Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], s 8,50 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] s zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s 20,94 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s 18,69 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V žalobě žalobkyně uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále též „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy (dále též „první úvěr“). Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které jí poskytla peněžité prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy (dále též „druhý úvěr“). V souvislosti s poskytnutým prvním úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 18,69 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za služby komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Celkovou částku na první úvěr se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. V souvislosti s poskytnutým druhým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 20,94 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za služby komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Celkovou částku na druhý úvěr se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná řádně a včas neplnila závazky vyplývající ze smluv. Obě pohledávky za žalovanou postoupila společnost [právnická osoba] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (s účinností ke dni [datum]). Do doby postoupení pohledávek, resp. do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná uhradila na první úvěr částku ve výši [částka] a na druhý úvěr částku ve výši [částka]. Po postoupení pohledávek již žalovaná neuhradila ničeho, a to ani na jeden z výše uvedených úvěrů. Žalobkyně tedy požadovala u prvního úvěru zaplacení dlužné částky ve výši [částka] (dlužná jistina ve výši [částka] a dlužná část poplatku ve výši [částka]), kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] a úroků ve výši 18,69 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. U druhého úvěru žalobkyně požadovala zaplacení dlužné částky ve výši [částka] (dlužná jistina ve výši [částka] a dlužná část poplatku ve výši [částka]), kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] a úroků ve výši 20,94 % ročně a úroků z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla k úhradě dlužných částek vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a z ústního jednání ze dne [datum] se omluvila. K následnému ústnímu jednání dne [datum] se již bez omluvy nedostavila.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Smlouvami o spotřebitelském úvěru, přehledy plateb a kartami zákazníka bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované první úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] (úrok [částka], zpracování spotřebitelského úvěru [částka], doplňková služba komfortního a flexibilního splácení [částka]), přičemž celková dlužná částka byla splatná formou 24 splátek, kdy výše jedné splátky od první do předposlední činila [částka] a poslední splátka činila [částka]. Dne [datum] uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované druhý úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] (úrok [částka], zpracování spotřebitelského úvěru [částka], doplňková služba komfortního a flexibilního splácení [částka]), přičemž celková dlužná částka byla splatná formou 24 splátek, kdy výše jedné splátky od první do předposlední činila [částka] a poslední splátka činila [částka]. Přehledy plateb (tabulkami umoření) bylo dále prokázáno, že žalovaná na první úvěr uhradila celkem částku ve výši [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka]) a na druhý úvěr uhradila celkem částku ve výši [částka] ([částka] + [částka] + [částka]). Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly obě předmětné pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávek včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávek písemně. Předžalobní upomínkou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení celkové dlužné částky za oba úvěry.
4. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti bylo ze zákaznických karet (žádostí o spotřebitelský úvěr) zjištěno, že žalovaná v žádosti o první úvěr uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené a její čistý příjem je ve výši [částka], dále uvedla, že má další čisté příjmy domácnosti ve výši [částka]. Celkové její příjmy tak dosahují částky ve výši [částka]. K výdajům uvedla, že její odhadované měsíční výdaje jsou ve výši [částka] a interní splátky PF ve výši [částka]. Součástí žádosti o první úvěr (dle zaškrtnutých ověřených dokumentů v žádosti) měly být i výpisy z bankovního účtu za leden a únor [Anonymizováno], tyto výpisy však soudu nebyly předloženy a to ani při doplnění žaloby. V žádosti o druhý úvěr uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené a její čistý příjem je ve výši [částka], dále uvedla, že má ostatní příjmy ve výši [částka] a další čisté příjmy domácnosti ve výši [částka]. Celkové její příjmy tak dosahují částky ve výši [částka]. K výdajům uvedla, že její odhadované měsíční výdaje jsou ve výši [částka] a interní splátky PF ve výši [částka]. Součástí žádosti o druhý úvěr byl i platební rozpis žalované, který vystavil [právnická osoba] – Krajská pobočka v [adresa], Kontaktní pracoviště [adresa], a to dne [datum] (dále jen „platební rozpis“ nebo též „rozpis plateb“). Z tohoto rozpisu plateb je patrné, že žalovaná měsíčně pobírá rodičovský příspěvek ve výši [částka] a dále přídavek na dítě ve výši [částka] na každé dítě, přičemž celková částka za 3 nezaopatřené děti tak činí [částka] měsíčně. Kromě toho žalovaná v obou zákaznických kartách (žádostech o spotřebitelský úvěr) uvedla, že má bankovní účet na své jméno, ale nemá kreditní kartu. Dále uvedla, že má středoškolské vzdělání, je rozvedená a má jednu vyživovací povinnost (první úvěr) a tři vyživovací povinnosti (druhý úvěr).
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že obě předmětné smlouvy o úvěru (č. [hodnota] a č. [hodnota]) jsou absolutně neplatné, neboť při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované příslušný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím každého z úvěrů s odbornou péčí schopnost žalované příslušný úvěr splácet, a to zaznamenáním informací získaných od žalované do jejích zákaznických karet, ověřením těchto informací příslušnými doklady, a i samotnými podpisy smluv o spotřebitelských úvěrech. Ve svém doplnění žaloby, které bylo soudu doručeno dne [datum], žalobkyně k otázce zkoumání úvěruschopnosti své právní předchůdkyně opět uvedla, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zaznamenány do zákaznických karet žalované a zároveň byly ověřeny doklady. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, nicméně ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazních prostředků, tedy zejména ze žádostí o spotřebitelské úvěry (zákaznických karet) a platebního rozpisu nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované dostatečně prověřovala. Deklarované výpisy z běžného účtu, které jsou zaškrtnuté v zákaznické kartě o první úvěr, nebyly soudu ani předloženy.
17. Vzhledem k tomu, že soud shledal obě předmětné smlouvy absolutně neplatnými podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši [částka] ([částka] + [částka]). Jelikož žalovaná na tento dluh dosud uhradila celkem částku ve výši [částka] ([částka] + [částka]), má povinnost vydat žalobkyni celkovou částku [částka] ([částka] + [částka]) jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně plnila jinak, případně aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř., a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalované došlo. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z částky [částka], a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatných smlouvách.
18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení obdobný.