Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky].
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky za období od [datum] do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu nebyla žalobkyně schopna doložit. Po žalovaném se domáhala zaplacení předmětné částky z titulu bezdůvodného obohacení, jelikož právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v období od [datum] do [datum] v několika platbách celkem částku [částka], a to bezhotovostně na bankovní účet žalovaného, ten však ani částečně peněžní prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně žalovaného před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu k plnění písemně vyzvala, z jednání soudu se omluvila.Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z výpisů z účtu zjistil, že ve prospěch bankovního účtu č. [č. účtu] byly z bankovního účtu č. [č. účtu] provedeny následující platby – dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka] a [částka], vždy s poznámkou „půjčka [Jméno žalovaného] “ a uvedením variabilního symbolu [var. symbol]. Ze smlouvy o postoupení včetně seznamu postoupených pohledávek dále zjistil, že dne [datum] za společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , a dne [datum] za žalobkyni byla prostřednictvím elektronických prostředků podepsána listina s nadpisem „Smlouva o postoupení pohledávky“, jež obsahovala ujednání o tom, že pohledávky obsažené v příloze č. [hodnota] listiny (obsahující mimo jiné pod kolonkou č. [hodnota] jméno a příjmení žalovaného, jakož i číslo [hodnota] a částku [částka]. O uvedeném, tedy že má nově platit žalobkyni, byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum], který mu byl zaslán shodného dne zástupkyní žalobkyně spolu s předžalobní výzvou prostřednictvím osoby [právnická osoba].Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Soud věc po právní stránce posoudil tak, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným nedošlo k uzavření smlouvy o úvěru. V řízení však bylo prokázáno, že žalovanému tato společnost poskytla v několika platbách celkem částku [částka], přičemž s ohledem na absenci uzavření smlouvy se tak na straně žalovaného jednalo o bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Dle tvrzení žalobkyně, které byla od společnosti [právnická osoba] podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka za žalovaným vyplývající ze zmíněného bezdůvodného obohacení, žalovaný ničeho z obdržené částky nevrátil a dostal se tak do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1, § 1958 odst. 2 a § 1968 odst. 1 o. z. Soud tudíž žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. při úrokové sazbě 14,75 % ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 z uvedené částky [částka], a to ode dne [datum] do zaplacení (ode dne následujícího po zřejmém dojití předžalobní upomínky do sféry žalovaného, respektive ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté žalobkyní žalovanému ke splacení dluhu v předžalobní výzvě prodloužené o 3 pracovní dny podle § 573 o. z. upravujícího domněnku doby dojití zásilky). Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni či její právní předchůdkyni bezdůvodné obohacení vydal, případně aby vyvrátil její tvrzení o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci plně procesně úspěšná a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku [částka], která se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], dále z odměny advokátky za 3 úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a návrh ve věci samé) podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), a nakonec z paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony po [částka] podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu.