Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

5 C 457/2024

Soud: Okresní soud v BenešověDatum rozhodnutí: 14. 1. 2025Č. j.: 5 C 457/2024-21Samosoudkyně: Mgr. Petra ŠturcováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 10. 4. 2025Předmět řízení: o zaplacení 22 766,90 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSBN:2025:5.C.457.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 15. 11. 2026 máme 604 717 z 615 474 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (53) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], s 12,75 % ročním úrokem z prodlení částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatiti žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále od [datum] z částky 1 926,90 do zaplacení, s 14,75 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] a s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], advokáta, se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala toho, aby byl žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota]. Sjednaný úvěrový rámec činil [částka], žalovaný byl povinen splácet úvěr v měsíčních splátkách ve výši 4,00 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, a proto ho žalobkyně ke dni [datum] zesplatnila. V průběhu trvání úvěru žalovaný načerpal částku ve výši [částka], ale na úvěr ničeho neuhradil. Žalobkyně v žalobě požadovala zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatků za pojištění ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvních pokut ve výši [částka]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že při uzavření smlouvy o úvěru hodnotila schopnost žalovaného úvěr splácet, a to nahlédnutím do registru klientských informací (NRKI) a zároveň nahlédnutím do externích úvěrových registrů. Dále byly zkoumány příjmy a výdaje žalovaného, zohledněn jeho věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, splátky u jiných společností a jiné.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.

3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: Výpisem žalobkyně z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je podnikatelkou s předmětem podnikání mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Úvěrovou smlouvou a úvěrovými podmínkami bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] uzavřela se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4,00 % z aktuální dlužné částky (minimálně [částka]). Výpisem čerpání a splátek (splátkovým kalendářem) bylo prokázáno, že žalovanému byl jako úvěr poskytnuta celková částka [částka], přičemž žalovaný ničeho neuhradil. Z předžalobní výzvy a výzvy ke splacení včetně podacích archů bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzývala opakovaně k úhradě dluhu, naposledy prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne [datum]. Z metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta a z potvrzení o prověření bonity klienta (karty klienta) vyplynulo, že žalobkyně pracovala v době poskytnutí úvěru žalovanému s tvrzením, že má měsíční příjem [částka], měsíční výdaje [částka], bydlí v podnájmu, je svobodný a má jednu vyživovací povinnost. Žalovaný byl mj. lustrován v databázích NRKI.

4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvádí, že úvěruschopnost žalovaného prověřila, nicméně ke svému tvrzení nedokládá žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, jestli a případně jak zkoumala jeho příjmy a výdaje. Pouhé nekonkrétní tvrzení, že žalobkyně schopnost žalovaného úvěr splácet hodnotila, není dostačující. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k nařízenému jednání před soudem, nemohl jí soud poskytnout poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tedy v jakém směru má případně doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitelky v souladu se zákonem.

14. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro absenci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši [částka]. Jelikož žalovaný na tento dluh ničeho neuhradil, má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky [částka], a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhů před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku [částka]. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka [částka]. [adresa] 111 Kč by se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], dále z odměny advokáta ve výši [částka] za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění do [datum] (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon by činila [částka], a nakonec z náhrady hotových výdajů za tyto 3 úkony ve výši [částka] za každý úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. celkem [částka]. K odměně a náhradě by dále náležela náhrada ve výši 21 % za DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem, a to ve výši [částka]. Žalobkyni přitom náleží 84 % z částky [částka], tj. [částka] odpovídajících poměrnému úspěchu, jelikož byla úspěšná ohledně částky představující 92 % ([částka]) a neúspěšná ohledně částky představující 8 % ([částka]).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací