Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a úrokem ve výši 22,44 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek za řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku České republice k rukám Okresního soudu v Benešově.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala toho, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČ: [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [tel. číslo], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i poplatek ve výši [částka] (kapitalizované úroky za sjednanou dobu úvěru ve výši [částka], poplatek za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]). Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 65 týdenních (sedmidenních) splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný řádně a včas neplnil závazky vyplývající ze smlouvy, resp. poslední splátku uhradil dne [datum]. Pohledávku za žalovaným postoupila společnost [právnická osoba] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Do postoupení pohledávky bylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno [částka], po postoupení ničeho. Žalobkyně tedy požadovala zaplacení dlužné částky ve výši [částka] (dlužná jistina ve výši [částka] a dlužná část poplatku ve výši [částka]), kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] a úroků ve výši 22,44 % ročně a úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně, u obou z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Smlouvou o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [tel. číslo], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] v 65 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka činila [částka]. Přehledem plateb (tabulkou umoření) bylo prokázáno, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem pouze [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla postoupena předmětná pohledávka za žalovaným žalobkyni. Oznámením o postoupení včetně podacího lístku bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum]. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky.
4. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti bylo ze zákaznické karty (žádosti o úvěr) zjištěno, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnán na plný úvazek ve společnosti [Anonymizováno]., IČ: [IČO], jako skladník s čistým měsíčním příjmem ve výši [částka]. Dále uvedl, že má odhadované měsíční výdaje ve výši [částka], bydlí v nájmu, je v svobodný a má učňovské vzdělání.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. [tel. číslo] ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to zaznamenáním informací získaných od žalovaného do jeho zákaznické karty, ověřením těchto informací příslušnými doklady, a i samotným podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, nicméně ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazů, tedy zejména ze žádosti o úvěr (zákaznické karty) nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného dostatečně prověřovala. Nadto lze uvést, že tvrzené odhadované měsíční výdaje žalovaného ve výši [částka] měsíčně jsou zjevně nereálné, neboť žalovaný v době žádosti o úvěr bydlel dle jeho tvrzení v nájemním bydlení.
16. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka]. Jelikož žalovaný na tento dluh dosud uhradil celkem částku [částka], má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť oba účastníci měli v řízení úspěch jen částečný.
18. Výrokem IV. tohoto rozsudku byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit České republice k rukám Okresního soudu v Benešově doplatek soudního poplatku ve výši [částka] podle položky 2 bod 2. ve spojení s položkou 1 bod 1. písm. b) sazebníku poplatků – přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť soud vzhledem k výši úvěru, jeho délce a výši poplatku za poskytnutí úvěru ve věci nevydal platební rozkaz a pokračoval v řízení, přičemž žalobkyně doposud uhradila na soudní poplatek (ve výši [částka]) pouze částku [částka].