Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], s 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovanými úroky ve výši [částka] a s 19,98 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], a žalovanou byla nejprve dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce č. [hodnota], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] (dále též „první půjčka“), následně dne [datum] smlouva o půjčce č. [hodnota], na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka] (dále jen „druhý půjčka“), obě částky byly žalované vyplaceny v hotovosti vždy v den uzavření předmětné smlouvy. V souvislosti s poskytnutou první půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i částku ve výši [částka] (kapitalizované úroky za sjednanou dobu půjčky ve výši [částka], odměna za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a náhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]). Celkovou částku na první půjčku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. V souvislosti s poskytnutou druhou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i poplatek ve výši částku ve výši [částka] (kapitalizované úroky za sjednanou dobu půjčky ve výši [částka], odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a náhradu za hotovostní inkaso ve výši [částka]). Celkovou částku na druhou půjčku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná řádně a včas neplnila závazky vyplývající ze smluv. Obě pohledávky za žalovanou postoupila společnost [právnická osoba] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (s účinností ke dni [datum]). Do postoupení pohledávek uhradila žalovaná na první půjčku částku [částka] a na druhou půjčku částku 1 200 K, přičemž po postoupení pohledávek již neuhradila ani na jednu půjčku ničeho. Žalobkyně tedy požadovala u první půjčky zaplacení dlužné částky ve výši [částka] (dlužná jistina ve výši [částka] a dlužná část poplatku ve výši [částka]), kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] a úroků při úrokové sazbě ve výši 19,98 % ročně a úroků z prodlení při úrokové sazbě v zákonné výši 7,05 % ročně, u obou z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. U druhé půjčky žalobkyně požadovala zaplacení dlužné částky ve výši [částka] (dlužná jistina ve výši [částka] a dlužná část poplatku ve výši [částka]), kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] a úroků při úrokové sazbě ve výši 19,98 % ročně a úroků z prodlení při úrokové sazbě v zákonné výši 7,05 % ročně, u obou z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla k úhradě dlužných částek vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Smlouvami půjčce a smluvními podmínkami bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřely nejprve dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované první půjčku ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Následně dne [datum] uzavřely smlouvu o půjčce [Anonymizováno], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované druhou půjčku opět ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši [Anonymizováno] v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly obě předmětné pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávek včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávek písemně. Předžalobní výzvou s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení celkové dlužné částky u obou půjček.
4. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti bylo ze zákaznických karet zjištěno, že žalovaná v žádostech o půjčku uvedla, že je na mateřské dovolené s čistým příjmem ve výši [částka] měsíčně a státní podpora / přídavky žadatele jsou ve výši [částka], odhadované výdaje jsou ve výši [částka] měsíčně (první půjčka) a čistým příjem ve výši [částka] a státní podpora / přídavky žadatele jsou ve výši [částka], odhadované výdaje jsou ve výši [částka] (druhá půjčka). V každé žádosti o půjčku uvedla, že nemá půjčky u jiné společnosti. Kromě toho žalovaná u první půjčky uvedla, že bydlí v nájmu, zatímco u druhé půjčky již uvedla, že má bydlení vlastní.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), resp. ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) a ze zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 3028 odst. 3 věta první o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.
7. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
8. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
9. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
10. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
11. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, tím je s ohledem na vznik bezdůvodného obohacení nařízení vlády č. 142/1994 Sb.
12. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.
13. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
14. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, ze které vyplývá, že „[n]icméně pro závěr, zda je úvěrová smlouva rozporná s dobrými mravy (a proto je neplatná i rozhodčí smlouva a není dána pravomoc rozhodce), je třeba zkoumat, za jakých konkrétních okolností byla úvěrová smlouva uzavřena. […] Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.“ (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]).
15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouvy o půjčkách č. [hodnota] a [Anonymizováno] jsou neplatné pro rozpor s dobrými mravy, jelikož při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované dané spotřebitelské úvěry splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před uzavřením každé příslušné smlouvy o půjčce schopnost žalované půjčku splácet, a to zaznamenáním informací získaných od žalované do její zákaznické karty a ověřením těchto informací příslušnými doklady. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, a ani z ostatních nabídnutých a soudem provedených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, úvěruschopnost žalované dostatečně prověřovala, především že by jakkoli ověřila tvrzené výdaje žalované, když ani z dokladů zaškrtnutých v kartě zákazníka by výdaje žalované ověřit nemohla16. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětné smlouvy o půjčkách neplatnými podle § 39 obč. zák. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 451 odst. 1 obč. zák. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované celkem částku ve výši [částka], na kterou žalovaná dosud uhradila pouze částku [částka], a proto má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky [částka], a to ode dne [datum] (ode dne následujícího po doručení žaloby žalované) do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť nemá oporu v zákonných ustanoveních ani ve smlouvách uzavřených mezi účastníky, jelikož ty jsou absolutně neplatné.17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť oba účastníci měli v řízení úspěch jen částečný.