8 C 10/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil registrační značky [SPZ], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, a že jeho provozovatelem je žalovaný. Žalovaný neměl ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tedy bylo nepojištěno 19 dní. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku a poté i předžalobní upomínku, avšak žalovaný na dlužnou částku i přes upomínání žalobkyní ničeho neuhradil.

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

3. Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: žalovaný byl jakožto vlastník a provozovatel motorového vozidla registrační značky [SPZ], které bylo v období od [datum] do [datum], provozováno bez uzavřené pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu [právnická osoba] za dobu, kdy takto bylo vozidlo provozováno bez uzavřeného pojištění, tj. za dobu 19 dnů, při denní sazbě [částka] (u vozidel s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3), celkem ve výši [částka] a dalších [částka] jakožto nákladů na uplatnění, a byla mu stanovena lhůta k úhradě a zároveň byl upozorňován, že nezaplatí-li dlužnou částku, bude po něm vymáhána (z upomínky k zaplacení - výzvy k úhradě ze dne [datum]). Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho, příspěvek se tak stal splatný dne [datum]. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně upomínán k úhradě dlužné částky (z upomínky ze dne [datum] a [datum]). Předžalobní upomínka s výzvou k plnění byla žalovanému zaslána dopisem ze dne [datum] (z předžalobní upomínky včetně podacího archu).

4. Soud má tak z provedeného dokazování za dostatečně zjištěný tento skutkový stav: Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu [právnická osoba] za období od [datum] do [datum], kdy provozovala osobní vozidlo registrační značky [SPZ] bez uzavřené pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve výši [částka] a nákladů na uplatnění ve výši [částka], přičemž splatnost pohledávky nastala k [datum]. Žalovaný ani přes opakované výzvy a upomínky ze strany žalobkyně, ani na zaslanou předžalobní upomínku, na svůj dluh ničeho neuhradil.

5. Při právním posouzení postupoval soud zejména podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon“), jeho prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb. a příslušných ustanovení občanského zákoníku.

6. Podle § 1 odst. 2 zákona, nestanoví-li tento zákon jinak,a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené,b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

7. Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [Anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

8. Podle § 4 odst. 2 zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, žea) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla ab) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

9. Podle § 4 odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

10. Podle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [Anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

11. Podle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [Anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

12. Podle § 4 odst. 6 zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady [Anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [Anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [Anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

13. Podle § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [Anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [Anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [Anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [Anonymizováno] u soudu.

14. Podle § 24 odst. 1 zákona garanční fond se tvoří z pojistného za hraniční pojištění podle § 14, z příspěvků pojistitelů podle § 18 odst. 5, z přijatých náhrad podle § 24 odst. 7 a 9 a z přijatých příspěvků podle § 4.

15. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku pro automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně se stanoví ve výši [částka].

16. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. V daném případě byl žalovaný osobou zapsanou v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel výše uvedeného motorového vozidla, které bylo v rozhodném období od [datum] do [datum] (celkem tedy [hodnota] dnů) provozováno bez uzavřené pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobkyni zákonný příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši [částka] (19 x [částka]) a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši [částka], přičemž žalovaný byl řádně a včas ke splnění této povinnosti žalobkyní vyzván. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou částku [částka], která je součtem příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku shora, a to ode dne následujícího po splatnosti příspěvku, neboť nárok na požadovaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ji přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná a zároveň bylo prokázáno, že žalovanému před podáním návrhu na zahájení řízení zaslala výzvu k plnění dle § 142a o.s.ř.. Soud tedy přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni celkem ve výši [částka], představující jednak zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], a dále náklady právního zastoupení ve výši [částka] (odměna advokáta ve výši [částka] dle § 14b bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, za 3 úkony právní služby po [částka], paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, v platném znění[částka] částka, odpovídající zvýšení o 21% DPH dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř.). Soud v daném případě aplikoval § 14b advokátního tarifu, jelikož je přesvědčen, že předmětem žaloby je vymáhání dlužného příspěvku do garančního fondu – mění se tedy pouze označení žalovaných, vozidel a data.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 571,69 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 4. 3. 2005 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba]., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným smlouvu o osobní kreditní kartě, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a podmínky k osobním kreditním kartám. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 40 000 Kč a kreditní karta. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr průběžně a současně splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 yvčerpané jistiny úvěru spolu s úroky ve výši 21,90 % ročně. V případě překročení úvěrového limitu byl žalovaný povinen platit úroky z prodlení. Současně se žalovaný zavázal hradit poplatky za poskytnuté bankovní služby (správa a vedení účtu apod.). O výši čerpané jistiny, splatných úroků a minimální splátky byl žalovaný informován výpisem z účtu ke kreditní kartě. Žalovaný však tyto celkové splátky nehradil včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy ke dni 24. 4. 2009 odstoupila a vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení celé dlužné částky. Pohledávka byla dne 26. 5. 2014 postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Na dlužnou částku nebylo od postoupení ze strany žalovaného ničeho uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 29 649,27 Kč, úroku z úvěru vyčísleného ke dni 18. 1. 2010 ve výši 6 845,26 Kč, úroku z prodlení vyčísleného ke dni 18. 1. 2010 ve výši 1 509,80 Kč, poplatků ve výši 922,42 Kč, úroků z úvěru ve výši 21,90 % ročně z dlužné jistiny ve výši 29 649,27 Kč od 19. 1. 2010 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši od 19. 1. 2010 do zaplacení.

2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř.

3. Na základě předložených listin učinil soud následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru ze dne 4. 3. 2005 a všeobecných obchodních podmínek zjistil, že dne 4. 3. 2005 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše limitu 40 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky právní předchůdkyni žalobkyně hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru spolu s úroky a poplatky vždy ke každému 25. dni v měsíci. Součástí smlouvy byly dle jejího článku VI bodu 4. i obchodní podmínky a přehled poplatků. Dle potvrzení o vydání kreditní karty byla žalovanému na základě smlouvy vydána kreditní karta. Dle výpisu z účtu ze dne 24. 4. 2009 a odstoupení od smlouvy ze dne 15. 4. 2009 právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od shora uvedené smlouvy z důvodu prodlení žalovaného a vyzvala jej k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 33 716,37 Kč složené z čerpané částky ve výši 30 649,27 Kč, úroků v celkové výši 2 141,68 Kč a poplatku za správu a vedení účtu ve výši 922,42 Kč. Smlouvami ze dne 26. 5. 2014 a ze dne 21. 10. 2014 včetně příloh a oznámením postoupení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena nejprve právní předchůdkyní žalobkyně na společnost [právnická osoba], IČO , IČO, , a následně na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní upomínkou včetně podacího lístku bylo prokázáno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužných částek.

4. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 4. 3. 2005 smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal průběžně splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 čerpané částky, spolu s úroky a poplatky. Žalovaný sjednané splátky nehradil a dostal se do prodlení, proto byl právní předchůdkyní žalobkyně vyzván k úhradě dlužné jistiny ve výši 30 649,27 Kč, úroků v celkové výši 2 141,68 Kč a poplatku za správu a vedení účtu ve výši 922,42 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena nejdříve společnosti [právnická osoba], a poté žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno. Ani přes předžalobní upomínku žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil.

5. Při právním posouzení věci soud vycházel na základě ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ze zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“), a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).

6. Podle § 261 odst. 3 písm. d) ObchZ se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru.

7. Podle § 497 ObchZ se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 499 ObchZ za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

9. Podle § 502 věty první ObchZ je od doby poskytnutí peněžních prostředků dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

10. Podle § 503 odst. 2 ObchZ mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatný i úroky z této splátky. Dle odst. 3 téhož ustanovení je dlužník oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

11. Podle § 506 ObchZ je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

12. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle odst. 2 téhož ustanovení s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

13. Podle § 526 věty první odst. 1 obč. zák. je postoupení pohledávky povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Podle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

14. Podle § 365 věty první ObchZ je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem.

15. Podle § 369 ObchZ je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

16. V daném případě soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému vydána kreditní karta prostřednictvím níž čerpal úvěr ve výši 30 649,27 Kč. Na základě smlouvy byl povinen platit i úroky v celkové výši 2 141,68 Kč a poplatek za správu a vedení účtu ve výši 922,42 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek. Pohledávka za žalovaným byla postoupena společnosti [právnická osoba], a následně žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno. Ani přes upomínání žalovaný ničeho neuhradil, a proto soud žalobě vyhověl včetně příslušenství složeného z poplatku za vedení účtu dle smluvních podmínek, smluvního úroku sjednaného ve smlouvě a zákonného úroku ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Dlužné částky je žalovaný povinen zaplatit v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že je přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení ve výši 10 807 Kč sestávají z odměny advokáta za 3 úkony právní služby podle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí částku 2 340 Kč, trojnásobku paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 224 Kč a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 1 663 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., jejímž je advokát žalobkyně plátcem. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.