Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], s 12,00 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 8,00 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti při podpisu smlouvy o úvěru. Žalovaná se zavázal uhradit právní předchůdkyni úrok v pevné výši [částka]. Dále se žalovaná ve smlouvě o úvěru zavázala úvěr vrátit spolu s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy o úvěru ve výši [částka], úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka] (dále vše jen „úhrada za služby“). Celkovou částku ve výši [částka] se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však sjednané splátky neuhradila řádně a včas, poslední příslušná splátka byla uhrazena dne [datum] ve výši [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty po úhradě poslední splátky žalované právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky, která činila na jistině [částka], na nezaplacené částce úroku v pevné výši [částka] a na úhradě za služby v celkové částce ve výši [částka]. Pohledávka za žalovanou byla dne [datum] (s účinností ke dni [datum]) postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], úhradu úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka], úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a úhradu zákonného úroku z prodlení do [datum] ve výši [částka]. Dále žalobkyně požadovala rovněž zaplacení úroků z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústním jednáním se bez omluvy nedostavila.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Smlouvou o úvěru a předpisem splátek bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba]. a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které společnost [právnická osoba]. poskytla žalované částku [částka] a žalovaná se ji zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách po [částka], žalovaná se vedle jistiny zavázala zaplatit úrok ve výši [částka], úhradu za poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhradu za náklady spojené s vyhodnocením úvěru ve výši [částka] a tzv. inkasní poplatek (za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti) ve výši [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy bylo prokázáno, že žalobkyně a společnost [právnická osoba]. uzavřely mezi sebou smlouvu o postoupení předmětné pohledávky za žalovanou žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba]. zaslala žalované oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni ze dne [datum]. Předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby písemně vyzvala k uhrazení předmětného dluhu. Transakční historií bylo prokázáno, že žalovaná na předmětný úvěr uhradila pouze částku ve výši [částka], a to dne [datum].
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
5. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. [hodnota] uzavřená [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně v žalobně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované ničeho neuvedla a ani soudu nepředložila žádné dokumenty, z kterých by bylo patrné, zda žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně se zbývala úvěruschopností žalované a jakým způsobem prověřovala její příjmy a výdaje.
16. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku [částka]. Jelikož žalovaná na tento dluh dosud uhradila celkem pouze částku [částka] (tato částka je patrná z transakční historie žalované), má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně plnila jinak, případně aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř., a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalované došlo. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení obdobný.