Výrok
I. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku [částka],s 12,00 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], kterou uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] [IČO] IČO, .
2. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , odeslala částku [částka] na účet žalované č. [č. účtu] na podkladě smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]. Pohledávka za žalovanou ve výši [částka] byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou dne [datum], jejímž prostřednictvím jí současně oznámila postoupení pohledávky. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s žalobou souhlasí, a k ústnímu jednání se po omluvě nedostavila. Žalobkyně se rovněž po omluvě k jednání nedostavila. Soud proto rozhodl postupem dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v nepřítomnosti účastníků řízení.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. V daném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost Zaplo, s.r.o. poskytla žalované dne [datum] částku [částka] na podkladě smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]. Ohledně smlouvy o úvěru dospěl soud k závěru, že je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by při uzavírání výše uvedené smlouvy o úvěru byla úvěruschopnost žalované zkoumána a k jakým konkrétním zjištěním ohledně této otázky u žalované právní předchůdkyně žalobkyně dospěla. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení absolutně neplatnou dle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu neprokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. Ze žaloby, respektive z předložených listin od žalobkyně nebylo jasné, v jaké výši byly žalovanou finanční prostředky vráceny. Ze žaloby vyplývalo, že nějaké platby mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou zřejmě proběhly, resp. že žalovaná na daný úvěr plnila, poskytla-li právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku [částka] a nyní žaluje jistinu [částka]. Soud žalobkyni nepoučil podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., v jakém směru má doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazní prostředky k prokázání výše úhrady pohledávky, neboť se z ústního jednání omluvila. Soud tak nemohl rozhodnout o vydání případného bezdůvodného obohacení žalobkyni podle § 2991 o. z., a tudíž žalobu v plném rozsahu zamítl. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.).
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť procesně úspěšnější žalované v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení nevznikly, resp. je nepožadovala.