Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka],s 16,90 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum],s 14,75 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum],s 16,90 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení,s 14,75 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám právní zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky], advokátky, se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce č. [RČ], na základě které se žalovanému zavázala poskytnout úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], vždy k 13. kalendářnímu dni v měsíci dle smlouvy, spolu se smluvním úrokem ve výši 16,90 % ročně, měsíčním poplatkem za pojištění ve výši [částka] a dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku. Žalovaný však svou povinnost nesplnil a nesplácel úvěr řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a v souladu se smlouvou přistoupila dne [datum] k zesplatnění úvěru. Společnost [právnická osoba]. nabyla pohledávku za žalovaným od právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o fúzi sloučením ze dne [datum]. [právnická osoba]., postoupila dne [datum] pohledávku včetně příslušenství společnosti [Anonymizováno]. Tato společnost postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Po nabytí pohledávky zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, na kterou žalovaný nereagoval.Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, na svoji obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných důkazů.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Smlouvou o půjčce ze dne [datum] včetně obchodních a produktových podmínek bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba]., a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku [částka] a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 16,90 % ročně, měsíčním poplatkem za pojištění ve výši [částka] a dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku. To vše se zavázal splatit v 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] převodem na bankovní účet částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně nehradil sjednané splátky, žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila dne [datum]. Smlouvou o fúzi sloučením ze dne [datum] nabyla pohledávku za žalovaným společnost [právnická osoba]., které následně byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnosti [Anonymizováno] Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně kopie podacího lístku bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Pokud jde o postoupení pohledávky, soud vycházel z ustanovení § 1879 o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).V daném případě má soud za to, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným) platně sjednala smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] a splnila tak svoje povinnosti z předmětné smlouvy. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy a ze zákona nesplnil, neboť nehradil řádně dohodnuté splátky, a proto žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními a obchodními podmínkami úvěr zesplatnila a požadovala zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužný na daný úvěr celkovou částku [částka] s příslušenstvím. Na dlužnou částku do dnešního dne však nic nezaplatil a na upomínku žalobkyně nereagoval. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalované dlužné částky, přičemž soud žalobkyni zároveň přiznal i uvedené příslušenství žalované pohledávky jistiny vyplývající ze smlouvy a ze zákona. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné, ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, soudní poplatek ve výši [částka]. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka]. Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužná pohledávka ze smlouvy o úvěru. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, dlužné částky a několik typů produktů poskytovaných žalobkyní.