5 C 302/2025

Odůvodnění

Dne [datum] podali žalobci ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného. V odůvodnění žaloby uvedli, že dne [datum] byla mezi žalobci na straně pronajímatelů a žalovaným na straně nájemce uzavřena nájemní smlouva na parkovací stání na pozemcích ve vlastnictví žalobců, zapsaných na LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa], vedeného Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Dle Nájemní smlouvy byl sjednán nájem parkovacího stání ode dne [datum] a nájemné činilo částku [částka] denně za jedno parkovací stání, přičemž předmětem nájmu byly dvě parkovací stání. Nájemné bylo splatné vždy do 15. dne měsíce, za nějž se nájemné hradí. Za období od [datum] do [datum] činilo nájemné parkovacích stání celkem částku [částka]. Na nájemném však žalovaný do dnešního dne žalobcům neuhradil ničeho a je s úhradou v prodlení. Dne [datum] byla žalovanému odeslána předžalobní výzva, na kterou nereagoval a k dnešnímu dni tak dluží žalobcům částku [částka].Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazních prostředků, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobci a) a b) s tímto postupem souhlasili již tím, že podali návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, a jelikož žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání.Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Z listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], vedeného Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], vzal za prokázané, že žalobci jsou vlastníky pozemku par. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, a pozemku par. č. [Anonymizováno], ostatní plocha. Dne [datum] byla mezi žalobci na straně pronajímatelů a žalovaným, na straně nájemce uzavřena nájemní smlouva na dvě parkovací stání na pozemcích ve vlastnictví žalobců. Dle Nájemní smlouvy byl sjednán nájem parkovacího stání ode dne [datum] a nájemné činilo částku ve výši [částka] denně za jedno parkovací stání, přičemž předmětem nájmu byly dvě parkovací stání. Nájemné bylo splatné vždy do 15. dne měsíce, za nějž se nájemné hradí. Za období od [datum] do [datum] činilo nájemné parkovacího stání celkem částku [částka]. Žalovaný, který je s úhradou dluhu v prodlení, byl k zaplacení vyzván předžalobní upomínkou dne [datum], na kterou nijak nereagoval.Při právním posouzení skutkového stavu soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a to především ustanovení o nájmu. Podle ustanovení § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Podle § 2202 odst. 1 o. z. lze pronajmout i část nemovitosti.Podle ustanovení § 2213 o. z. je nájemce povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo, není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.Podle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Odst. 2 stejného ustanovení, má-li být nájemné podle ujednání stran plněno jinak než v penězích, je rozhodná majetková hodnota poskytovaného plnění vyjádřená v penězích.Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli platnou nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem dvou parkovacích stání se sjednaným nájemným [částka] denně za každé. Žalovaný svoji povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil, když nájemné řádně nehradil a dluží žalobcům nájemné za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka], které žalobci žalovanému vyúčtovali.. Žaloba byla podána po právu, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl včetně úroků z prodlení.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobcům, kteří měli ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za dva úkony právní služby po [částka] a jeden úkon právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a soudní poplatek ve výši [částka]. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobců plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce [částka]. Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení částku [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobců.