Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení z částky [částka], se zamítá.
III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , a žalovaný uzavřeli nejprve dne [datum] smlouvu č. [hodnota] (dále rovněž „první smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se uzavřením uvedené smlouvy zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka], sestávající z jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka], obchodního úroku ve výši [částka] a služby hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. To vše se zavázal uhradit formou 58 týdenních splátek ve výši [částka]. Žalovaný řádně své závazky neplnil, čímž se dostal do prodlení. Společnost [právnická osoba], postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalovaný na poskytnutou zápůjčku uhradil celkem pouze [částka]. Následně dne [datum] uzavřely stejné osoby smlouvu č. [hodnota] (dále též „druhá smlouva“), na základě které právní předchůdkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se druhou smlouvou zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka], sestávající se z jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka], obchodního úroku ve výši [částka] a služby hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. To vše se zavázal uhradit formou 58 týdenních splátek ve výši [částka]. Žalovaný řádně své závazky neplnil, čímž se dostal do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto i pohledávku ze druhé smlouvy postoupila žalobkyni. Žalovaný na druhou poskytnutou zápůjčku uhradil celkem pouze [částka]. Nakonec dne [datum] uzavřely stejné osoby smlouvu č. [hodnota] (dále též „třetí smlouva“), na základě které právní předchůdkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se třetí smlouvou zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka], sestávající se z jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka], obchodního úroku ve výši [částka], služby hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a životního pojištění ve výši [částka]. To vše se zavázal uhradit formou 58 týdenních splátek ve výši [částka]. Žalovaný řádně své závazky neplnil, čímž se dostal do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto i pohledávku ze třetí smlouvy postoupila žalobkyni. Žalovaný na třetí zápůjčku uhradil celkem pouze [částka]. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínku. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
4. Smlouvami o půjčce ze dnů [datum], [datum] a [datum] spolu se smluvními podmínkami bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], uzavřela se žalovaným postupně celkem tři smlouvy o zápůjčce. Smlouvu č. [hodnota] uzavřeli dne [datum], žalobkyně se ní zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky a poplatky celkovou částkou [částka], a to v 58 týdenních splátkách po [částka]. Smlouvu č. [hodnota] uzavřeli dne [datum], žalobkyně se ní zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky a poplatky celkovou částkou [částka], a to v 58 týdenních splátkách po [částka]. Smlouvu č. [hodnota] uzavřeli dne [datum], žalobkyně se ní zavázala poskytnou žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky a poplatky celkovou částkou [částka], a to v 58 týdenních splátkách po [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], v době postoupení s IČO: [IČO], postoupila všechny tři předmětné pohledávky za žalovaným žalobkyni. Vrácenou předžalobní upomínkou včetně poštovního podacího archu bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovaného k uhrazení dluhů vyzývala.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou zákonů z jejich účinného znění ke dni uzavření příslušné smlouvy.
6. Podle § 2390 o. z. se smlouvou o zápůjčce zapůjčitel zavazuje, že vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. V souvislosti s řádným zkoumáním úvěruschopnosti je možné odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, ze které vyplývá, že „…věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků … dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. … Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že všechny tři smlouvy o úvěru, tj. č. [hodnota], 91105 a 91104, jsou absolutně neplatné, neboť při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného příslušný úvěr splatit. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (před poskytnutím každé ze zápůjčky) žalobkyně v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala na základě informací od žalovaného a nahlédnutím do příslušných databází. Žalobkyně však soudu žádné důkazy nepředložila, přičemž ani z provedených důkazů nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně nějakým způsobem vůbec zkoumala příjmy a výdaje žalovaného. Nadto lze uvést, že se rozhodně nelze pouze spoléhat na tvrzení žalovaného jakožto žadatele o zápůjčku, naopak je třeba vždy individuálně posuzovat jeho příjmy a výdaje, a to za účelem posouzení jeho schopnosti úvěr řádně splácet, resp. splatit.
14. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětné smlouvy o zápůjčce podle § 588 o. z. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnými z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo žalobkyní tvrzeno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku [částka] ([částka] + [částka] + [částka]), na kterou žalovaný dosud uhradil celkem částku [částka] ([částka] + [částka] + [částka]), a proto má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku [částka] jako bezdůvodného obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně plnil jinak, případně, aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávek, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř., a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného došlo. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky, a to ode dne [datum] do zaplacení, resp. ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovanému se právo na jejich náhradu nepřiznává, jelikož mu jako procesně úspěšnějšímu žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.