Výrok
I. Určuje se, že [Jméno otce A] nar. [Datum narození otce A], zemř. [datum], RČ: [RČ], posledně bytem [adresa], [jméno FO], je otcem navrhovatelky a) [Jméno navrhovatele A], nar. [Datum narození navrhovatele A], RČ: [RČ], bytem [adresa], narozené z matky [Jméno matky], nar. [Datum narození matky], bytem [adresa].[jméno FO]. Určuje se, že [Jméno otce A] nar. [Datum narození otce A], zemř. [datum], RČ: [RČ], posledně bytem [adresa], [jméno FO], je otcem navrhovatele b) [Jméno navrhovatele B], nar. [Datum narození navrhovatele B], RČ: [RČ], bytem [adresa], narozeného z matky [Jméno matky], nar. [Datum narození matky], bytem [adresa].III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Matka a navrhovatelé a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice náhradu nákladů řízení na účet Okresního soudu v Benešově ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Navrhovatelé a) a b) se samostatně podanými návrhy u Okresního soudu v Benešově b) se, že [Jméno otce A], nar. [Datum narození otce A], zemř. [datum], je jejich otcem. Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla řízení vedená pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] spojena ke společnému projednání a dále vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Navrhovatelé ve svém návrhu shodně uváděli, že jsou biologickými dětmi zemřelého domnělého otce [Jméno otce A], který není zapsán v jejich rodných listech. Za svého otce považují právě zemřelého [tituly před jménem] [jméno FO], se kterým měla jejich matka v období od září [Anonymizováno] do dubna [Anonymizováno] vztah a v rozhodné době, tj. mezi 160. až 300. dnem před porody neměla intimní styk s jiným mužem. Domnělý otec se k otcovství fakticky hlásil, pravidelně, opakovaně a dlouhodobě se s navrhovateli a jejich matkou stýkal.
2. Vzhledem k tomu, že domnělý otec zemřel před podáním návrhů dne [datum], byl mu pro řízení ustanoven opatrovník z řad advokátů [Jméno otce B], a to usnesením ze dne [datum], pod č.j. [spisová značka], který v řízení o určení otcovství nejprve pro chybějící důkazy navrhnul zamítnutí obou návrhů, po provedeném dokazovaní (především znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví genetiky) uvedl, že nově zjištěný skutkový stav v něm nevyvolává pochybnosti o otcovství zemřelého [tituly před jménem] [jméno FO] a na zamítnutí návrhu nadále netrval.
3. Dne [datum] byl zdejšímu soudu doručen návrh na přibrání účastníků do soudního řízení, a to dědici po zemř. domnělém otci – [jméno FO], nar. [datum], [jméno FO], nar. [datum] a [jméno FO], nar. [datum]. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zdejší soud návrh zamítl s odkazem na zákonem stanovený okruh účastníků řízení podle § 420 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Toto usnesení bylo následně potvrzeno odvolacím soudem (č. j. [spisová značka]) a později také soudem dovolacím (č. j. [spisová značka]).
4. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., učinil následující skutková zjištění: Z rodného listu navrhovatelky a) zjistil, že se narodila [Datum narození navrhovatele A], nar. [Datum narození matky] b) soud zjistil, že se narodil [Datum narození navrhovatele B], nar. [Datum narození matky], a nezapsaného otce. Mezi účastníky je nesporné, že domnělý otec zemřel dne [datum].
5. Soud provedl důkaz fotografiemi zachycujícími matku účastníků a domnělého otce.
6. Soud nařídil vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví genetika, který vyhotovil znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] dne [datum], pod č. [Anonymizováno] [Anonymizováno], a ze kterého zjistil, že dle výsledků analýzy DNA je domnělý otec [Jméno otce A], nar. [Datum narození otce A] (RČ [RČ]) a [Jméno navrhovatele B] (RČ [RČ]), kdy pravděpodobnost otcovství je vyšší než 99,99 %.
7. Z výpovědi matky navrhovatelů jako účastnice řízení vzal soud za prokázané, že uvěřila domnělému otci, že dá faktický a právní stav do souladu později. Dál uvedla, že měla s domnělým otcem v rozhodné době pro početí dětí intimní vztah. Návrh na určení otcovství nepodala dříve z důvodu komplikovaného vztahu s domnělým otcem, kterému nechtěla ničit jeho rodinu. Dnes si již uvědomuje, že to bylo na úkor jejích vlastních dětí. Navrhovatelé svého otce znali, stýkali se s ním.
8. Při právním posouzení věci soud postupoval dle ustanovení § 783 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého, nedojde-li k určení otcovství podle § 776, 777 nebo 778, ani podle § 779, může matka, dítě i muž, který tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. Má se za to, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto šedesát a více než tři sta dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti. Není-li domnělý otec naživu, podává se návrh proti opatrovníkovi, kterého k tomu jmenuje soud.Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že se navrhovatelka a) narodila z matky [Jméno matky] a neuvedeného otce dne [Datum narození navrhovatele A] a navrhovatel b) se narodil z matky [Jméno matky] a neuvedeného otce dne [Datum narození navrhovatele B] a ne více než 300 dní do jejich narození, se domnělý otec [tituly před jménem] [jméno FO] s matkou navrhovatelů intimně stýkal a znaleckým posudkem z oboru genetiky bylo jednoznačně zjištěno jeho otcovství k oběma navrhovatelům.
9. Proto soud zjištěný skutkový stav podřadil shora uvedenému zákonnému ustanovení a určil, že domnělý otec [tituly před jménem] [jméno FO] nar. [Datum narození otce A], zemř. [datum], naposledy bytem [Adresa otce A], je otcem obou navrhovatelů.
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 150 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
11. Dále soud rozhodl podle § 148 o.s.ř., že matka a navrhovatelé jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice náhradu nákladů řízení na účet Okresního soudu v Benešově ve výši [částka]. Náklady řízení státu sestávají z odměny opatrovníka [Jméno otce B] ve celkové výši [částka] za 4 úkony právní služby včetně paušální náhrady dle § 7 bod 3. ve spojení s § 9 odst. 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), včetně 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem, a to ve výši [částka]. Zbylou část nákladů (tj. [částka]) představuje doplatek na vyhotovený znalecký posudek. Soud tak rozhodl vzhledem k okolnostem případu, když návrh na určení otcovství mohl být podán matkou i navrhovateli již za života domnělého otce, kterému by vznikla povinnost uhradit náklady řízení, přičemž náklady řízení spojené s odměnou opatrovníka by vůbec nevznikly.