Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka],s 6,79 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení,s 12,00 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku, [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], advokáta, se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit částku [částka] s příslušenstvím. Uváděla, že její právní předchůdce [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) poskytla žalovanému překlenovací úvěr ve výši [částka], který byl čerpán dne [datum]. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplatil včetně sjednaného úroku a dalšího příslušenství, a proto byl vyzván k úhradě dlužné částky, na což žalovaný nereagoval, v důsledku čehož došlo k zesplatnění překlenovacího úvěru ke dni [datum]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně proto požaduje zaplacení jistiny ve výši [částka] spolu s příslušenstvím a rovněž požadovala uhradit náklady řízení. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a došel k závěru, že disponuje dostatečnými příjmy pro splácení úvěru.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti3. Soud provedl důkazy a zjistil následující skutkový stav: Smlouvou o úvěru od Buřinky a o stavebním spoření s účtem č. [č. účtu] bylo prokázáno, že [právnická osoba]., uzavřela s žalovaným dne [datum] předmětnou smlouvu, na základě které se spořitelna zavázala žalovanému poskytnout překlenovací úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 8,45 % ročně a s dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Jelikož žalovaný porušil své smluvní povinnosti, dostal se do prodlení se splácením úvěru, a proto banka využila svého práva a přistoupila v souladu s produktovými podmínkami k zesplatnění úvěru ke dni [datum] (z upomínky z [datum]). Pohledávka žalovaného na jeho účtu stavebního spoření ve výši [částka] ke dni [datum] byla jednostranně započtena spořitelnou na úhradu jistiny pohledávky z překlenovacího úvěru. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávek [datum]), o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, ale na výzvu ze dne [datum] nereagoval. Dlužná částka je tvořena jistinou úvěru ve výši [částka] s úrokem ve výši 6,79 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Zákonný úrok z prodlení byl počítán z aktuální dlužné částky po splatnosti. S tím, že všechny dlužné částky po splatnosti se stávali součástí jistiny dle Produktových podmínek. Předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla prověřována a bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán od roku 2012 na dobu neurčitou a jeho průměrný čistý měsíční za dvanáct měsíců byl [částka], bydlí u rodinných příslušníků, nemá žádnou vyživovací povinnost a jeho měsíční výdaje činí [částka]. Vše bylo vyhodnoceno jako dostačující k měsíčním splátkám v požadované výši (z žádosti o úvěr do Buřinky).4. Při právním posouzení věci soud postupoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ohledně postoupení pohledávky soud postupoval podle § 1879 a následujících, kdy podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.5. V daném případě soud dospěl s ohledem na výše uvedené skutečnosti a na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že žalobkyně se žalovaným uzavřela platně smlouvu o úvěru, podle které byl žalovaný oprávněn k čerpání peněz do určené výše. Žalovaný však porušoval své povinnosti ze smlouvy, proto žalobkyně úvěr zesplatnila, a to v souladu se smlouvou i s dohodnutými úroky. Žalovaný je tak povinen žalobkyni uhradit dluh, vzniklý nesplacením jistiny a sjednaných úroků. Pokud jde o zákonné úroky z prodlení, žalovaný je se splněním svého dluhu v prodlení, protože jej neuhradila ve lhůtě stanovené výzvou věřitele, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k plnění pak vznikl věřiteli - žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně rovněž prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovanou na ni přešla smlouvou o postoupení pohledávek, o čemž byla žalovaná informována.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci úspěch. Celková částka, kterou je žalovaný povinen žalobci uhradit činí [částka] s DPH a skládá se z odměny advokáta ve výši [částka] za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení; výzva k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé; účast při úkonu správního nebo jiného orgánu, účast při jednání před soudem) podle § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přičemž odměna za jeden úkon činí [částka], dále z náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, z uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], z náhrady za promeškaný čas ve výši [částka], kdy cesta z místa sídla právního zástupce ke zdejšímu soudu trvala 1 h 54 min., stejně tak cesta zpět, jednání pak netrvalo déle než půl hodiny. Celkem tedy náleží náhrada za promeškaný čas za 8 započatých půlhodin dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. Náhrada nákladů za cestovné činí [částka], jelikož cesta ze sídla právního zástupce ke zdejšímu soudu je dlouhá 179 km, stejně tak cesta zpět. Dle TP je pak spotřeba vozidla použitého k cestě 4.5/100 km a cena paliva v době uskutečnění cesty činila [částka]. Paušální náhrada za 1 km cesty činí dle § 157 odst. 4 zákoníku práce [částka]. Náklady jsou zvýšeny o DPH ve výši [částka], jehož je právní zástupce plátcem. Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku [částka], kterou je povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle § 160 odstavce 1 o.s.ř.