Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], s 12 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do částky [částka], kapitalizovaného úroky ve výši [částka] a 15% ročního úroku z částky [částka] od [datum] do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky [částka].
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uváděla, že mezi ní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši úrokové sazby 84,07 % ročně v 24 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Žalovaný neplnil řádné podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka ve výši [částka] dne [datum], částka ve výši [částka] dne [datum], částka ve výši [částka] dne [datum], částka ve výši [částka] dne [datum], částka ve výši [částka] dne [datum], částka ve výši [částka] dne [datum] a částka ve výši [částka] dne [datum]. K datu [datum] došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně požadovala uhradit novou dlužnou jistinu ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka], náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši [částka], smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradu, tj. od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 84,07 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, přičemž za dobu od 91. dne prodlení žalovaného, tedy od [datum] požaduje v tzv. nominální úrokové sazbě 15 % ročně, a dále úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši [částka]. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky zasláním předžalobní výzvy. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně pouze obecně uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích [Anonymizováno] a [Anonymizováno], bylo zjištěno, že žadatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku.
2. Žalovaný při jednání uvedl, že žalobkyně mu poskytla úvěr ve výši [částka], přičemž je možné, že již uhradil [částka]. Zároveň uvedl, že se ho žalobkyně na jeho výdaje nedotazovala a ani nezjišťovala jeho majetkové poměry.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Návrhem na uzavření smlouvy včetně přílohy, předsmluvním formulářem, informací o pojištění a pojištění schopnosti splácet úvěry, kopií občanského průkazu, informací o klientovi, hodnocení klienta, výpisy z databázích [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kartou klienta, oznámením o schválení úvěru, schválením splátkového kalendáře ke smlouvě, dokladu o vyplacení úvěru žalovanému, výplatních pásek žalovaného, výzvou k zaplacení včetně dodejky, oznámením o zesplatnění, předžalobní výzvou včetně dodejky bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl žalovanému dne [datum] poskytnut úvěr ve výši [částka], a to na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Oznámením o schválení úvěru a předpisem splátek bylo prokázáno, že se žalovaný zavázal splatit úvěr společně s úrokem ve výši 84,07 % ročně v 24 měsíčních splátkách po [částka]. Kartou klienta bylo prokázáno, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka] a dne [datum] částku ve výši [částka]. Z dokladů o příjmu žalovaného vyplynulo, že měl měsíční čistý příjem v období od listopadu [Anonymizováno] do prosince 2022 ve výši [částka], přičemž jeho měsíční výdaje, popřípadě jiné měsíční příjmy nejsou z daných dokladů patrné. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že je zaměstnán s měsíčním příjmem ve výši [částka], celkové měsíční výdaje má ve výši [částka], když z toho tvoří [částka] životní minimum a [částka] bydlení. V doplňujících údajích má žalovaný uvedeno, že je svobodný, má výuční list a bydlení má státní/obecní. Z výpisu záznamů z registru [Anonymizováno] vyplývá, že žalovaný byl v tomto registru lustrován s negativním výsledkem. Z výpisu z NRKI bylo zjištěno, že žalovanému bylo vyhodnoceno skóre [Anonymizováno], tedy je v kategorii s vyšším rizikem splácení. Výzvami, oznámením o zesplatnění a předžalobní výzvou včetně poštovního podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k zaplacení dluhu.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru č. [hodnota] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně nedostatečně ověřila zejména výdaje žalovaného, když v této souvislosti se žalobkyně pravděpodobně spoléhala pouze na tvrzení žalovaného nebo dokonce (dle vyjádření žalovaného před soudem) tyto údaje vůbec neprověřovala. Soud má za to, že žalovaným tvrzené měsíční výdaje, které byly zaznamenány do „hodnocení klienta“ tak zřejmě neodpovídaly realitě, přičemž z dalších listin, které byly žalobkyní soudu předloženy, je patrný pouze příjem žalovaného, a to ve výši [částka] za měsíce listopad a prosinec [Anonymizováno].
15. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro absenci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka]. Jelikož žalovaný na tuto částku žalobkyni uhradil částku v celkové výši [částka], má povinnost vydat žalobkyni částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení nevznikly, ani je nepožadoval.