Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], s 12,00 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka].
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], advokáta, se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit žalobkyni náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], a to na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]. Následně si žalovaný částku z úvěru navýšil a čerpal částku v celkové výši [částka]. Žalovaný měl dluh splatit nejpozději dne [datum], jelikož však žalovaný nehradil, dostal se do prodlení s úhradou celého dluhu dne [datum]. Žalobkyně žalovanému před podáním žaloby zaslala předžalobní upomínku, žalovaný na ni však nijak nereagoval. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit společně se smluvním úrokem ve výši [částka]. Následně byl úvěr navýšen smlouvu o úvěru ze dne [datum] na celkovou částku [částka], který se žalovaný zavázal splatit společně se smluvním úrokem ve výši [částka]. Žalovaný však na daný úvěr neuhradil ničeho. Dne [datum] žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely mezi sebou smlouvou o postoupení předmětné pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou. Tyto skutečnosti byly prokázány smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] (navýšení úvěru), verifikační platbou, smlouvou o postoupení pohledávky, oznámením o postoupení, předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
5. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že předmětná smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] a následná smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], které byly uzavřeny mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jsou absolutně neplatné, neboť při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného pouze uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla její právní předchůdkyní vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o jeho příjmech a výdajích, lustrací [Anonymizováno] a úvěrové historie. Zároveň však žalobkyně uvedla, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace žalovaného v uvedených databázích a o tvrzených příjmech a výdajích.
14. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], na kterou žalovaný dosud neuhradil ničeho, a proto je povinen celou částku [částka] žalobkyni vydat jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich poměrnou náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku [částka]. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka [částka] včetně DPH. [adresa] 262 Kč by se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], dále z odměny advokáta ve výši [částka] za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva a žaloba) podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění do [datum] (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon by činila [částka], a dále z náhrady hotových výdajů za tyto 3 úkony ve výši [částka] za každý úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. celkem [částka]. K odměně a náhradě by dále náležela náhrada ve výši 21 % za DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem, a to ve výši [částka]. Žalobkyni přitom náleží 80 % z částky [částka], tj. [částka] odpovídajících poměrnému úspěchu, jelikož byla úspěšná ohledně částky představující 90 % ([částka]) a neúspěšná ohledně částky představující 10 % ([částka]).