Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

8 C 165/2024

Soud: Okresní soud v BenešověDatum rozhodnutí: 19. 6. 2024Č. j.: 8 C 165/2024-12Samosoudkyně: Mgr. Hedvika LávičkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 14. 8. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSBN:2024:8.C.165.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 20. 11. 2026 máme 605 451 z 616 245 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (37) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení z částky [částka], se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa].

Odůvodnění

Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Této částky se žalobkyně domáhala z titulu nesplaceného úvěru sjednaného ve smlouvě o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], uzavřené mezi ní a žalovaným, když žalovaný na úvěr ve výši [částka] neuhradil ničeho. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku [částka] a žalovaný se ji zavázal vrátit nejpozději [datum], a to spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka]. Žalobkyně úvěr žalovanému poskytla, avšak žalovaný na předmětný úvěr neuhradil ničeho. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dluhu vyzývala.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě neuvedla ničeho, přičemž ani z důkazů soudu předložených nevyplynulo, že by žalobkyně před poskytnutím předmětného úvěru nějakým způsobem zkoumala zejména příjmy a výdaje žalovaného.Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka]. Jelikož žalovaný na tuto částku neuhradil ničeho, má povinnost vydat žalobkyni celou částku [částka] jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhrada náleží žalobkyni, která byla ve věci procesně úspěšnější. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení představující odměnu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů (dále jen „advokátní tarif“), náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a nakonec zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. by k odměně a náhradě hotových výdajů dále náležela náhrada ve výši 21 % za DPH, tj. částka [částka], jelikož právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem. Žalobkyni přitom náleží 56 % z částky [částka], tj. [částka] odpovídajících poměrnému úspěchu, protože byla úspěšná ohledně částky představující 78 % ([částka]) a neúspěšná ohledně částky představující 22 % ([částka]).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací