli ujištěni, že má velmi dobré vztahy se sousedy a je v místě bydliště respektován. Následně žalovaní navštívili finančního poradce [jméno FO], který jim pomohl zprostředkovat úvěr u [Anonymizováno] stavební spořitelny, a. s. Dne [datum] podepsali rezervační smlouvu a složili rezervační poplatek ve výši [částka]. Uzavření kupní smlouvy bylo naplánováno do [datum], k předání nemovitosti došlo o měsíc později. Zástupce banky Raiffeisenbank stavební spořitelny, a. s. nemovitost ohledal a učinil odhad tržní hodnoty nemovitosti, tedy ani financující banka neshledala žádné nesrovnalosti, a naopak právní i faktický stav nemovitostí shledala v pořádku, žalovaným byl poskytnut překlenovací úvěr a úvěr ze stavebního spoření. Kupní smlouva byla uzavřena dne [datum] v kanceláři právního zástupce realitní kanceláře [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta z Benešova. Žalovaní uhradili za nemovitosti dohodnutou kupní cenu ve výši [částka] a s právními účinky ke dni [datum] bylo zapsáno jejich vlastnické právo jako manželů do katastru nemovitostí. Tvrzení žalobce obsažená vůči nim v žalobě jsou nepravdivá, nepodložená, naopak žalovaným svědčí při nabytí nemovitostí dobrá víra. Nesouhlasí ani s tím, že by vlastnili před koupí sousední pozemek. Dále uvedli, že rozsudek [Anonymizováno] obvodního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum] ve věci žalobce proti původní třetí žalované byl pravomocně uznán jako cizozemské rozhodnutí rozsudkem Městského soudu v Praze, pod č. j. [spisová značka], až dne [datum] - 6 měsíců po nabytí jejich vlastnictví. Usnesení [Anonymizováno] soudu – předběžné opatření ze dne [datum] nebylo českými soudy nikdy uznáno a dle smlouvy mezi [Anonymizováno] a [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních se forma právního úkonu týkajícího nemovitosti, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území je nemovitost (článek 37), proto k rozhodování ve věcech týkajících se nemovitostí je dána pravomoc justičních orgánů smluvní strany, kde nemovitost leží, tedy České republiky a [Anonymizováno] soud neměl místní ani věcnou pravomoc a příslušnost vydat předběžné opatření ohledně nemovitosti na území České republiky. Původní třetí žalovaná proto mohla nakládat se svým spoluvlastnickým podílem, tedy ho i převádět a žalobce nemá dán ve věci naléhavý právní zájem. Navíc původní třetí žalovaná vlastní na území České republiky i jiný majetek značné hodnoty. Žalovaní nesouhlasí ani s tvrzením žalobce ohledně absolutní neplatnosti historických převodů ideálního spoluvlastnického podílu na nemovitostech a dle nich jsou převody platné. Žalobce nebyl naopak dostatečně bdělý svých práv, neboť původní třetí žalovaná vlastnila nemovitosti do roku 2018, a nemůže mu náležet právní ochrana na úkor prvního žalovaného a druhé žalované, kteří celou nemovitost nabyli za obvyklou cenu, v dobré víře a s obvyklou opatrností, to vše s odkazem na ustanovení § 984 o. z.

4. První a druhý žalovaní se ve věci dále vyjádřili podáním ze dne [datum] tak, že nemovitosti kupovali standardně přes realitní kancelář [Anonymizováno], s. r. o., která měla ze zákona zájemci poskytnout informace, týkající se převáděné nemovitosti, případných konkrétních závad a omezení váznoucích na předmětu převodu, které plynou z veřejných seznamů, nebo o kterých zprostředkovatel věděl, nebo vzhledem ke své odborné způsobilosti měl vědět. Realitní makléř ani právní zástupce ani banka poskytující hypotéku na koupi nemovitostí, která nemovitosti prověřila a nechala si je odborně nacenit, neodhalili žádnou právní vadu ani jiné nesrovnalosti. Žalovaní navíc učinili více než základní kontrolu a prověřili nemovitosti, když obchod činili v náležité opatrnosti, a proto byli jednoznačně v dobré víře. Rodina žalovaných se do předmětného domu nastěhovala ihned po převzetí nemovitosti [datum] a nekupovala ze spekulativních důvodů, jak nesprávně tvrdil žalobce.

5. Ohledně třetí žalované [Jméno advokátky B] rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum], pod č. j. [Anonymizováno] tak, že prohlásil její úpadek jako dlužnice, a to na návrh věřitele IT [právnická osoba]., insolvenčním správcem ustanovil [Anonymizováno]., IČO [IČO advokátky A], se sídlem [adresa]. Účinky nastaly okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Podání ze dne [datum] insolvenční správce projevil vůli pokračovat v tomto řízení, čímž byly splněny podmínky dle § 265 odst. 1 insolvenčního zákona, a proto v řízení tento soud ze zákona pokračuje s insolvenčním správcem na místo původní třetí žalované, o čemž byli účastníci poučeni.

6. Písemným podáním ze dne [datum] žalobce změnil žalobní petit tak, aby soud určil, že je původní třetí žalovaná vlastníkem ideální jedné poloviny pozemku parc. st. č. [hodnota], jehož součástí je stavba rodinný dům – budova č. p. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] a vlastníkem ideální jedné poloviny pozemku parc. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Dále uvedl, že žalobce má dán na požadovaném určení naléhavý právní zájem jako přihlášený věřitel do insolvenčního řízení, vedeného pod sp. zn. [Anonymizováno] vedeného u Městského soudu v [Anonymizováno], pro pohledávku ve výši [Anonymizováno] s příslušenstvím. Způsobem řešení úpadku původní třetí žalované je konkurz se zpeněžením majetkové podstaty, která nepostačí k uspokojení pohledávek všech věřitelů. Rozhodnutím ve věci by došlo ke zvětšení majetkové podstaty pro uspokojení věřitelů. Dále uvedl, že u prvního a druhého žalovaného chybí dobrá víra, neboť při jednání ohledně nabytí práv k předmětným nemovitostem zanedbali jakoukoliv opatrnost a právní kontrolu, ač k tomu měli příležitost a možnost. Vlastnické právo nabývali nikoliv za účelem vlastního bydlení, ale jako investici. Jednalo se o podnikatelskou aktivitu za účelem dosažení zisku. První a druhý žalovaní neprokázali, že vyvinuli základní snahu předmětné nemovitosti a prodávajícího zkontrolovat a prověřit.

7. Pátý žalovaný se vyjádřil prostřednictvím svého zástupce tak, že navrhl žalobu zamítnout jako spekulativní, tvrzení žalobce popřel a uvedl, že jsou nepravdivá. Dle pátého žalovaného žalobce neprokázal naléhavý právní zájem na určení, že první žalovaný a druhá žalovaná při nabytí sporných nemovitostí jednali ve zlé víře, dále uvedl, že pátý žalovaný není ve věci pasivně legitimován. Sporné smlouvy jsou dle jeho názoru platné a pokud se chtěl žalobce domáhat svých práv, měl tak učinit pouze odpůrčí žalobou, tedy že jsou vůči němu smlouvy právně neúčinné.

8. Opatrovnice čtvrtého žalovaného navrhla žalobu zamítnout, neboť nepovažuje za prokázané, že měly být sporné nemovitosti financovány z půjčky od žalobce. Žalovaný nabyl polovinu nemovitostí dva roky po rozvodu a kupní cenu financoval ze svých prostředků. Původně byl úmysl původní třetí žalované a čtvrtého žalovaného takový, že každý bude vlastnit jednou polovinou sporné nemovitosti a po nabytí zletilosti pátého žalovaného bude nemovitosti vlastnit jednou polovinou s čtvrtým žalovaným. Proto původní třetí žalovaná mu na žádost čtvrtého žalovaného polovinu nemovitostí převedla v lednu [Anonymizováno]. Uvedla, že žalobce nemá dán naléhavý právní zájem.

9. Právní zástupce žalobce na podané žalobě o určení vlastnického práva ohledně poloviny sporných nemovitostí původní třetí žalovanou setrval , a to proti všem žalovaným s odůvodněním, že se domáhá právní ochrany určovací žalobou, neboť se vlastnické právo nepromlčuje. Žaloba byla podána proti všem žalovaným z důvodu řetězení právních jednání, které jsou absolutně neplatné. Žalobci, který je cizinec, má být poskytnuta stejná právní ochrana, jakou má v domovském státě, tedy možnost dovolat se neplatnosti právního jednání z důvodu generálního inhibitoria. Trvá na tom, že žalovaní tři, čtyři a pět měli znalost o právních poměrech v rodině, což souvisí s jejich nepoctivostí.

10. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a zjistil následující skutkový stav: Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že na straně prodávající vystupoval [tituly před jménem] [jméno FO], na straně kupující původní třetí žalovaná a čtvrtý žalovaný, kteří koupili do svého spoluvlastnictví každý ideální jednu polovinu nemovitostí, a to pozemek st. p. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je dům – budova č. p. [Anonymizováno], a pozemek p. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], zapsáno na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], za kupní cenu [částka]. Z darovací smlouvy ze dne [datum] zjistil, že původní třetí žalovaná darovala pátému žalovanému ideální jednu polovinu nemovitostí, a to pozemku st. p. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova č. p. [Anonymizováno] a pozemek p. č. [Anonymizováno], vše k. ú. [adresa], zapsané na LV č. [hodnota], u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Dále bylo zjištěno, že pátý žalovaný jako prodávající uzavřel s čtvrtým žalovaným jako kupujícím dne [datum] kupní smlouvu, na základě, které prodávající převedl na kupujícího jednu ideální polovinu nemovitostí, a to pozemku st. p. č. [hodnota], s budovou č. p. [Anonymizováno] a pozemek p. č. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Jako nabývací titul uvedl darovací smlouvu uzavřenou se svojí matkou – původní třetí žalovanou ze dne [datum], a to za kupní cenu [částka]. Konečně soud zjistil, že čtvrtý žalovaný uzavřel dne [datum] jako prodávající kupní smlouvu s prvním žalovaným a druhou žalovanou jako kupujícími s tím, že kupní smlouva byla sepsána v advokátní kanceláři [Anonymizováno], se sídlem [adresa]. Prodávající jednal v zastoupení [jméno FO] na základě plné moci a prohlásil, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, zapsaných na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], kupní cena byla sjednána ve výši [částka] tak, že kupující uhradili na základě rezervační smlouvy ze dne [datum] se společností [Anonymizováno], s. r. o. rezervační kauci ve výši [částka], která se započítá do kupní ceny, a část kupní ceny ve výši [částka] z vlastních zdrojů prostřednictvím advokátní úschovy advokáta [tituly před jménem] [jméno FO], zbývající část kupní ceny ve výši [částka] prostřednictvím úvěru poskytnutého [právnická osoba]., prostřednictvím advokátní úschovy příkazníka. Prodávající ve smlouvě prohlásil a ujistil kupující, že má platný právní titul k prodávaným nemovitostem, že na nich neváznou jakékoliv vady, které by mohly zapříčinit zpochybnění vlastnického práva prodávajícího, že si není vědom jakékoliv skutečnosti, která by mohla vést k odmítnutí převodu vlastnického práva na kupující příslušným katastrálním úřadem, že jiná třetí osoba nemá právní titul k užívání předmětných nemovitostí a nevznesla ve vztahu k prodávaným nemovitostem jakýkoliv nárok, že na nemovitostech neváznou žádné povinnosti vzniklé porušením správních nebo daňových předpisů, že proti prodávajícímu není veden výkon rozhodnutí nebo exekuce postihující nemovitost, že na ně nebyla prohlášena insolvence a nebylo vydáno předběžné opatření, kterým by bylo prodávajícímu zamezeno s nakládáním s nemovitými věcmi, že není vedeno žádné soudní ani jiné řízení týkající se nemovitostí. Podpisy na smlouvě úředně ověřil [tituly před jménem] [jméno FO], advokát, z advokátní kanceláře se sídlem [adresa].

11. Dále vzal soud za prokázané, že rozsudkem [Anonymizováno] obvodního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. [hodnota] [Anonymizováno], byla původní třetí žalované uložená povinnost zaplatit žalobci na základě půjčky ze dne [datum] jistinu dluhu ve výši [Anonymizováno] rublů, na úrocích z půjčky částku [Anonymizováno] rublů, úroky z prodlení ve výši [Anonymizováno] rublů a za soudní poplatek částku [Anonymizováno] rublů. Rozsudek nabyl právní moci ve znění změny odvolacího soudu dne [datum]. Dne [datum] [Anonymizováno] obvodní soud v [Anonymizováno] vydal usnesení č. [hodnota], kterým zakázal žalované zcizit její podíl na pozemku do výkonu rozsudku, který dosud nebyl vykonán. Zajištění pozemku mělo sloužit jako záruka vymahatelnosti eventuálního rozsudku ve prospěch žalobce. Dne [datum] vydal Městský soud v [Anonymizováno] jako odvolací soud rozsudek, pod sp. zn. [č. účtu] tak, že změnil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl, že smluvní úroky z půjčky činí [Anonymizováno] rublů. Rozsudkem [Anonymizováno] obvodního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], číslo [hodnota], bylo původní třetí žalované uloženo zaplatit na úrocích z půjčky další částku [Anonymizováno] rublů, úroky z prodlení ve výši [Anonymizováno] rublů a náklady soudního poplatku v částce [Anonymizováno] rublů. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

12. Ze spisu Obvodního soud pro [adresa] vzal soud za prokázané, že rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který je potvrzen rozsudkem Městského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] uznal rozsudky vydané jménem [Anonymizováno], a to [Anonymizováno] obvodním soudem v [Anonymizováno] ze dne [datum], věc č. [hodnota] [Anonymizováno], který nabyl právní moci dne [datum], usnesení odvolacího soudu [Anonymizováno] [Anonymizováno] vydané [Anonymizováno] městským soudem dne [datum] [spisová značka] Anonymizováno, , rozsudek jménem [Anonymizováno] [Anonymizováno] vydaný [Anonymizováno] obvodním soudem v [Anonymizováno] ze dne [datum], věc sp. zn. [Anonymizováno], který nabyl právní moci dne [datum] a usnesení soudu [Anonymizováno] vydané [Anonymizováno] obvodním soudem v [Anonymizováno] ze dne [datum], věc sp. zn. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum], co do pohledávky ve výši [Anonymizováno] rublů.

13. Arbitrážní soud města [Anonymizováno] usnesením ze dne [datum], číslo [Anonymizováno], uznal původní třetí žalovanou za platebně neschopnou, a to na základě její žádosti, nařídil restrukturalizaci dluhu s tím, že nesmí bez souhlasu insolvenčního správce zcizovat nemovitý majetek.

14. Žalobce soudu předložil usnesení Okresního soudu [Anonymizováno] – východ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým soud schválil smír uzavřený mezi čtvrtým žalovaným a původní třetí žalovanou, podle kterého třetí žalovaná jako dárce a čtvrtý žalovaný jako obdarovaný uzavřeli darovací smlouvu, jejímž předmětem byla bytová jednotka č. [Anonymizováno], zapsaná na LV č. [hodnota], v budově č. p. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], se spoluvlastnickým podílem na společných částech bytového domu a pozemku. Soud konstatuje, že předmět smíru nesouvisí s předmětem tohoto sporu.

15. Dále žalobce předložil článek [Anonymizováno] Federálního zákona ze dne [Anonymizováno], o úpadku platební neschopnosti upravující následky zahájení restrukturizace dluhu občana, ze kterého soud zjistil, že bodem 5 procesu restrukturizace dluhu nemůže výše uvedený činit obchody nebo více souvisejících mezi sebou obchodů, nebo je může činit pouze na základě předběžného písemného povolení finančního správce: v rámci koupě přímého nebo nepřímého zcizení majetku cena kterého činí více než [Anonymizováno] rubů nemovitého majetku, cenných papírů, podílů na základním kapitálu a dopravních prostředků. Dále žalobce předložil prohlášení insolvenčního správce [tituly před jménem] [jméno FO], dlužnice [jméno FO] o splnění podmínek prodeje a zániku zástavních práv a dalších omezení v části LV č. [hodnota], pro k. ú. a obec [adresa]. Konstatoval uzavření kupní smlouvy mezi [jméno FO] jako prodávající a kupujícími třetí žalovanou a čtvrtým žalovaným dne [datum] se souhlasem k prodeji z majetkové podstaty mimo dražbu přímému zájemci s nejvyšší nabídkou ze dne [datum].

16. Dále bylo zjištěno, že čtvrtý žalovaný zmocnil [jméno FO] pro zastupování při prodeji sporných nemovitostí, a to plnou mocí ze dne [datum]. Podpis je úředně ověřen.

17. Soud provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí - LV č. [hodnota], vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] a zjistil, že ke dni [datum] byli jako vlastníci zapsáni původní třetí žalovaná a čtvrtý žalovaný (každý v podílu ideální jedné poloviny), ke dni [datum] byli zapsáni jako vlastníci předmětných nemovitostí čtvrtý žalovaný a pátý žalovaný (každý v podílu jedné ideální poloviny) a ke dni [datum] byl zapsán jako jediný vlastník čtvrtý žalovaný s tím, že ke dni [datum] jsou jako vlastníci ve společném jmění manželů zapsáni ohledně sporných nemovitostí první žalovaný a druhá žalovaná.

18. Žalobce soudu předložil kupní smlouvu uzavřenou dne [datum] mezi prodávající původní třetí žalovanou [Jméno advokátky B] a kupujícím [jméno FO], z této smlouvy soud zjistil, že předmětem převodu je bytová jednotka č. [Anonymizováno] v bytovém domě č. [hodnota], na pozemku st. p. č. [Anonymizováno] a podíl na společných částech domu a pozemku, vše zapsáno na LV č. [hodnota], [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], za kupní cenu [částka]. Soud konstatuje, že jde o jinou nemovitost, která nesouvisí s předmětem sporu.

19. Z usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] ve věci oprávněného V. V. [jméno FO] (žalobce) proti povinné [Jméno advokátky B] (původní třetí žalované) bylo zjištěno, že soud nařídil podle vykonatelného rozsudku [Anonymizováno] obvodního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], věc č. [hodnota] ve spojení s usnesením [Anonymizováno] městského soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši [Anonymizováno] rublů, výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí, a to bytové jednotky č. [Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno], na pozemku p. č. [Anonymizováno], včetně podílu na společných částech domu a pozemku, vše zapsáno na LV č. [hodnota] a [Anonymizováno] pro obec [adresa], k. ú. [adresa]. Řízení o návrhu oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí k vymožení pohledávky ve výši [Anonymizováno] rublů a v částce [částka] se zastavuje. Povinné se zakazuje, aby do po doručení tohoto usnesení nemovité věci převedla na někoho jiného, nebo aby je zatížila.

20. Z rezervační smlouvy ze dne [datum], ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření včetně dodatku a o zřízení zástavního práva ze dne [datum], předávacího protokolu ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaní uzavřeli rezervační smlouvu s realitní kanceláří [Anonymizováno]., složili rezervační poplatek [částka], následně jim byl poskytnut úvěr stavební spořitelnou a uzavřeli kupní smlouvu sepsanou v advokátní kanceláři se sjednanou standartní cenou, v nemovitosti bydlí a jsou zde trvale hlášeni.

21. Z výpovědi pátého žalovaného vzal soud za prokázané, že nemovitosti koupili rodiče v roce [Anonymizováno] a rodina v nich bydlela do roku [Anonymizováno]. Později se rozešli a žalovaný nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, v domě nebydlel nikdo. O tvrzeném dluhu matky nemá přesné informace, ale matka mu řekla, že žalobce zneužil její důvěřivost a podvedl jí, v [Anonymizováno] je se společníkem [Anonymizováno] stíhán za podvodné jednání. Matka mu v rove [Anonymizováno] darovala svoji polovinu nemovitostí po rozchodu s otcem, aby s ním bydlel. Později svoji polovinu otci prodal, protože se dostal do vězení a následně otec nemovitosti prodal prvnímu žalovanému a druhé žalované. O okolnostech prodeje nic neví.

22. Ze sdělení Správy vnitra pro Centrální administrativní okruh Hlavní správy Ministerstva vnitra RF pro obvod [Anonymizováno] hl. m. [Anonymizováno] ze dne [datum] ve věci poškozené [Jméno advokátky B] bylo zjištěno, že vyšetřovací oddělení MV vede trestní řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu – nezákonného získání bytu poškozené, a to proti žalobci a [Anonymizováno], kteří měli uměle vytvořit proti poškozené splatnou pohledávku.

23. Výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO] – jednatele realitní kanceláře soud pro nadbytečnost neprovedl, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn provedenými listinnými důkazy.

24. V daném případě se tedy žalobce domáhá podanou žalobou určení vlastnictví [Jméno advokátky B] k ideální jedné polovině sporných nemovitostí, předpokladem úspěšnosti žaloby na určení přitom je, že účastníci mají dánu aktivní a pasivní věcnou legitimaci, a že má žalobce na daném určení naléhavý právní zájem.

25. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř., podle kterého se lze žalobou na určení, zda tu právní poměr nebo právo je, či není, domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. O naléhavý právní zájem může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení, že právní vztah, nebo právo existuje, bylo buď ohroženo právo žalobce, nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým. To znamená, že u žalobce musí jít buď o právní vztah (právo) již existující (alespoň v době vydání rozhodnutí), nebo o takovou jeho procesní případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, případně pro své nejisté postavení mohl být vystaven konkrétní újmě. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu lze uzavřít, že žalobce může mít naléhavý právní zájem na určení, že vlastníkem určité nemovitosti nebo i jejího podílu je i žalovaný, pokud je podle vykonatelného rozsudku povinným dlužníkem žalobce, který nemovitost případně její podíl převedl na jinou osobu, přestože mu to zakazovalo předběžné opatření soudu, a jestliže tímto určením získá podklad nezbytný pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva podle § 80 písm. o. s. ř. tedy může mít i osoba, která nebyla, nebo není vlastníkem nemovitostí, a která sama nechce být zapsána jako vlastník nemovitostí do katastru nemovitostí, ale je osobou, pro kterou je určení vlastnického práva žalovaného nutné z hlediska uplatnění jeho vykonatelných pohledávek cestou soudního výkonu rozhodnutí či exekuce prodejem těchto nemovitostí. Předpokladem je, že uspokojení vymahatelných pohledávek nelze dosáhnout jiným procesním prostředkem například odpůrčí žalobou. Odporovat, tedy podat odpůrčí žalobu pak lze pouze ve vztahu k platnému jednání, neboť odporovatelné právní jednání zůstává platné, avšak v poměrech účastníků se na něj hledí tak, jako by nenastaly jeho účinky. V případě, že by bylo právní jednání shledáno soudem jako neplatný, a to jak absolutně nebo relativně, jeho právní účinky vůbec nenastávají a na právní vztahy se hledí stejně, jako by vůbec nebylo učiněno. U dvoustranného právního jednání – uzavřené smlouvy, která je neplatná, nelze vyslovit její odporovatelnost. Neplatnost právního jednání (dříve právního úkonu) má podle judikatury Nejvyššího soudu přednost před jeho odporovatelností, a proto lze odporovat pouze platnému právnímu úkonu (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

26. V daném případě se žalobce domáhá určení absolutní neplatnosti právních jednání, a to darovací smlouvy ze dne [datum], kupní smlouvy ze dne [datum] a kupní smlouvy ze dne [datum] s odůvodněním, že tato právní jednání byla učiněna v době, kdy třetí žalovaná nesměla bez souhlasu finančního správce na základě usnesení Obvodního soudu v Moskvě (předběžné opatření) zcizovat nemovitý majetek, přesto tak učinila, aby znemožnila vykonatelnost rozhodnutí, které má žalobce jako věřitel proti žalované jako dlužnici, a které byly uznány rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa], s tvrzením, že došlo k postupnému převodu vlastnického práva nejprve mezi původní třetí žalovanou a pátým žalovaným, následně kupními smlouvami uzavřenými mezi čtvrtým žalovaným, pátým žalovaným, prvním a druhým žalovaným, že všechny smlouvy jako dvoustranná právní jednání odporovaly veřejnému pořádku a dobrým mravům, byly vedeny s úmyslem znemožnit vykonatelnost a vymahatelnost dluhu půjčky fiktivními převody majetku třetím osobám a zkrátit žalobce na jeho právech.

27. Soud uzavřel, že žalobce prokázal, že má na daném určení naléhavý právní zájem, neboť prokázal, že má ve vztahu k původní třetí žalované splatnou pohledávku a je tak osobou, pro kterou je určení vlastnického práva nutné z hlediska uplatnění vykonatelných pohledávek cestou soudního výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí. Současně však uzavřel, že naléhavý právní zájem na určení vlastnictví má pouze ve vztahu k prvnímu a druhému žalovanému, kteří jsou zapsáni v katastru nemovitostí jako současní vlastníci ve společném jmění manželů, a k původní třetí žalované, ohledně určení jejíhož vlastnického práva se domáhá. Ve vztahu ke čtvrtému a pátému žalovanému nemá žalobce naléhavý právní zájem dát, a tito účastníci nejsou ve věci pasivně věcně legitimováni. Soud totiž vychází z premisy, že věcnou legitimaci má osoba, která je účastna hmotně právního vztahu, což čtvrtý a pátý žalovaný v současné době rozhodně nejsou. Tvrzenou absolutní neplatnost jednotlivých právních jednání soud posuzuje jako předběžnou otázku v rámci určení vlastnického práva původní třetí žalované k ideálnímu jedné polovině sporných nemovitostí.

28. Vzhledem ke shora uvedenému byla žaloba vztahu ke čtvrtému a pátému žalovanému zamítnuta pro nedostatek jejich pasivní věcné legitimace, s čímž souvisí nedostatek naléhavého právního zájmu. Žalobce však má ve věci dánu aktivní věcnou legitimaci jako věřitel, který má proti původní třetí žalované vymahatelnou pohledávku, a to ve vztahu ke zbývajícím žalovaným, kteří jsou jako účastníci hmotného práva pasivně legitimováni.

29. Při posouzení, zda jsou předmětná právní jednání absolutně neplatná, soud vycházel z ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), podle kterého soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Důsledek zjištění, že právní jednání je absolutně neplatné, způsobuje neplatnost od počátku (ex tunc). V rozporu s dobrými mravy je přitom právní jednání, které neodpovídá mravním zásadám, které jsou obecně přijímány v určité společnosti a vytváří obecné mínění o tom, co je společností akceptovatelné a pokládané za poctivé a slušné jednání. K rozporu s dobrými mravy dochází tehdy, jestliže se obsah právního jednání ocitne v rozporu s uvedeným obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích je kritériem určujícím, jaký obsah jejich jednání je z tohoto hlediska přijatelný. Netvoří tedy uzavřený a petrifikovaný normativní systém, je spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými poměry slušnosti a poctivého jednání. Rozpor s dobrými mravy je třeba posuzovat v každém případě individuálně s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem jednání účastníků v příslušném období a k jejich tehdejšímu postavení (judikát Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Obecně se platnost smlouvy posuzuje ke dni jejího uzavření.

30. Dále vycházel z ustanovení § 984 odst. 1 o. z. podle kterého, není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. [adresa] víra se posuzuje v době, kdy k právnímu jednání došlo. Vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak v době podání návrhu na zápis.

31. Zjištěný skutkový stav soud podřadil shora uvedeným ustanovením občanského zákoníku a uzavřel, že první a druhý žalovaní uzavřeli se čtvrtým žalovaným kupní smlouvu na sporné nemovitosti dne [datum] v kanceláři právního zástupce realitní kanceláře [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta se sídlem [adresa]. Nemovitost inzerovala realitní kancelář Optifima plus, s. r. o.. S jednatelem realitní kanceláře [tituly před jménem] [jméno FO] si první a druhý žalovaní nemovitosti prohlédli, zkontaktovali Raiffeisenbank Stavební spořitelnu, a. s. za účelem poskytnutí úvěru na zakoupení nemovitostí. [právnická osoba], právní zástupce a banka neshledali právní ani faktické vady, nezpochybnili nabývací titul prodávajícího. K financování nemovitostí pak došlo částečně formou hotovosti, částečně formou úvěru a překlenovacího úvěru ze stavebního spoření, přičemž kupní cena byla sjednána v obvyklé výši. Právní účinky zápisu vlastnického práva prvního žalovaného a druhé žalované do katastru nemovitostí nastaly dne [datum]. Z protokolu o předání nemovitostí je zřejmé, že žalovaní nemovitost převzali dne [datum] osobně od prodávajícího. V domě celá rodina bydlí a má zde nahlášen trvalý pobyt. Rozhodné skutečnosti vzal soud za prokázané z kupní smlouvy, smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, z listu vlastnictví i z předávacího protokolu. Soud poučil žalobce, aby prokázal, že první a druhý žalovaní, kteří nabyli nemovitosti za úplatu, jednali ve zlé víře. Žalobce v průběhu soudního řízení tvrdil, že první a druhý žalovaní znali právní vztahy mezi předchozími převodci sporných nemovitostí, protože vlastní v sousedství jiné nemovitosti, a že sporné nemovitosti koupili za účelem spekulace a výdělku. Tyto tvrzené skutečnosti žalobce nijak neprokázal a v tomto směru neunesl důkazní břemeno. Soud proto dospěl k závěru, že tvrzení žalobce nebyly prokázány, žalovaným svědčí při nabytí nemovitostí dobrá víra ve stav zapsaný do veřejného seznamu, kterou soud posuzoval ke dni, kdy došlo k právnímu jednání, tedy uzavření kupní smlouvy dne [datum]. I kdyby první a druhý žalovaní nabyli nemovitosti od nevlastníka, jsou ze zákona chráněni dobrou vírou, a proto soud žalobu musel zamítnout. Současně však dospěl k závěru, že i právní předchůdci prvního a druhého žalovaného, a to původní třetí žalovaná, čtvrtý i pátý žalovaní uzavřeli předmětné smlouvy platně, neboť původní třetí žalovaná a pátý žalovaný uzavřeli darovací smlouvu dne [datum] v době, kdy nebyl rozsudek [spisová značka] až dne [datum]. Dále uzavřel, že původní třetí žalovaná mohla nakládat se svými nemovitostmi, tedy i s ideálním podílem o velikosti jedné poloviny sporných nemovitostí, neboť usnesení [Anonymizováno] obvodního soudu v [adresa] ze dne [datum], které mělo jako předběžné opatření zakázat třetí žalované zcizit její podíl na sporných nemovitostech, nemůže být účinné ve vztahu k nemovitostem na území České republiky s odkazem na článek 36 vyhlášky č. 95/1983 Sb. Smlouvy mezi bývalou Československou socialistickou republikou a bývalým [adresa] sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, které stanoví formu právních úkonů tak, že týkají-li se nemovitostí, řídí se právním řádem smluvní strany na jejímž území je nemovitost. Dále i s odkazem na článek 37 této vyhlášky, podle které se vlastnické právo k nemovitostem řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území leží. K rozhodování o všech věcech týkajících se nemovitostí je dána pravomoc pouze justičních orgánů České republiky, které budou postupovat podle českého právního řádu. Na základě této premise nemohlo být usnesení o předběžném opatření, vydané na území Ruska ze dne [datum] uznáno českými soudy, k čemuž také nedošlo. Původní třetí žalovaná tedy mohla i bez souhlasu finančního správce zcizovat svůj nemovitý majetek, a to i předmětný ideální podíl o velikosti jedné poloviny sporných nemovitostí. Soud uzavřel, že i následná kupní smlouva uzavřená mezi pátým žalovaným a čtvrtým žalovaným ze dne [datum] byla uzavřena platně. Jednání žádného ze žalovaných neshledal v rozporu s dobrými mravy a právním řádem, a proto žalobu jako nedůvodnou žalobu zamítl.

32. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky tak, že náleží v plné výši žalovaným č.[hodnota] a č. [hodnota], kteří měli ve věci plný úspěch proti neúspěšnému žalobci. O konkrétní výši náhrady nákladů řízení státu, které uhradí dle samostatného usnesení opatrovnici a zástupci čtvrtého žalovaného a pátého žalovaného, je rozhodováno samostatným usnesením.

33. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a prvním a druhým žalovaným soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. takto: náklady řízení sestávají z odměny advokátky za přiznaných 11 úkonů právní služby (uvedených v tabulce níže) podle § 11 odst. 1, 2 a 3, § 7 bod 6. a § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí [částka], neboť bylo vycházeno z kupní ceny předmětné nemovitosti, resp. z její poloviny ([částka]), jelikož předmětem řízení bylo určení vlastnického práva k podílu ideální poloviny na předmětné nemovitosti, jejíž cena byla kupní smlouvou ujednána.PočetDatum provedeníPopis úkonuUstanovení advokátního tarifuOdměna1, datumPříprava a převzetí zastoupení§ 11 odst. 1 písm. a) AT, částka1, datumJednoduché sdělení k výzvě soudu§ 11 odst. 2 písm. h) a odst. 3 AT, částka1[datum] ([datum])Odvolání proti ustanovení opatrovníka§ 11 odst. 2 písm. c) AT, částka1, datumVyjádření k žalobě§ 11 odst. 1 písm. d) AT, částka1[datum], [datum] a , datumŽádost§ 11 odst. 1 písm. d) AT, částka1, datumOdvolání do (zamítavého) usnesení o návrhu na pokračování v řízení§ 11 odst. 2 písm. c) AT, částka1, datumPorada s klientem přesahující jednu hodinu (vedená v anglickém jazyce, tj. zvýšená o 20 %)§ 11 odst. 1 písm. c) a § 12 odst. 1 AT, částka2, datumÚčast na soudním jednání (OS [adresa]) – 3 hod.§ 11 odst. 1 písm. g) AT, částka1, datumReplika k vyjádření žalobce§ 11 odst. 2 písm. h) a odst. 3 AT, částka1, datumÚčast na soudním jednání (OS [adresa])§ 11 odst. 1 písm. g) AT, částka11, částkaZ opatrnosti je vhodné uvést, že soud při stanovení výše odměny advokátky za jeden úkon právní služby soud neaplikoval ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu, neboť v tomto případě žalovaní jako manželé bránili společné právo (činnost advokátky by se ničím neodlišovala, zastupovala-li by pouze jednoho z uvedených žalovaných), přičemž účtování odměny advokátky dvakrát je v daném případě neetické, a pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti, má soud za to, že obstojí, když odráží povahu bráněného práva. V této souvislosti je možné odkázat na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], ze kterého mj. vyplývá, že „[s]tanovení výše odměny by mělo odrážet princip proporcionality, mělo by být přiměřené také ve vztahu k výši vymáhané částky.“. Kromě toho účtovanou poradu s klientem po jeho nahlížení do spisu soud považoval za úkon již honorovaný (zahrnutý) v úkonu příprava a převzetí zastoupení. K obdobnému závěru dospěl i v případě účtovaného úkonu doplnění odvolání do usnesení o návrhu na pokračování v řízení ze dne [datum], neboť ten je již zahrnut v samotném úkonu odvolání ze dne [datum]. Nakonec soud přiznal žalovaným za účtované úkony – žádost o užívání správné adresy bydliště u žalovaného č. [hodnota] ze dne [datum], žádost o nařízení jednání a o užívání správné adresy bydliště u žalovaného č. [hodnota] ze dne [datum] a žádost o opravu usnesení a nařízení jednání ze dne [datum], s ohledem na jejich rozsah, relevanci a náročnost, odměnu pouze za 1 úkon právní služby (označený souhrnně jako žádost).K přiznaným úkonům právní služby dále náleží paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. v tomto případě celkem [částka] (11 úkonů x [částka]).Náhrada nákladů řízení žalovaných č. [hodnota] a č. [hodnota] dále zahrnuje náhradu cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu, a nakonec i náhradu za promeškaný čas při následujících cestách podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu:DatumTrasa (km tam a zpět)Vozidlo[adresa] a průměrná spotřebaCena palivaSazba amortizaceCestovnéNáhrada za promeškaný čas, datum[adresa] (92 km)[jméno FO] CRUISER 150 RZ: , SPZNafta 8,4 l/100 km[částka] /l[částka] /km[částka] částka, (4 započaté půlhodiny x [částka]), datum[adresa] (92 km)[jméno FO] CRUISER 150 RZ: , SPZNafta 8,4 l/100 km[částka] /l[částka] /km[částka] částka, (4 započaté půlhodiny x [částka])[částka] částkaCelkové náklady řízení těchto žalovaných činily částku [částka] bez DPH, jelikož však právní zástupkyně osvědčila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty, byla přiznaná odměna a náhrady navýšeny o DPH (při sazbě 21 %), tedy o částku [částka]. Žalobce je tak povinen nahradit žalovaným č. [hodnota] a č. [hodnota] náklady řízení, k rukám jejich právní zástupkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným č. [hodnota] bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací