Výrok
I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 28,14 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala splatit společně s kapitalizovaným úrokem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 28,14 % ročně, částkou za zpracování úvěru ve výši [částka], a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka], a to v 52 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do [datum]. Žalovaná však porušila svou povinnost úvěr splácet, když sjednané splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná žalobkyni uhradila pouze [částka]. Dlužná jistina tak činí částku [částka] a dlužný poplatek částku [částka], dále žalobkyně požadovala uhrazení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonných úroků z prodlení z dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 28,14 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum], což bylo žalované písemně oznámeno. Na dlužnou částku žalovaná přes zaslanou výzvu ničeho neuhradila. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně doplnila, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena před uzavřením smlouvy o úvěru, což vyplývá z písemné žádosti o úvěr.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši [částka], a to za poplatek ve výši [částka], který byl tvořen úrokem ve výši [částka], částkou za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku [částka] se žalovaná zavázala splácet v 52 týdenních splátkách po [částka]. V případě prodlení si dále smluvní strany sjednaly zesplatnění celého dluhu (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] včetně smluvních podmínek). Na tuto smlouvu žalovaná žalobkyni uhradila částku [částka] (z tabulky umoření). Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek zde dne [datum] včetně podacího lístku, z výpisu z obchodního rejstříku). Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku).
4. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované předmětný úvěr splácet, žalobkyně nedoplnila žádná nová tvrzení, ani nepředložila další důkazy. K dispozici měl soud dříve předloženou Zákaznickou kartu – žádost o zápůjčku ze dne [datum] ke smlouvě č. [hodnota], dle které žalovaná má partnera, bydlí v nájmu. Je zaměstnaná na plný úvazek s příjmem ve výši [částka] měsíčně, dále uvedla další příjmy domácnosti ve výši [částka]. Výdaje byly odhadnuty na částku [částka] měsíčně. Žádné přílohy, na které se v těchto žádostech odkazuje (pracovní smlouva, výplatní pásky za měsíc prosinec [Anonymizováno] a leden [Anonymizováno]), nebyly soudu předloženy.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 86 odst. 1 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit.
17. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], [PR 21/2018 s. 757], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze [právnická osoba]), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“
18. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru č. [hodnota], která naplnila znaky spotřebitelského úvěru, a takto ji soud po právní stránce posoudil, absolutně neplatnou, kdy žalobkyně reálně vyplatila žalované jistinu [částka], jednalo se na straně žalované o bezdůvodné obohacení podle citovaného § 2991 o. z., které musí žalobkyni vydat. Žalovaná dosud na žalovanou částku uhradila částku [částka], jak rovněž vyplynulo z obsahu spisu a poskytnuté peněžní prostředky již vrátila, respektive vrátila ještě více, a tedy k bezdůvodnému obohacení u ní nedošlo. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalované se právo na jejich náhradu nepřiznává, ačkoli byla procesně úspěšná, neboť jí žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.