Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku 30 % nákladů řízení, tedy ve výši [částka] k rukám zástupkyně žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO].
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] (z toho [částka] tvořila jistina úvěru a [částka] kapitalizovaná smluvní pokuta při sazbě 0,1 % denně z částky [částka] za období od [datum] do [datum]) s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka]) a nahradit jí náklady řízení. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v konečné výši [částka]. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni poskytnutý úvěr tak, že smluvní úrok měl hradit v pravidelných měsíčních splátkách a zbytek celkové částky splatit nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek, respektive na úvěr neuhradil ničeho. Ke dni [datum] žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovaného před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu písemně vyzvala k plnění, z jednání soudu se omluvila. Ke zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že byla posuzována na základě dat získaných prostřednictvím aplikace Kontomatik, konkrétně měla žalobkyně přístup k transakční historii, informacím o účtu, příjmech a výdajích a dalším informacím o finanční situaci žalovaného. Další informace o žalovaném měla žalobkyně z příslušných databází – NRKI, BRKI, REPI, SOLUS, TELCO SCORE, CEE, insolvenční rejstřík a databáze neplatných OP.Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru zjistil, že se jedná o listinu s nadpisem „[Anonymizováno] [Anonymizováno] “, na jejímž základě mohl žalovaný obdržet od žalobkyně peněžní prostředky do výše [částka], a to opakovaně. U jména a příjmení žalovaného bylo uvedeno rodné číslo [hodnota], přičemž v kolonce označené jako ID úvěru byl uveden kód [Anonymizováno]. Jako klientův bankovní účet byl uveden účet č. [č. účtu], na listině však absentoval jakýkoli podpis, jakož i jakékoli datum. Z dodatku ke smlouvě soud dále zjistil, že se jedná o listinu s nadpisem „dodatek o navýšení úvěrového limitu“, na jejímž základě mohl žalovaný nově obdržet peněžní prostředky od žalobkyně až do výše [částka] (opět opakovaně), nicméně na listině rovněž absentoval podpis žalovaného a datum.Z potvrzení o provedených platbách a přehledu čerpání soud dále zjistil, že žalobkyně zaslala na bankovní účet č. [č. účtu] dne [datum], jakož i dne [datum], shodně částku [částka]. U obou plateb byl uveden variabilní symbol [var. symbol].Z oznámení o zesplatnění včetně potvrzení o odeslání soud dále zjistil, že žalovaný byl dopisem ze dne [datum] vyzván k vrácení všech peněžních prostředků, tedy zaplacení částky [částka], neboť měl opakovaně porušovat smluvní podmínky vyplývající ze smlouvy o úvěru. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání soud dále zjistil, že žalovaný byl k úhradě dluhu, tentokrát ve výši [částka], písemně vyzván dopisem ze dne [datum], který mu byl zaslán zástupkyní žalobkyně prostřednictvím osoby [právnická osoba]. dne [datum].Z kopie dokladů soud dále zjistil, že jde o kopii dokladu totožnosti žalovaného, platnost dokladu byla vyznačena na období od [datum] do [datum]. Z procesu prověření úvěruschopnosti soud dále zjistil, že žalobkyně měla k dispozici před poskytnutím peněžních prostředků výpis z bankovního účtu žalovaného za období od [datum] do [datum]. Z oznámení o schválení úvěru, procesu uzavření smlouvy o úvěru a sazebníku poplatků soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí ve věci.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.Soud věc po právní stránce posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo k uzavření smlouvy o úvěru. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému ve dvou platbách celkem částku [částka], přičemž s ohledem na absenci uzavření smlouvy o úvěru se tak na straně žalovaného jednalo o bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný ničeho z obdržených prostředků nevrátil a dostal se tak do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1, § 1958 odst. 2 a § 1968 odst. 1 o. z. Soud tudíž žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 z uvedené částky [částka], a to ode dne [datum] do zaplacení (ode dne následujícího po zřejmém dojití předžalobní upomínky do sféry žalovaného, respektive ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté žalobkyní žalovanému ke splacení dluhu v předžalobní výzvě prodloužené o 3 pracovní dny podle § 573 o. z. upravujícího domněnku doby dojití zásilky). Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni bezdůvodné obohacení vydal, případně aby vyvrátil její tvrzení o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich poměrnou náhradu přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější, a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka]. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka [částka], která by se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], dále z odměny advokátky ve výši [částka] za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a návrh ve věci) podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon by činila [částka], a nakonec z paušální náhrady hotových výdajů za tyto 3 úkony po [částka], tj. celkem [částka], podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Žalobkyni však náleží poměrná náhrada nákladů, jež odpovídá 30 % z částky [částka], tj. částka [částka], neboť byla úspěšná ohledně částky představující 65 % ([částka]) a neúspěšná ohledně částky představující 35 % ([částka]). Soud v této souvislosti vycházel nejen z přiznané peněžité pohledávky, ale i z požadovaného kapitalizovaného příslušenství (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).