Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], s 8,50 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 13,25 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] a s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka].
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem], advokáta, se sídlem [Jméno advokáta B] /8, [adresa], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] (a doplněním žaloby doručené soudu dne [datum]) domáhala, aby žalovaná byla uznaná povinnou zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – [Anonymizováno] půjčka (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka], a to na bankovní účet sjednaný ve smlouvě o úvěru. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i smluvní úrok, poplatky, popřípadě další poplatky, například za upomínání. Žalovaná si dále sjednala pojištění schopnosti úvěr splácet. Úvěr se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve sjednané výši. Vedle těchto splátek úvěru byla povinna hradit měsíčně i sjednané poplatky. Žalovaná neplnila smluvní podmínky a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Právní předchůdkyně žalobkyně následně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Pohledávku za žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (s účinností ke dni [datum]). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným dne [datum]. Na předmětný úvěr žalovaná uhradila celkem [částka]. Žalobkyně se žalobou domáhá přiznání povinnosti žalované k zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], poplatků a smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka]. Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroků ve výši 13,25 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné částky ve výši [částka] (dlužná jistina + dlužné poplatky a smluvní pokuta), od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvaná předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala. Žalobkyně byla přítomna jednání před soudem dne [datum]. Z účasti na jednání dne [datum] se již omluvila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústním jednáním se bez omluvy nedostavila.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Smlouvou o úvěru včetně produktových podmínek, sazebníku banky, žádosti o úvěr žalované, výpisu z úvěrového účtu (poskytnutí úvěru) a platební historie bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]. a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se úvěr zavázala splatit formou pravidelných měsíčních anuitních splátek v celkovém počtu 108, přičemž výše měsíční anuitní splátky a úhrada pojištění dle předmětné smlouvy byla ve výši [částka] (měsíční anuitní splátka ve výši [částka] + úhrada pojištění [částka]) a poslední měsíční anuitní splátka a úhrada pojištění při řádném splácení měla být ve výši [částka]. Roční procentní sazba nákladů na úvěr byla 14,25 %. Celková částka, kterou měla žalovaná, dle smlouvy o úvěru, zaplatit byla ve výši [částka]. Žalobkyně ve svém doplnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované mimo jiné i z interních zdrojů, kdy zjistila, že žalovaná měla v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek [částka] a z externích zdrojů pak zjistila, že žalovaná má závazky s celkovou výší měsíčních splátek [částka]. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo pak žádosti žalované o úvěr vyhověno. V žádosti o úvěr ze dne [datum] žalovaná uvedla průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce ve výši [částka], dále uvedla, že nemá žádné jiné srážky ze mzdy, jiné měsíční splátky, či ostatní nezbytné měsíční náklady. Uvedla jednu vyživovanou osobu a počet zdrojů příjmů jeden, přičemž zároveň uvedla, že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí [částka]. Dále uvedla, že je svobodná, má vlastní dům/byt a pracovní smlouvu má na dobu neurčitou. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávky písemně. Předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání a výzvami k úhradě bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k uhrazení dluhu.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
5. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované příslušný úvěr splatit. Žalobkyně ve svém doplnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR a další. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované pak právní předchůdkyně žalobkyně dále uvedla, že porovnávala její příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat ČSÚ. Již však v samotné žádosti o úvěr jsou patrné značné rozpory, když žalovaná uvedla, že její měsíční příjem je ve výši [částka] a zároveň uvedla, že celkové příjmy domácnosti jsou ve výši [částka], i když počet zdrojů příjmů je pouze jeden. Žalobkyně k žalobě nepřiložila žádné výpisy z účtu žalované, nicméně ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované vůbec prověřovala, natož pak řádně.
16. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku [částka], na kterou žalovaná (dle tvrzení žalobkyně) dosud uhradila částku ve výši [částka], a proto má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku ve výši [částka] jako bezdůvodného obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně plnila, případně, aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalované došlo. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení počítaný z uvedené částky [částka] při úrokové míře 8,50 % ročně, a to ode dne [datum] (ode dne následujícího po dni doručení žaloby) do zaplacení. V řízení totiž nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich poměrnou náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku [částka]. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka [částka] včetně DPH. Částka [částka] by se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], dále z odměny advokáta ve výši [částka] za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva, žaloba a účast na jednání dne [datum]) podle § 11 odst. 1, § 7 bod 6 a § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění do [datum] (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon by činila [částka], a nakonec z náhrady hotových výdajů za tyto 4 úkony ve výši [částka] za každý úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem [částka]. K odměně a náhradě by dále náležela náhrada ve výši 21 % za DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem, a to ve výši [částka]. Žalobkyni přitom náleží 70 % z částky [částka], tj. [částka] odpovídajících poměrnému úspěchu, jelikož byla úspěšná ohledně částky představující 85 % ([částka]) a neúspěšná ohledně částky představující 15 % ([částka]).