5 C 359/2025

Odůvodnění

1. Žalobce se u zdejšího soudu domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s žalovanou k nemovitostem uvedeným ve výroku shora, protože se o zrušení a vypořádání s žalovanou nebyl schopen dohodnout. Svůj návrh odůvodnil tím, že nechce nadále setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu, jelikož není schopen se s žalovanou shodnout na způsobu užívání nemovitostí, investování do nich či jejich případném zhodnocování, a to ani na základě vypracovaného znaleckého posudku. Žalobce je přitom spoluvlastníkem s velikostí podílu ideální 1/4 a žalovaná podílu o velikosti ideálních 3/4. Žalobce navrhl, aby nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví s tím, že vyplatí žalované vypořádací podíl, uvedl, že toto řešení považuje za vhodné, jelikož chce nemovitosti užívat, zatímco žalovaná o užívání ani údržbu nejeví zájem. Zároveň také uvedl, že je schopen žalované vyplatit její podíl. Při ústních jednáních žalobce opakovaně soudu potvrdil, že žalovaná s ním nekomunikuje a věc neřeší, stala se pro žalobce nekontaktní.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k žádnému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, přestože byla soudem řádně předvolána.

3. Soud z provedl důkazy, jež hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a zjistil následující. Žalobce je vlastníkem ideálního podílu o velikosti ¼ a žalovaná ideálního podílu o velikosti ¾ na nemovitostech parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 a parc. č. st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše v katastrálním území [adresa], zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (zjištěno z informativního výpisu z katastru nemovitostí). Dále soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovanou k mimosoudnímu vypořádání spoluvlastnictví na předmětných nemovitostech. Žalobce navrhl žalované dvě varianty, a to zaprvé odkup podílu, případně pak reálné rozdělení nemovitostí. Navrhovanou cenu za podíl žalované stanovil dle znaleckého posudku [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne [datum] (z žádosti o vyřešení spoluvlastnictví, včetně doručenky). Soud zjistil, že obvyklá cena předmětných nemovitostí byla v roce [Anonymizováno] znalcem [jméno FO] odhadnuta na [částka], a to podle stavu ke dni [datum] (ze znaleckého posudku [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne [datum]). Soud však konstatuje, že tento posudek ze dne [datum] byl předložen bez znalecké doložky dle § 127a o.s.ř. Dále bylo zjištěno, že žalobci byla předschválena půjčka na bydlení ve výši [částka] (z výpočtu možnosti výše půjčky, případně hypotéky). Soud dále zjistil, že obvyklá cena předmětných nemovitostí byla znalcem [tituly před jménem] Ivem [jméno FO] odhadnuta na [částka], a to podle stavu ke dni [datum]. Tento posudek ze dne [datum] obsahoval i náležitosti dle § 127a o.s.ř, tj. znaleckou doložku (ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [č. účtu] ze dne [datum]). Vyhotovení znaleckého posudku bylo vyúčtováno na [částka], které žalobce uhradil bezhotovostním převodem (z faktury č. [hodnota], z potvrzení o úhradě). Soud zjistil, že reálné dělení nemovitostí není v tomto případě vhodnou variantou, jelikož reálné rozdělení domu by bylo finančně velice nákladné a technicky velmi složité, ne-li nemožné a minimální velikost pozemku určeného pro zastavění je v této lokalitě [Anonymizováno] m2 s maximální zastavěností 35%, případná stavba může být umístěna nejblíže 2 m od hranice pozemku ze všech stran (ze sdělení Stavebního úřadu [adresa] ze dne [datum]). Soud nakonec zjistil, že žalobce disponoval ke dni [datum] na svém bankovním účtu částkou [částka] (z potvrzení o zůstatku účtu).

4. Při právním posouzení soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a to konkrétně z ustanovení § 1143 o.z., podle kterého ,nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

5. Podle § 1144 odst. 1 o.z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 téhož ustanovení rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

6. Podle § 1147 o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

7. Podle § 1148 odst. 1 o.z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.

8. Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu, a že žalobce nemusí tvrdit ani prokazovat důvody, pro něž není další zachování spoluvlastnického vztahu opodstatněno. Je tedy namístě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat.

9. V daném případě vzal soud za prokázané, že žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemků parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 a parc. č. st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], vše v katastrálním území [adresa], přičemž žalobci náleží podíl o velikosti ideální ¼ a žalovaná je spoluvlastníkem ideálních ¾. Žalobce již nemá zájem v podílovém spoluvlastnictví s žalovanou setrvat, a proto se domáhá jeho zrušení a vypořádání. Žalobce prokázal, že předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné bez vynaložení nepřiměřeně vysokých finančních prostředků. Soud tedy dospěl k závěru, že je na místě zrušit podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem a vzhledem k zjištěnému skutkovému stavu považuje za nejúčelnější přikázat nemovité věci do výlučného vlastnictví žalobce s tím, že žalované vyplatí vypořádací podíl. Žalobce je ochoten a schopen nemovitosti zrekonstruovat a do budoucna je s rodinou užívat. Taktéž disponuje dostatečnou finanční částkou k vypořádání spoluvlastnického podílu žalované. Soud proto stanovil, že je žalobce povinen na vypořádací podíl žalované zaplatit částku [částka], vypočtenou z obvyklé ceny nemovitostí stanovené znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] v celkové výši [částka], odpovídající velikosti podílu žalované, o který přichází.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě se jedná o specifické řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v němž se nedá hovořit o tom, že by jeden z účastníků měl ve věci plný nebo větší úspěch než ten druhý. V zásadě je zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ku prospěchu obou účastníků řízení, a proto úspěch obou účastníků řízení je shodný.