Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], s 12,75 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] Kč do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], advokáta, se sídlem [adresa], [adresa], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši [částka], která mu byla zaslána dne [datum] na číslo účtu: [č. účtu]. Jelikož žalovaný na úvěr uhradil pouze částku ve výši [částka], požadovala žalobkyně v žalobě zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], a dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatek za expres výplatu ve výši [částka], poplatky za bezpečnou splátku ve výši [částka], poplatky za SMS servis v celkové výši [částka], poplatek za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem v celkové výši [částka], účelně vynaložené náklady v celkové výši [částka] a smluvní pokuty v celkové výši [částka]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky před podáním žaloby písemně vyzván. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že při uzavření smlouvy o úvěru hodnotila schopnost žalovaného úvěr splácet, a to prostřednictvím registru NRKI, BRKI, SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Zároveň uvedla, že se zabývala i dalšími ukazateli jako je věk, rodinný stav, příjmová a výdajová stránka žalovaného, splátky u jiných společností a jiné. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: Úvěrovou smlouvou, předsmluvními informacemi a splátkovým kalendářem bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit do [datum]. Výzvou před zesplatněním včetně podacího archu a předžalobní výzvou včetně podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného opakovaně písemně vyzývala k úhradě dluhu. Z metodiky posouzení úvěruschopnosti a karty klienta soud zjistil, že žalovaný byl mj. lustrován v databázích NRKI, SOLUS, centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku. Žalovaný v kartě klienta uvedl, že jeho příjem je ve výši [částka], příjem ostatních členů domácnosti je ve výši [částka] a splátky jiným společnostem jsou ve výši [částka].
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne [datum], mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena. Nicméně předmětná smlouva je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalovaného prověřila, nicméně ke svému tvrzení nedoložila žádné důkazní prostředky, ze kterých by vyplývalo, jestli a případně jak zkoumala jeho příjmy a výdaje. Pouhé nekonkrétní tvrzení, že žalobkyně schopnost žalovaného úvěr splácet hodnotila tím, že údaje ním poskytnuté ověřovala, není dostačující. Nadto lze uvést, že žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, čímž se vzdala práva na poučení soudem podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) o tom, že je povinna prokázat dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.
14. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka]. Jelikož žalovaný na tento dluh uhradil pouze částku ve výši [částka] (dle tvrzení žalobkyně), má povinnost vydat žalobkyni celou částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky [částka], a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhů před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni plnil, případně, aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich poměrnou náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku [částka]. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka [částka] včetně DPH. [adresa] 000 Kč by se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], dále z odměny advokáta ve výši [částka] za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva a žaloba) podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění do [datum] (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon by činila [částka], a dále z náhrady hotových výdajů za tyto 3 úkony ve výši [částka] za každý úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. celkem [částka]. K odměně a náhradě by dále náležela náhrada ve výši 21 % za DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem, a to ve výši [částka]. Žalobkyni přitom náleží 60 % z částky [částka], tj. [částka] odpovídajících poměrnému úspěchu, jelikož byla úspěšná ohledně částky představující 80 % ([částka]) a neúspěšná ohledně částky představující 20 % ([částka]).