Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se u soudu žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že na ni byla společností [právnická osoba] postoupena pohledávka ze smlouvy, touto společností dne [datum] uzavřené s žalovaným, o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Splatnost úvěru byla do [datum] včetně sjednaného úroku. Žalovaný však neplnil řádně. Žalobkyně uvádí, že žalovaný dluží [částka], přičemž tato částka se skládá z jistiny ve výši [částka] a smluvního úroku [částka]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, o úhradu byl opakovaně upomenut, avšak bezvýsledně.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádři, k jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČ [IČO] uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který poskytnut na dobu neurčitou, a to spolu se smluvním úrokem, k jehož zaplacení se žalovaný zavázal (ze smlouvy o úvěru). Dále má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně zaslal dne [datum] na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru částku [částka] (z potvrzení o transakci). Žalovaný nehradil řádně a včas, proto právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k okamžitému plnění upomínkou ze dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně., mezi sebou uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě přešla pohledávka vůči žalovanému na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně dodatku a seznamu postupovaných pohledávek). Postoupení pohledávky bylo právním předchůdcem žalobkyně žalovanému oznámeno písemností ze dne [datum] (z oznámení o postoupení pohledávky). Žalobkyně dále dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši [částka], který se měl skládat z neuhrazené částky jistiny [částka] a nákladů právního zastoupení (z výzvy k plnění, z podacího lístku). Z žalobkyní předložených důkazů nevyplývá, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného, jakožto spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. V žalobě žalobkyně pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, avšak k prokázání tohoto tvrzení nenavrhla a nepředložila žádné důkazy. V řízení nebylo prokázáno, zda a případně kolik žalovaný na úvěr zaplatil.
4. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalobkyně v žalobě tvrdila prověření žalovaného v dostupných rejstřících, nepředložila k tomu však žádné důkazy.
5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k soudu nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení dle § 118a o.s.ř., tedy v jakém směru má doplnit svá tvrzení a důkazy. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka] dne [datum], avšak vznikly pochybnosti o dostatečném prověření úvěruschopnosti žalovaného a tedy ohledně platnosti smlouvy o úvěru, uzavřené účastníky. V žalobě zcela absentuje tvrzení o tom, jakou částku žalovaný na úvěr uhradil, tato skutečnost ani ve formě skutkového zjištění nevyplývá ze žádného důkazu, které byly soudu předloženy (a které soud provedl). Bez tohoto tvrzení a skutkového zjištění však nelze věc posoudit a nárok žalobkyně přezkoumat. Z časového průběhu úvěrového případu, obsahu upomínek a formulace nároku žalobkyně v žalobě není zřejmé, jakou část splátek či poplatků žalovaný uhradil, není zřejmé kolik, kdy a jakými částkami, jestli vůbec (dle výzvy se zesplatněním je výše neuhrazené částky [částka], dle seznamu ke smlouvě o postoupení je výše [částka], dle předžalobní výzvy [částka] – z toho jistina [částka], nárok v žalobě je [částka]).
6. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
7. V daném případě vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši [částka], neboť strany mezi sebou uzavíraly smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně plnila. Žalobkyně ovšem v žalobě vůbec netvrdila, ani neprokázala, jakou částku žalovaný uhradil; tuto skutečnost žalobkyně v žalobě vůbec netvrdila a ani ji neprokázala (taková skutečnost nevyplynula) předloženými důkazy. Břemeno tvrzení však stíhá žalobkyni, jestliže, jak již bylo shora uvedeno, z ostatních uvedených tvrzení a provedených důkazů není vůbec jasné, jaká částka byla žalovanému poskytnuta a jakou částku žalovaný nesplatil, a vzhledem k neprokázanému řádnému zkoumání úvěruschopnosti ze strany žalobkyně byla smlouva účastníků posouzena jako neplatná – pak je však nárok žalobkyně nárokem na vydání bezdůvodného obohacení, pro jehož posouzení je opět třeba tvrzení, kolik peněz bylo poskytnuto a kolik bylo žalovaným splaceno. Tím, že se po provedeném dokazování tvrzení v žalobě ukázala být nedostatečná, nedostála žalobkyně svým procesním povinnostem dle § 101 odst. 1 o.s.ř. a § 120 odst. 1 o.s.ř. a zároveň tím, že se nedostavila k jednání soudu ve věci, se zbavila možnosti být soudem poučena o potřebě doplnit tvrzení a označit důkazy. Soud tak nemohl věc posoudit a rozhodnout ani podle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, protože z důvodu nedostatku tvrzení a důkazů se věc stala pro soud nepřezkoumatelná. Proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení nevznikly.