Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky].
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] (nesplacenou část jistiny) s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Uvedeného se domáhala z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi její právní předchůdkyní – společností [právnická osoba]. a žalovanou dne [datum], jelikož žalovaná poskytnutý úvěr ve výši [částka] do data splatnosti v plné výši nevrátila; do dne podání žaloby na dluh uhradila toliko [částka]. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila.Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Společnost [právnická osoba]., IČO [Anonymizováno], sídlem [adresa], a žalovaná podepsaly dne [datum] prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo: [hodnota] “, na základě které mohla žalovaná po dobu neurčitou opakovaně obdržet od zmíněné společnosti peněžní prostředky až [částka], a to převodem na bankovní účet číslo [č. účtu]. Žalovaná měla obdrženou částku následně vrátit spolu se smluvním úrokem při úrokové sazbě 457,50 % p.a., přičemž každý měsíc měla uhradit alespoň minimální částku stanovenou podle bodu 16. listiny „Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo: [hodnota] “, nejméně však částku [částka]. Společnost [právnická osoba]. dne [datum] zaslala na bankovní účet č. [č. účtu] ve 2 platbách celkem částku [částka]. Následně dne [datum] společnosti [právnická osoba]. a De Vries [právnická osoba].[IČO] IČO, , sídlem [adresa], podepsaly prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „Smlouva o postoupení pohledávek“, jejíž přílohou byl seznam obsahující mimo jiné kolonku se jménem a příjmením žalované včetně čísla [hodnota] a částky [částka]. Listinu s totožným nadpisem a přílohou poté podepsaly dne [datum] společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. a žalobkyně. Dopisem ze dne [datum] oznámila společnost [právnická osoba]. žalované, že peněžní prostředky, které jí dluží na základě listiny „[Anonymizováno] [Anonymizováno] číslo: [hodnota] “ má nově zaplatit žalobkyni, AnonymizovánoPři právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba]. jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně, které byla podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka (od společnosti De Vries [právnická osoba]., které byla předtím postoupena společností [právnická osoba].) vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru, v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalované její právní předchůdkyně jakkoli zkoumala, natož pak dostatečným způsobem. Svá obecná tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované (doložením příjmů, případně využitím služeb Instantor či Kontomatik) žalobkyně nedoložila žádnými důkazními prostředky, a ani ze žádného soudem provedeného důkazního prostředku nevyplynul jakýkoli důkaz o tom, že by právní předchůdkyně zkoumala zejména příjmy a výdaje žalované.Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jako jistinu [částka]. Jelikož žalovaná žalobkyni uhradila pouze částku [částka] (dle tvrzení žalobkyně), má povinnost vydat žalobkyni zbylou část jistiny úvěru v částce [částka]. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni plnila jinak, případně aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky [částka], a to ode dne následujícího po doručení návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu alias žaloby žalované (v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu, vrácení zbylé části poskytnuté jistiny, před tímto datem) do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť měla oporu v absolutně neplatné smlouvě.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich poměrnou náhradu přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější, a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku [částka]. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka [částka], která by se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], dále z odměny advokátky ve výši [částka] za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) podle § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon by činila [částka], a nakonec z paušální náhrady hotových výdajů za tyto 3 úkony po [částka], tj. v celkové částce [částka], podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. Žalobkyni však náleží poměrná náhrada nákladů, jež odpovídá 64 % z částky [částka], tj. částka [částka], neboť byla úspěšná ohledně částky představující 82 % ([částka]) a neúspěšná ohledně částky představující 18 % ([částka]). Z opatrnosti lze uvést, že při výpočtu poměrné náhrady nákladů řízení soud vycházel nejen z přiznané peněžité pohledávky, ale i z jejího příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, tedy na jedné straně z příslušenství žalobkyní požadovaného (ale soudem nepřiznaného) a na druhé straně z příslušenství soudem přiznaného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).